Menu Zavřít

Hon na výnosy. Trh firemních dluhopisů v Česku prochází kultivací

7. 2. 2020
Autor: čtk

Asi jste na to na internetu také narazili. Nabídka slibuje zhodnocení peněz o devět, deset, ale i čtrnáct procent za rok. Mohou korporátní dluhopisy takový výnos zajistit, když inflace v tuzemsku nepřekročí tři procenta a výnosy státních dluhopisů se donedávna nacházely v záporu?

Nejprve si vyjasněme, že řeč bude o korporátních dluhopisech
malých a středních firem, nikoli o státních dluhopisech a obligacích velkých
společností, které nakupují třeba podílové fondy. U naprosté většiny státních
dluhopisů neplatí, že by emitent nebyl schopen dostát svým závazkům a vyplatit
úrokový výnos. A v případě obligací velkých firem nakupovaných fondy většinu
vyhledávací a rozhodovací „analytiky“ udělá tým profesionálů z investiční
společnosti.

Garance? Přijde na to

Důvodem, proč v Česku neustává chuť investorů po obligacích,
je nastavení domácí ekonomiky. „Nacházíme se v prostředí nízkých úrokových
sazeb, kde mezi investory existuje obrovský hlad po výnosech. Pokud dluhopisy
nabízejí mnohonásobně vyšší zhodnocení než bankovní produkty, nelze se divit
značnému zájmu o tyto instrumenty,“ vysvětluje Tomáš Pfeiler, portfolio manažer
společnosti Cyrrus.

Druhou stranou mince je fakt, že český retailový investor nedokáže správně vyhodnocovat kreditní riziko. „Velké množství kupujících vnímá dluhopisy jako garantované produkty a už příliš nezkoumá kvalitu této garance,“ dodal Pfeiler.

Skutečnost, že vydání dluhopisů „schválí“ Česká národní
banka, která to má ve své pravomoci, považují drobní investoři často za záruku
návratnosti. Nejde ale o žádnou garanci, nýbrž jen o registraci cenného papíru.

Vedle takzvaných vysoce výnosových dluhopisů, které nesou
velmi podobné riziko jako nákup akcií, existují i korporátní dluhopisy s
ratingem na rozhraní stupně A a B, tedy jednoduše řečeno téměř ty nejlepší,
které vynášejí víc než státní dluhopisy.

„Firemní dluhopisy nabízejí takzvanou kreditní prémii, tedy
odměnu za investiční riziko nad úroveň výnosů státních obligací. V některých
případech jde o firmy, které by podle fundamentu mohly mít dokonce vyšší
hodnocení úvěrové spolehlivosti než stát,“ podotýká portfolio manažer Generali
Investments CEE Daniel Kukačka.

I v tom je jeden z problémů. Firma totiž až na výjimky nemůže mít vyšší rating než země, v níž má své sídlo. A za tento nižší rating platí firma vyšším výnosem, i když třeba vykazuje dobrá čísla hospodaření a stabilitu. Dluhopisové fondy, které takové obligace nakupují, se ale i tak ještě snaží jejich riziko dále snižovat. „Zásadně preferujeme dluhopisy s kratší dobou splatnosti. Pokud je firma zdravá, na horizontu dvou tří let prakticky nic nehrozí,“ dodává Kukačka.


Anketa týdeníku Euro: Do čeho se letos vyplatí investovat?

 Graf, ilustrační foto

Malé české firmy ale zpravidla dosud neměly vůbec žádný
rating. „Je dost možné, že řada menších firemních obligací investorům přinese
slušný výnos. Budou mezi nimi bohužel i takové, kde investoři spláčou nad
výdělkem,“upozorňuje Miloš Filip, nezávislý investiční profesionál. Emitent
nemusí naplnit podnikatelský záměr, kvůli kterému obligace vydává, nebo
investoři podcení základní rovnici investování do dluhopisů. Ta říká, že
nezajištěný dluhopis vždy znamená vyšší riziko. „V tomto případě riziko
nesplacení nejen úroku, ale i jistiny dluhopisu,“ dodává Filip.

Pomůcka k posouzení dluhopisů

Jak tedy rozpoznat míru rizika? K posouzení kvalitativních
charakteristik slouží prospekt a účetní závěrky emitenta. Problémem ale může
být to, že malé firmy často nedisponují závěrkami za dostatečně dlouhé období,
a proto bývá odhad kreditního rizika u takových dluhopisů značně obtížný.

Domácím investorům ale v průběhu ledna přišel na pomoc při
posuzování další nástroj -internetový portál Dluhopisy.cz. Ten mimo jiné
zveřejňuje takzvaný iRating obligací. Hodnocení má čtrnáctistupňovou škálu a
zaštiťuje se odborným hodnocením garanta projektu, společnosti CRIF - Czech
Credit Bureau.

Přes jistou medializaci nepovedených emisí firemních
dluhopisů v loňském roce bylo případů, kdy investoři přišli o velkou část svých
prostředků, relativně málo. I podle finančních odborníků jde ale zatím v
tuzemsku spíše o jednotlivé případy, nikoli systémový problém.

CIF24

Kupovat tedy, nebo ne? Ano, ale jen s rozvahou. Pfeiler potenciálním investorům doporučuje zaměřit se na větší emise stabilnějších firem s delší historií podnikání. Pokud investují do obligací vydávaných menší firmou, měla by za své závazky ručit kvalitními aktivy nebo alespoň plnit přísné kovenanty, tedy podmínky, které jsou nastaveny v dohodě o úvěru nebo půjčce.

  • Našli jste v článku chybu?