Hon na zašlou slávu

Kterak bývalý obchodník s realitami oživuje někdejší chloubu socialismu

Zkušenosti ukázaly, že brigádní forma organizace práce a odměňování je nejlepším příkladem chozrasčotního řízení, jeho nejtěsnějším spojením s výrobou. Tento nový systém zvolilo ve státním podniku ČKD Praha-kombinát 125 kolektivů s 5300 pracujícími. Letos je bude následovat dalších 57 kolektivů s 2100 dělníky a techniky, komentovala dění v průmyslové skupině v dubnu 1989 agentura ČTK. Upozornila rovněž, že tehdejší chlouba socialistického hospodářství je i přes menší problémy při zavádění ekonomických novot původem ze Sovětského svazu na dobré cestě ke světlé budoucnosti. A další prosperitě. Samozřejmě ruku v ruce se spokojenými pracujícími a plněním závazků aktuální pětiletky.

Stehlík a spol...

Jak se ukázalo v následujících letech, byla to až příliš optimistická předpověď. Firma s desítkami tisíc zaměstnanců a desítkami dceřiných podniků nepřežila ve zdraví manažerskou privatizaci z poloviny devadesátých let a takřka zanikla. Navíc se vytratila z povědomí většiny českých obyvatel. Ti přitom do počátku devadesátých let minulého století takřka každodenně slýchali ve večerních zprávách o ekonomických úspěších tohoto uskupení, jehož produkce drtí západní konkurenci a sbírá jedno mezinárodní ocenění za druhým. Dnes jsou mnozí přesvědčeni, že podnik již zanikl, roztříštil se do několika málo přeživších firem a zbylý majetek na žádost věřitelů rozprodává skupina konkurzních správců. Někteří ekonomové navíc staví „úspěch“ v privatizaci podniku na stejnou úroveň jako prodej Poldi Kladno Vladimíru Stehlíkovi či Škody Plzeň Lubomíru Soudkovi. To je ale jiný příběh. Ti, kdož se domnívají, že podnik ČKD Praha definitivně skončil, ale nemají pravdu. ČKD Praha, respektive jeho nástupce, uskupení ČKD Group, existuje. I když v porovnání s rokem 1989 v notně okleštěné formě. A někdejší velikost a slávu firmy se zřejmě již nikdy nepodaří obnovit. I tak má současný majitel s ČKD velké plány. „Loni na jaře jsme vytvořili seskupení firem, které jsme nazvali ČKD Group, zároveň vznikla manažerská akciová společnost ČKD Group. Ta je stoprocentní dcerou uskupení Fite. Neovládá sice vlastnické podíly v jednotlivých podnicích, ale má mandát na jejich řízení, počínaje obchodním, přes finanční a produktové konče personálním,“ uvádí šéf manažerské firmy ČKD Group Jan Musil. Do uskupení, které vzniklo zhruba před třemi lety, patří podniky ČKD Praha DIZ, ČKD Nové Energo, ČKD Elektrotechnika, Polovodiče, Pacovské strojírny a Finergis. Fite skupovala pozůstatky někdejšího strojírenského kolosu v letech 1997 až 2004. Přidala k nim i vlastní inženýrskou firmu Finergis. Za Fite stojí bývalý obchodník s nemovitostmi Petr Speychal.

Světlé zítřky.

Musil je přesvědčen, že se v posledních letech podařilo na úspěchy bývalého ČKD Praha alespoň částečně navázat. Svědčí prý o tom následující čísla. Zatímco v roce 2006 dosáhly tržby ČKD Group 3,6 miliardy korun a podnik uzavřel nové kontrakty v hodnotě 5,1 miliardy, v loňském roce se již tržby vyšplhaly na 4,9 miliardy a hodnota nově uzavřených kontraktů byla 8,2 miliardy korun. „Růst hlavních ekonomických ukazatelů bude pokračovat i v letošním roce,“ upozornil Musil. Předpokládá, že tržby dosáhnou šesti miliard korun a podnik rovněž uzavře nové kontrakty za více než deset miliard korun. Zmrtvýchvstání ČKD Praha, respektive ČKD Group, tak může pokračovat. „Nyní dáváme dohromady strategii, která počítá s využitím všech synergií holdingového svazku,“ tvrdí šéf skupiny. Až dosud byla špatná vzájemná komunikace jednotlivých členů uskupení překážkou pro jeho další rozvoj. „Není možné o sobě nevědět, protože řada oborů, ve kterých firmy ze skupiny podnikají, ať již je to energetika, plynárenství či ropný průmysl, vyžadují dobré firemní propojení,“ zdůvodnil strategii Musil.
Firma se pod jeho vedením hodlá soustředit na tři klíčové oblasti. První z nich jsou dodávky investičních celků na klíč. Sem patří především energetika, tedy zařízení do výkonu sto megawattů, zařízení pro těžbu zemního plynu, ropy a ekologické technologie na bázi spalování biomasy. Uskupení rovněž dodává větrné elektrárny. „Hodně se chceme věnovat i technologiím typu čističky odpadních vod,“ doplnil Musil. Proč tyto obory? Vedení podniku totiž předpovídá, že v následujících dvou až třech letech přesáhne poptávka po výše uvedených zařízeních nabídku producentů.
Za další klíčovou oblast podnikání považuje Musil dodávky technologií typu produktovodů pro cementárny, ocelářské závody. „Nedávno jsme podepsali dva kontrakty na Ukrajině, dodávka turbosoustrojí pro tamní metalurgický komplex má celkovou hodnotu přesahující 600 milionů korun,“ jmenoval jednu z uzavřených dodávek Musil.
Třetím oborem, na který se chce management soustředit, je výroba vlastních kompresorů, generátorů, elektrických motorů a polovodičových prvků.
„Cílem je, aby se ČKD Group po roce 2010 prezentovala jako velmi kvalitní inženýrská firma pro oblast malé energetiky pro města a obce, malé ekologie, ropy a zemního plynu. A to nejen v Evropě, ale především zemích bývalého SNS, na Arabském poloostrově a ve vybraných teritoriích Asie a Latinské Ameriky,“ uvádí Musil. Mimo jiné to znamená, že obrat firmy má ve střednědobém horizontu vzrůst na dvojnásobek proti loňsku, ziskovost a produktivita dokonce na trojnásobek. K nárůstu ekonomických ukazatelů má přispět i plánovaná akvizice, a sice koupě společnosti Škodaexport.

Čekání na vládu.

Stát se loni rozhodl prodat stoprocentní podíl ve Škodaexportu. Meziresortní výběrová komise doporučila vládě za vítěze tendru společnost ČEX, která za ovládnutí podniku nabídla přes 210 milionů korun. ČEX je ze sedmdesáti procent vlastněn firmou ČKD Praha DIZ, třicetiprocentní podíl má firma ČKD Nové Energo. Na soutěžním klání stojí za povšimnutí, že jedním z neúspěšných účastníků je i plzeňský Škoda Holding. Tedy firma, která ovládá podnik Škoda Power, jemuž Musil před časem šéfoval. Výsledek privatizace Škodaexportu ještě musí schválit vláda, má se tak stát v nejbližších týdnech. Zdroje týdeníku EURO navíc tvrdí, že schválení ČEX jako nového majitele Škodaexportu je jen formalitou. „Kabinet bude respektovat stanovisko komise,“ uvedl dobře informovaný zdroj. Proč má vlastně ČKD Group o podnik zájem? „Společnost ČKD Praha DIZ je zcela jistě kvalitní firmou schopnou realizovat projekty. Její exportní kontakty však fungují takřka výhradně v zemích Sdružení nezávislých států (SNS), což je trošku málo. Právě Škodaexport by tyto obchodní kontakty měl rozšířit i o další země, především z Asie a Latinské Ameriky,“ ozřejmil akvizici Musil. Nákup podniku hodlá ČKD financovat z vlastních zdrojů a úvěrů. Stejně chce postupovat i při rozvoji podniků ze skupiny. „Určitě budeme firemní růst platit z úvěrů a vlastních zdrojů. Předpoklad je, že co podnik vydělá v letošním a následujícím roce, bude použito na jeho rozvoj, a to jak na investice, budování kvalitnější obchodní sítě, nebo posílení vlastního kapitálu. Firmy nezačaly podnikat s velkým vlastním kapitálem. Přitom každá banka či zákazník řekne, ukažte mi váš vlastní kapitál, a potom se spolu začneme bavit,“ upozornil Musil. Na dotaz, zda rozvoj znamená i pokračování v nákupu dalších firem, tvrdí: „Zájem o akvizice, a to nejen v Česku, máme, ale ne výrobních technologií.“ Co to znamená? ČKD chce především získat zavedenou projektovou kancelář s deseti až dvaceti zaměstnanci. Dále hodlá nakupovat licence. „Každá firma, která se zabývá dodávkami investičních celků, má ve své knihovně několik šanonů s licencemi, které při výstavbě celků používá. O něco podobného máme zájem,“ naznačil Musil s tím, že zatím nemůže být konkrétní. „Snad jen to, že jsem byl loni na podzim v USA a vypadá to, že se nám podaří jednu takovou licenci pro trhy Evropy, Asie a SNS získat. Bude to špičkový hi-tech, který poté vezmete a s jeho pomocí pak stavíte závody, které něco umí,“ dodal. Zároveň však připustil, že se příští rok může akviziční politika podniku změnit a že ČKD začne usilovat o ovládnutí některé z výrobních firem.

Historie Nepřežili Marouška Prvopočátky společnosti ČKD Praha jsou datovány rokem 1871, kdy vznikla První českomoravská továrna na stroje. O šest let později již podnik vyráběl tramvaje, v roce 1900 dokonce zhotovil první lokomotivu v českých zemích. Po několika fúzích používá podnik od roku 1927 značku ČKD. Výrobní program společnosti měl již ve třicátých letech minulého století široký záběr, ale orientoval se především na těžký průmysl. Paradoxně největší rozmach zažívá podnik po druhé světové válce, respektive po znárodnění po roce 1945. V rámci centrálního socialistického plánování se k ČKD postupně přiřazují další podniky, zpočátku jen malé provozy, ale poté i firmy s mnoha tisíci zaměstnanci. V roce 1990 se ze státního podniku mění firma na akciovou společnost. Tu v roce 1994 získal v privatizaci podnik Inpro, který ovládal podnikatel Jiří Maroušek. A jak se v následujících letech ukázalo, nebylo to zrovna šťastné rozhodnutí. I když v prvních letech po privatizaci nic budoucímu dramatickému vývoji nenasvědčovalo. Vedení podniku oznamovalo jeden kontraktační úspěch za druhým, zakládalo se zahraničními partnery několik společných podniků. V roce 1996 dokonce ČKD dodalo první lokomotivu na severoamerický kontinent, o rok později koupilo 45 procent akcií v podniku Moravskoslezská vagónka Studénka. V roce 1999 však již ekonomická situace podniku začíná být neudržitelná. V lednu zmíněného roku ekonomický ředitel ČKD a jeden ze spoluvlastníků firmy oznamuje, že bez zásadního restrukturalizačního programu nebude holding schopen dostát závazkům, a to jak vůči zákazníkům, tak státu. Závazky dle dostupných informací dosahovaly několika miliard korun. Od Marouškova prohlášení započal nezadržitelný pád ČKD Holdingu. V květnu 1999 podepsala společnost Inpro s věřitelskými bankami memorandum o předání vlastních akcií ČKD rozhodovacímu a kontrolnímu orgánu akcionářů a věřitelů. Maroušek zároveň odstoupil z funkcí. ČKD rovněž přichází o několik dceřiných společností. ČKD Dopravní systémy propadly jako zástava za úvěry tehdejší Investiční a Poštovní bance. Dceřiný podnik Carborundum Electrite zase ČKD prodalo americkému investičnímu fondu Riverside. Další z dceřiných podniků, ČKD Energetika, skončil v konkurzu. V roce 2001 dluží firma věřitelům, převážně státu, sedm miliard korun. O rok později je to přes osm miliard. Zemanova vláda, v čele s tehdejším ministrem průmyslu a obchodu Miroslavem Grégrem přichází s plánem, jak krachující podnik zachránit. Stát se v záchranném programu rozhodl několikamiliardové pohledávky v ČKD kapitalizovat, a v roce 2003 ovládl sto procent akcií podniku. Za svých takřka osm miliard korun však získal takřka bezcennou firmu. O tom svědčí i následující údaje. Celé uskupení ČKD v roce 2003 čítalo zhruba 850 zaměstnanců. Před pěti lety to však bylo dvanáct tisíc lidí a před rokem 1989 dokonce dvojnásobek. Vláda v roce 2003 vypsala privatizační tendr na ČKD a v únoru následujícího roku firmu získala společnost Fite - DV ze strojírenské skupiny Fite. Za 85procentní podíl v ČKD zaplatila 302 milionů korun. A jak již bylo řečeno, oživování ČKD mohlo začít.
A jak dopadl podnikatel Maroušek, který dle názoru mnohých ekonomů potopil ČKD Holding a po jehož aktivitách zůstaly ve firmě dluhy za zhruba osm miliard korun? Marouška a jeho spolupracovníka Petra Formánka v roce 2000 obvinila policie z podvodu. Případ se týká 12,75 procenta akcií strojíren, které jako zástupci jejich majoritního vlastníka, firmy Inpro, prodali přes prostředníky do zahraničí. Oba podnikatelé strávili dva měsíce ve vazbě, před více než dvěma roky bylo nakonec stíhání Marouška zastaveno. Prý se žádný trestní čin nestal. Čím se dnes bývalý vládce ČKD živí, není zřejmé. V žádné firmě zapsané v obchodním rejstříku uveden není. Již dříve prostřednictvím právního zástupce Jana Křivánka vzkázal, že nechce komunikovat. Událostmi kolem ČKD se cítí lidsky a profesně poškozen. Stejně tak jako Stehlík nebo Soudek je přesvědčen, že trestní stíhání mělo politické pozadí.

Kdo je kdo? Firmy, které patří do seskupení ČKD Group ČKD Praha DIZ
Společnost se specializuje na obstarávání dodávek investičních celků a jejich částí včetně všech potřebných činností, zejména projektování, kompletování, doplňkové výroby, montování, zkoušení a uvádění do provozu. Firma podniká především v oborech plynárenství, zařízení pro likvidaci komunálního odpadu, dodávky pro energetiku a chladících zařízení pro průmysl.

ČKD Nové Energo
Orientuje se na rotační stroje dle vlastního designu, konkrétně kompresory pro průmyslové využití, vybrané elektromotory a generátory, ventilátorové mlýny a na dodávky provozních souborů. Firma rovněž dodává větrné elektrárny.

ČKD Elektrotechnika
Působí v tuzemsku i na zahraničních trzích v oblasti dodávek elektrotechnického zařízení, zejména polovodičových aplikací, zejména se zaměřením na dodávky zboží a služeb obsahující vysokou míru vlastní přidané hodnoty. Tomu odpovídá orientace na vlastní vývoj, projekci, výrobu, zkušebnictví a servis zařízení pro zakázky vyžadující individuální přístup při technickém řešení požadavků zákazníka.

Polovodiče
Vyrábí především výkonové polovodičové součástky a jednotky, polovodičové měniče pro elektrickou trakci, prvky regulační a automatizační techniky, chladiče pro výkonovou elektroniku a složité polovodičové aplikace.

Finergis
Projektantská společnost, která na rozdíl od ostatních firem ze skupiny nesídlí v Praze, ale v Brně.