Obyvatelům Hongkongu visí nad hlavou další lockdown. Sedmimilionové přístavní město zavedlo jedny z nepřísnějších opatření na světě a minulý týden se jeho vedení rozhodlo ještě přitvrdit. To samozřejmě vyděsilo místní komunitu byznysmenů, kteří se obávají, že další restrikce ohrozí finanční toky v megapoli, která je jádrem asijského trhu.
Správkyně autonomní oblasti Hong Kong Carrie Lamová s okamžitou platností zrušila téměř všechny výjimky z povinné karantény po příjezdu do přístavu. Nyní musí každý nově příchozí strávit v karanténě na hotelovém pokoji dva až tři týdny, což dosud neplatilo pro diplomaty, byznysmeny a obyvatele čínského vnitrozemí, kteří vlastnili hongkongskou rezidenční kartu. Teď už ale ani oni karanténě neutečou. Je přitom jedno, zda se jedná o cestující ze zámoří nebo obyvatele sousedních měst.
Lamová tvrdí, že to urychlí návrat k normálnímu životu a znovuotevření regionu, ale mnoho podnikatelů s ní nesouhlasí. „Měli jsme dilema, protože si samozřejmě přejeme, aby se dalo volně cestovat, ale také musíme naše nařízení přizpůsobit těm ve zbytku země, aby nám Peking umožnil přístup do vnitrozemí,“ sdělila Číně nakloněná správkyně Hongkongu v úterý tisku. Nicméně obchodníkům, kteří se už rok a půl musí potýkat se střídavými uzávěrami různých světových hranic, dochází trpělivost.
Odliv mozků
Tara Josephová, prezidentka Americké obchodní komory v Hongkongu, řekla BBC, že nová opatření způsobí odliv talentů z města, protože zatímco zbytek světa začíná dýchat, autonomní oblast plánuje dlouhodobé uzávěry. Pokud finanční centrum ztratí převážnou část kvalifikovaných lidí, mohlo by to oslabit jeho dominanci na asijském trhu.
Josephová si zatím není jistá, jestli opatření skutečně mohou za odliv mozků – reakce obyvatel přijde se zpožděním. „Rozhodně to teď vypadá, že mnoho lidí zvažuje odstěhování a přemýšlí o něm,“ tvrdí prezidentka. „Lidé si často myslí, že kdyby podnikatelé chtěli město opustit, tak se prostě sbalí a odejdou. Jenže pokud jste důležitý byznysmen, tak to nemáte jednoduché,“ dodává Josephová a zmiňuje nedokončené projekty, hypotéky a rodiny. Jeden nejmenovaný bankéř původem z USA však přiznal agentuře Reuters, že pokud se opatření neuvolní do poloviny příštího roku, tak odejde, i kdyby měl přijít o práci. „Mnoho lidí tady už skoro dva roky nevidělo své prarodiče. Zmeškali jsme svatby, narození, pohřby a narozeniny našich blízkých. Naši prarodiče tu nebudou věčně,“ vysvětlil.
Předseda Evropské obchodní komory v Hongkongu Frederik Gollob souhlasí s Josephovou. „Určitě to nikoho nemotivuje, aby z Hongkongu dělal mezinárodní byznys. Místním podnikatelům už v posledních letech masové protesty za demokracii, na něž navazovalo zavedení kontroverzního zákona o národní bezpečnosti, vzaly chuť přemýšlet globálně,“ říká Gollob. Zákon oficiálně vydaný Čínskou lidovou republikou výrazně omezil nezávislost města na státu, protože se zaměřuje na údajné přečiny „separatismu, rozvracení státní moci a terorismu“. Od jeho zavedení loni v létě zatkla místní policie v souvislosti s ním 118 lidí, z nichž 64 bylo formálně obviněno a hrozí jim až doživotní vězení. To se týká i cizinců. Nynější karanténa je podle Josephové pro mnohé lidi poslední kapkou, po níž začali uvažovat, jak by mohli pracovat ze zahraničí.
Ztráta postavení
Před dopady přísného uzavření hranic místní vládu varovala i největší čínská skupina finančních lobbistů, která reprezentuje zájmy 155 finančních společností, k nimž patří například Golden Sachs a BlackRock. Organizace ASIFMA (Asia Securities Industry and Financial Markets Association) napsala finančnímu tajemníkovi Hongkongu Paulu Chanovi otevřený dopis, v němž mimo jiné stojí: „Bojíme se, že pokud se Hongkong nebude rozvíjet a nevysvětlí nám jasnou a smysluplnou strategii, jak změní svou antivirovou politiku, tak ztratí své zásadní mezinárodní postavení. Vláda musí maximálně podpořit informovaný dialog a pečlivě zvážit dlouhodobá rizika pro živobytí, pokud hranice města zůstanou uzavřeny, na rozdíl od ostatních světových finančních center.“
„Lidé vidí, jak se svět vrací do normálu a říkají si, jestli chtějí strávit v Hongkongu dalších tři až pět let,“ komentuje situaci Kher Sheng Lee, člen vedení ASIFMA. Lee dodal, že jeho skupina se setkala se zástupci vlády, aby s nimi prodiskutovali pravidla karantény, která překáží v hledání nových investorů.
Vedení města se pokusilo podnikatele uklidnit slibem, že do května sestaví seznam zástupců konkrétních finančních společností, na které se karanténa nebude vztahovat. Nicméně tento program vyžaduje detailní trasování a zájemci musí kontrolorům předložit předem svůj cestovní plán. Zatím však z celkových 303 žádostí prošlo jednasedmdesát. Zbytek buď vládní orgány odmítly, nebo je stáhli sami žadatelé.
Očkovací kampaň
Požadavek ASIFMA plyne z toho, že sousední státy už od takzvané zero-covid strategy (což znamená snahu nemít na svém území jediného nakaženého) ustupují. Otevírají hranice a učí se s virem žít. Například Singapur začal pouštět do země očkované cestující z Německa, Bruneje, USA, Velké Británie a dalších šesti zemí bez karantény. Austrálie, Nový Zéland, Thajsko a Bali otevřely hranice pro očkované v rozmezí několika týdnů. Co se týče sedmimilionového města ležícího v ústí Perlové řeky, je podle Golloba naprosto jasné, že nejprve se otevře vnitrozemské Číně. „Musíme to respektovat, ačkoli je to pro evropskou a mezinárodní obchodní komunitu v Hongkongu velká zátěž. Naštěstí část našich zájmů leží ve vnitrozemí,“ komentuje situaci.
Pomoci se znovuotevřením oblasti by mohla masivní očkovací kampaň, která má začít příští týden a jejímž cílem je právě to, aby Peking umožnil cestování ze zbytku Číny do autonomní oblasti. Agentuře Reuters to ve středu řekla místní tajemnice pro zdravotnictví Sophia Chan. Přístavní metropole za dalšími světovými obchodními centry zatím ve vakcinaci zaostává – plnou dávku vakcíny Sinovac či BioNTech v sobě má jen asi 65 procent dospělých. Ze seniorů starších 80 let se nechalo očkovat pouze 15 procent, ačkoliv společně se zdravotníky a řidiči kamionů měli k vakcíně přednostní přístup. To je jeden z důvodů, proč Hongkong po vzoru Pekingu zpřísnil opatření.
Navzdory restrikcím však místní kapitálový trh zatím vzkvétá. Hodnota prvních veřejných nabídek akcií se tam letos dosud vyšplhala na 21,8 miliard dolarů (480,5 miliard korun), zatímco vloni touhle dobou to bylo podle dat Refiniv jen 9,5 miliardy dolarů (209,4 miliard korun). Podle agentury Reuters představují finanční služby asi 20 procent HDP hongkongské oblasti. Desetina obyvatel města jsou pak cizinci.
