Německá aukce obnovila naděje evropských vlád na vysoké zisky
K německému ministru financí Hansi Eichelovi přišel Ježíšek už v srpnu. V aukci licencí pro třetí generaci mobilních telefonních sítí získala německá vláda 99,37 miliardy marek (EURO 34/2000) a Eichel teď může plánovat, jak s nimi naloží. Záměry ministra záhy po skončení aukce poodhalil německý týdeník Focus: třetina peněz půjde do odkupu vládních dluhopisů, zbytek by měl vynést další 1,2 miliardy marek v úrocích, než ho ministerstvo financí v roce 2001 použije k vykupování dluhopisů, potažmo ke snižování státního dluhu. Většina Němců s tímto plánem souhlasí. Průzkum agentury Forsa uvádí, že Eichelův záměr podporuje 74 procent veřejnosti, 52 procent Němců by peníze použilo k financování daňových úlev a 31 procent by utržené miliardy vložilo do oprav dálniční sítě. Pozdní lítost. Proces udělování licencí pro třetí generaci mobilních telefonních sítí UMTS (Universal Mobile Telecommunications System) se na titulní stránky světového tisku dostal letos v dubnu, kdy se Britům od zájemců o licence podařilo v aukci vybrat 34 miliard dolarů. Další evropské vlády si hned začaly brousit zuby na velký penízek. Jenže krátce po britském zázraku přišla ledová sprcha. Obdobná aukce pěti licencí na UMTS v Nizozemsku přinesla jen 2,7 miliardy eur. Před nizozemskou aukcí odhadovali analytici celkové výdaje na evropské licence UMTS na dvě stě miliard eur, aby pak očekávanou částku o polovinu snížili. Německá aukce však opět zamíchala kartami. Rekordních 50,5 miliardy eur znovu rozvířilo debaty o reálné ceně licencí UMTS. Vlády Nizozemska a Španělska se minulý týden rozhodly znovu přezkoumat způsob, jakým úřady jejich zemí licence na UMTS udělily. Nizozemský premiér Wim Kok se obrátil na své ministry dopravy a financí, aby pro potřeby parlamentu připravili dopis, v němž podrobně vysvětlí, jak aukce na UMTS probíhala. Španělsko získalo z březnového prodeje licencí jen 517 milionů eur a jeho vláda se nyní rozhoduje, zda ve světle ceny německých licencí nezvýší pravidelný roční poplatek za provoz sítě UMTS. Kabinet se ocitl v palbě kritiky především ze strany opoziční Socialistické strany. Nizozemsko a Španělsko patří mezi osmnáct evropských zemí, které prodávají celkem 75 licencí k provozu třetí generace mobilních telefonních sítí, jež umožňují rychlé internetové připojení prostřednictvím mobilních telefonů. Analytici zároveň upozorňují, že jak španělská, tak nizozemská vláda by si měly dodatečné zvýšení poplatků za licence dobře rozmyslet. Čtyři francouzské krásky. Ačkoli Francouzi výběr provozovatelů sítí UMTS teprve zahajují, nenechali se německou aukcí nijak zviklat. Před dvěma týdny vyzvala francouzská vláda Lionela Jospina kandidáty, aby podali nabídky. Uzávěrka přihlášek je 31. ledna příštího roku. Vítěze oznámí komise nejpozději do konce května 2001. Francie se tak stane vůbec poslední velkou evropskou zemí, kde bude licence pro provoz sítí třetí generace udělena. První frekvence přidělí v červenci příštího roku. Udělením licencí stát získá 19,8 miliardy eur, což bude o více než polovinu nižší zisk v porovnání se sousedním Německem. Každá licence přijde na 4,95 miliardy eur a bude platit na patnáct let. A tak analytici ze Standard & Poor s Francii řadí mezi méně lukrativní země. Tučné zisky z provozování mobilů třetí generace lze prý totiž očekávat až v posledních letech licencovaného provozu. Pro výběr vítěze bude určující kvalita služeb, důvěryhodnost projektu a rychlost i úroveň pokrytí. Analytici upozorňují, že to zvýší náklady nových provozovatelů. Již nyní se ale jasně rýsují nejžhavější zájemci. Francouzský tisk hovoří takřka s jistotou o dvou ze tří současných provozovatelů sítí GSM: Itinéris, která patří France Télécomu, a SFR, jejímž vlastníkem je Cegetel, součást mediálního a vodárenského kolosu Vivendi. Třetí mobilní operátor Buygues Telecom již dlouho ujišťoval, že se soutěže zúčastní. Před podáním své oficiální nabídky se ale chce pokusit zajistit si minoritní účast zahraničního spojence. „Vždy jsme říkali, že jednáme s partnery, jako jsou nizozemský KPN, japonský NTT DoCoMo nebo německý Deutsche Telekom, prohlásil tiskový mluvčí firmy. K favoritům se patrně přiřadí také Suez Lyonnaise des Eaux, další vodárenská společnost na francouzském trhu, která podobně jako Vivendi pochopila, že jen na vodě nevydělá a že investice do telekomunikací a médií mají lepší budoucnost. Suez Lyonnaise do soutěže o licenci půjde společně se španělskou Telefónikou, s níž vytvořila konsorcium ST3G. Francouzi v něm mají šedesát procent, Španělé zbytek. Řada konkurentů sní o tom, že by se jim mohlo podařit alianci rozbít. „Naše dohoda je definitivní, ujišťuje Francois Jaclot, viceprezident Suez Lyonnaise. Uvádí, že oba partneři nejspíše prodají část svých podílů, ale zachovají si třiceti až 36procentní podíl v konsorciu. „Zatím jednáme s Casinem, Groupe Arnault a Telesystemem. Telefónica by si na svou stranu mohla získat finskou Soneru, dodává Jaclot. Stranou nehodlají zřejmě zůstat ani Němci. Dlouhé měsíce zdůrazňuje Deu–tsche Telekom, kde jen se dá, že přece v takové zemi, jako je Francie, nelze udělit čtyři licence pouze domácím uchazečům s minimální zahraniční účastí. Němci proto usilují o spojence, který až tak silný v telekomunikacích nebude, ale na druhou stranu vnese do podniku francouzský prvek. Ideálním partnerem by se měl stát Lagardere, dosavadní partner Deutsche Telekomu v internetových aktivitách. Uvažuje se i o Poště nebo EDF (Electricité de France). Němci se pokoušeli přesvědčit i France Télévision, ta ale o účasti vůbec nehodlá uvažovat. Sólovou kandidaturu zvažuje kanadská TIW (ovládá společnost Český Mobil), raději by ale našla francouzského partnera. Mezi další možné zájemce agentury zařazují švédský Tele2, australský One.Tel, norský Telenor nebo britskou Virgin. Hovoří se také o KPN a Hutchison Whampoa. Ani jeden z nich ale neprojevil zájem o majoritní účast v jakémkoli konsorciu, které by se o udělení licence zajímalo. Italové volí mix. Jen týden stačil uplynout od bombastické aukce licencí v Německu a na řadu přišel další vysoce lákavý trh – Itálie. Penetrace tu překračuje šedesát procent populace, což je více než v Německu nebo Británii. Překvapení přišlo hned na začátku: doslova v poslední minutě se přihlásil zájemce vystupující pod jménem Anthill. Po několikahodinových utajováních a dohadech Anthill oznámil, že je konsorciem malých a středních firem pod vedením International Last Mile SpA. Last Mile je jihoitalský provozovatel pevných linek, který ovšem zatím neoperuje. Anthill finančně zajišťuje například známý podnikatel Ernesto Brando, podíl má Banca Popolare del Materano a konsorcium vede jednání se zahraničními investory ze Středního východu. Technologickým partnerem Anthillu se má stát francouzský Alcatel. Anthill je osmým uchazečem o pět italských licencí na provoz sítě 3G. Samozřejmě že do bojů vstupují současní čtyři italští mobilní operátoři. „Pro tyto operátory je klíčové získat nové licence, protože jinak nemají šanci na italském trhu zůstat, uvádí šéf managementu Windu Tommaso Pompei. Wind, v němž má majoritní podíl státní energetický koncern Enel a minoritu France Télécom, je třetím operátorem v zemi s 3,5 milionu zákazníků. Dalšími ze čtyř operátorů jsou TIM, mobilní divize Telecomu Italia s dvaceti miliony zákazníků a Omnitel, který je součástí Vodafonu s třinácti miliony. Poslední je začínající mobilní operátor Blu, jehož partnerem je především British Telecom. Analytici pokládají téměř za jisté, že současní operátoři licence dostanou, a svede se tak boj pouze o jednu licenci. Na tu má kromě Anthillu zálusk Andala z 51 procent pod kontrolou Hutchisonu, tučné sousto si nechce nechat ujít ani konsorcium španělské Telefóniky a finské Sonery Ipse, ani Tu Mobil. Ten vlastní konzultantská skupina Atitali spolu se sicilskými firmami E–tech a ESVES. O vstup do Tu Mobil projevil velký zájem německý Deutsche Telekom. Prakticky u všech zahraničních zájemců se počítá se změnami složení konsorcií. Licence se udělují na patnáct let. Italové se rozhodli pro systém kombinující soutěž krásy s aukcí. Uchazeči, kteří minulý týden předložili své přihlášky, budou do 2. září vyrozuměni, zda jsou přijati. Poté do deseti dnů předloží technické a ekonomické plány. Aukce začne na konci září. Italská vláda podle odhadů nezíská více než deset miliard eur. Někteří uchazeči tvrdí, že nejsou ochotni bojovat o licenci za jakoukoli cenu. Počítá se s tím, že vítězové do nových sítí investují mezi 3,5 miliardy a pěti miliardami eur, aby mohli s provozem začít s příchodem roku 2002. Haló, chceme do EU! Na udělení licencí pro mobilní sítě třetí generace se připravují vedle České republiky také další postkomunistické státy. Maďarský deník Napi Gazdasag minulý týden oznámil, že proces udělování licencí na UMTS by měl v Maďarsku začít počátkem příštího roku. Za nejzazší termín pro udělení licencí označuje stejný zdroj rok 2003. Pro dvě následující léta však ministerstvo financí výnos z aukce do očekávaných příjmů státního rozpočtu nezahrnulo. Také Slovinsko oznámilo, že počínaje prvním zářijovým dnem začne přijímat přihlášky k účasti v aukci o tři licence UMTS. Vláda očekává, že soutěže se zúčastní i dva současní operátoři Simobil, v němž čtvrtinový podíl drží švédská Telia, a státem ovládaný Mobitel. Zájem už projevily i čtyři zahraniční společnosti. Státní tajemník slovinského ministerstva telekomunikací a dopravy Miro Rozman v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že vláda se rozhodla proces udělování licencí UMTS urychlit, protože vidí vzrůstající zájem o tuto novou technologii. „Rozhodli jsme se zahájit tendr ve stejné době jako ostatní rozvinuté evropské země, abychom podpořili rozvoj internetu, uvedl Rozman. Do aukce, byť kombinované s takzvanou soutěží krásy, se pouštějí také Poláci, které povzbudil úspěch německé aukce. Polská vláda původně předpokládala, že se jí podaří vybrat od operátorů za licence UMTS asi čtrnáct miliard zlotých, tedy více než tři a půl miliardy eur. Při plánovaném udělení pěti licencí to znamená průměrně 724 milionů eur za jeden certifikát. Dosavadní operátoři sice říkají, že tato představa je nerealistická, ale jejich hlasy bude vláda s největší pravděpodobností ignorovat. „Výsledek německé aukce dává vládě silný argument pro to, aby trvala na své představě o předpokládaných výnosech, řekl listu The Wall Street Journal Pawel Szymanski, telekomunikační analytik ze společnosti Schroder Salomon Smith Barney v Londýně. Globalizační vlivy. Vysoké pořizovací náklady německých licencí UMTS však také povedou k další konsolidaci v evropském telekomunikačním byznysu. Ačkoli se některým českým politikům zdá, že globalizace je pouhým prázdným termínem, právě skončená německá aukce dokazuje, že tomu tak není. Na situaci v Českém Telecomu má totiž velmi významný vliv, aniž by se jí tento jinak z evropského hlediska nevýznamný operátor musel zúčastňovat. Zhruba třetinu Českého Telecomu totiž ovládá nizozemský telekom KPN. Aby mohl obstát ve finančně náročných soubojích o licence UMTS, spojil se KPN s hongkongskou společností Hutchison Whampoa. Ta však po skončení německé aukce oznámila, že z konsorcia odchází, protože si účast v drahých tendrech nemůže dovolit. Někteří analytici přitom tvrdí, že oslabený KPN by se mohl nyní stát cílem pokusu o převzetí. „KPN je příliš malý, ale velice atraktivní a levný, řekl agentuře Bloomberg Stephan Droxner, telekomunikační analytik z Landesbank Baden–Württemberg. Ředitel Českého Telecomu Přemysl Klíma tak nemusí vytáhnout paty ze své kanceláře a ještě letos by mohla mít jeho společnost nového třetinového majitele. Tím by mohla být například samotná Hutchinson.
ZLATO JE V SOFTWARU
Za skutečné vítěze německého tendru nejsou ani tak považováni samotní operátoři, jako spíše dodavatelé technologií. Operátoři budou totiž nejprve muset investovat zhruba 25 miliard dolarů do úpravy svých telekomunikačních sítí. Větší část této částky samozřejmě spol–knou společnosti jako Siemens či Nortel Networks. Na své si však přijdou i menší německé technologické firmy, kterým rozvoj telekomunikačních sítí třetí generace výrazně pomůže v očekávaném růstu. „Důležité je, aby naši dodavatelé včas dodali požadované produkty. Nechceme se obracet na stejné dodavatele jako všichni ostatní a potom zjistit, že naše dodávka nebude včas vyřízena, řekl minulý týden v rozhovoru pro agenturu Bloomberg Jürgen von Kuczkowski, ředitel společnosti Mannesmann. Mezi německé technologické dodavatele výrobcům mobilních telefonů patří například společnost Condat. Akcie malé softwarové firmy vstoupily na veřejný trh 14. července a od té doby jejich cena vzrostla na trojnásobek. Příčinou je očekávání, že rychlý rozvoj sítí UMTS přinese společnosti Condat vysoké zisky, protože výrobci mobilů se musí rychle připravit na dodávky příslušných telefonů. „Provozovatelé sítí si začali uvědomovat, že budou muset s novou technologií vstoupit na trh mnohem dříve, než očekávali. Nemohou čekat deset let, a proto budou tlačit na výrobce mobilních telefonů, aby zadávali více práce subdodavatelům, tvrdí Therese Dietrichová, mluvčí společnosti Condat. Berlínská Condat v současnosti vyvíjí software, který umožní telefonním přístrojům komunikovat se sítěmi UMTS. Dietrichová tvrdí, že její společnost by měla být připravena nabídnout funkční produkt už v druhé polovině příštího roku. V té době by také měli zahájit služby první operátoři evropských mobilních telekomunikačních sítí třetí generace. Společnost dále oznámila, že nejmenovanému výrobci mobilních telefonů dodá software v hodnotě pěti milionů eur, a vyjádřila přesvědčení, že podobně půjde na odbyt i software pro UMTS. V průběhu dvou dnů tak cena jejích akcií stoupla o 23 procenta, čímž firma dosáhla tržní kapitalizace 621 milionů eur. Na své si však nepřijdou jen výrobci mobilních telefonů a jejich dodavatelé. Zisky čekají i na subdodavatele producentů sítí, výrobce účtovacích systémů, vznikat bude i stále více internetových stránek v protokolu WAP. Tučné sousto láká v neposlední řadě i telekomunikační konzultanty, kteří jsou připraveni radit při implementaci nových sítí. „Kouzlo UMTS spočívá v nekonečné řadě nových služeb, řekl agentuře Bloomberg Winfried Materna, šéf společnosti Materna GmbH, která je mimo jiné dodavatelem největšího evropského operátora Vodafone Group. Loni dosáhla Materna tržeb ve výši 139 milionů dolarů. Nezahálí ani Telesens, jediný ryze německý výrobce billingových systémů, který se už může pochlubit funkčním produktem pro potřeby sítí UMTS. Minulý týden koupil Telesens za 225 milionů eur skotskou společnost KSCL Holdings, aby si tak pojistil pozici na trhu dodavatelů pro mobilní operátory. Produkty obou firem nyní používá čtyřiačtyřicet telekomunikačních operátorů, mezi nimi Deutsche Telekom, British Telecommunications a France Télécom. Sítě UMTS začnou většinou fungovat až v roce 2002. Do té doby budou některé z mladých technologických společností ještě čekat na výrazné zvýšení příjmů. „Nestane se to zítra. Dává nám to však velkou naději do budoucna, řekl agentuře Bloomberg Henrik Foerderer, šéf společnosti Pandatel, která vyrábí a dodává optická zařízení pro telekomunikační sítě. Mezi jejími zákazníky figurují jména jako Siemens či Alcatel. (jap)
