Několik chmelnic na svazích malých ostrých kopců u Kozojed obhospodařoval už jeho dědeček. Pak ale přišli komunisté, majetek zabavili a rodina se ke svým pozemkům na pomezí Středočeského a Ústeckého kraje dostala až po roce 1989. A Václav Eminger pak vybudoval hospodářství, kde má i vlastní chmelovou česačku a sušičku.
I když by se teď měl soustředit hlavně na jarní práce na poli, hodně času mu zaberou jednání s právníkem. Emingerovi jsou totiž jedněmi z českých pěstitelů, kteří se dostali do sporu s Chmelařským institutem Žatec. Upozorňují na to, že jim několikrát prodal údajně poškozenou výsadbu klonu Žateckého poloraného červeňáku, která má mnohem nižší výnosy, než je běžné.
Pěstitel chmele Václav Eminger: Sadbě už nevěřím
„Na starých plochách mám výnos sedmnáct metráků chmele na hektar, na těch nových se dostanu pouze na třináct až čtrnáct. Čili o dvacet třicet procent méně,“ sumíruje Eminger.
A že by za špatnou úrodu šišek na klonu číslo 72 mohlo extrémně suché a horké počasí, které v posledních letech sužuje Česko? To Eminger odmítá. „To by se ale muselo projevit na všech porostech! Proč jsou ty klony 72 od jiných dodavatelů v pořádku a nikdo si nestěžuje?“ zlobí se, když míchá lžičkou kávu. „Navíc v roce 1996 jsme od žateckého institutu koupili sadbu klonu 72 a ta je naprosto vynikající, ta chmelnice dosáhla několikrát výnosu tři tuny na hektar a jinak je téměř pořád přes dvě tuny,“ argumentuje.
Zlomek ze 119
Jak týdeník Euro napsal na konci loňského podzimu, pěstitelů řešících podobnou potíž s tímto klonem Žateckého poloraného červeňáku je několik. Nejvíc se obávají toho, že kvůli nízkým výnosům nedokážou plnit objednávky obchodníků a ti od nich odejdou jinam.
Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR, však říká, že se problém zveličuje. Vysvětluje, že v republice je nyní 119 pěstitelů a potíže s „dvaasedmdesátkou“ řeší prý jen zlomek z nich. I když nejdřív na novinářské dotazy do telefonu odpovídat nechce, nakonec se přece jen rozmluví a říká, že pěstování chmele je vlastně umění a nikdo neovlivní počasí.
Raněný chmel. České zlato ze Žatce ztrácí kvalitu
Ostatně takto prý s naštvanými zemědělci mluví i zástupci žateckého Chmelařského institutu. Setrvale nízké výnosy připisují nedostatkům na straně samotných pěstitelů, kteří prý nezvládají bojovat s klimatem.
„Sezona byla enormní, k morfologickým změnám docházelo i u jiných odrůd. Nebylo to jen v Čechách, ale i ve Francii a Německu,“ zhodnotil loňské měsíce už dřív Josef Patzak, jednatel Chmelařského institutu. „Jemné chmelové odrůdy nejsou na problém globálního oteplování připravené,“ dodal.
Na takové scénáře ovšem zasažení zemědělci odmítají přistoupit. Například farma Jany a Petra Bazikových, sídlící v Chrášťanech na Rakovnicku, s nekvalitními rostlinami z údajně poškozeného klonu bojuje také, a to přitom používá moderní technologie, jako je třeba závlaha.
Chceme peníze
Na to, co se vlastně děje s Žateckým poloraným červeňákem, se kromě ministerstva zemědělství zaměřili i experti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Porovnávají vytipované chmelnice a štoky s tím, jak by měl vypadat správný klon 72, aby zjistili, kde vznikl problém. Jedním z vedlejších výsledků jejich kontrol bylo, že Chmelařský institut v Žatci loni nemohl prodávat jeden z klonů poloraného červeňáku.
Nicméně definitivně jasno, jaké morfologické změny v Žateckém poloraném červeňáku probíhají a kdo nese vinu, dosud není. Nespokojení pěstitelé však nechtějí čekat a žádají kompenzace. Místo nových rostlinek brojí jejich právní zástupci za finanční odškodnění.
| O co jde |
|---|
| Už loni v listopadu týdeník Euro poprvé informoval o závadách, s nimiž se potýká jeden ze tří klonů nejdůležitější české chmelové aromatické odrůdy Žatecký poloraný červeňák. Rostliny klonu 72 mají údajně mnohem menší výnos, než by měly, a podle některých chybí tomuto chmelu i dostatek alfa hořkých látek a silic. To všechno ohrožuje export plodiny za více než 1,2 miliardy korun. |
Přečtěte si rozhovor:
Pražanům nejvíce chutná IPA, říkají zakladatelé pivní rozvážkové firmy Peevo
Dále čtěte:
Esej: Rána řepce na solar
Pěstuj chmel, zachráníš pivo
Minipivovary: Česko má novou turistickou atrakci
