Horké ruské léto. V Moskvě demonstrovaly tisíce lidí, na Sibiři hoří miliony hektarů půdy

6. 8. 2019

Rusko zažívá horké léto. Zatímco Moskvané protestovali proti zvůli Kremlu a potenciálnímu novému Černobylu, Sibiř dusil požár milionů hektarů tundry.

Vypadalo to jako výjev z pitomé filmové komedie. Blondýna v brýlích a červené sukýnce držela v ruce telefon a seděla na pohovce. Tu pro změnu drželi v rukou čtyři statní muži v uniformách a odnášeli ženu i s telefonem ze schodů. Co se to děje? Rusko roku 2019 se připravuje na komunální volby.

Obsazení řečené skeče zní následovně: blondýna je jedenatřicetiletá Ljubov Sobolová, spolupracovnice ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. Muži jsou policisté pověření hlídáním kanceláře moskevské volební komise.

Sobolová se tam na konci července usadila, aby protestovala proti rozhodnutí komise vyřadit ji a dalších dvanáct opozičních kandidátů ze zářijových voleb do Městské dumy, moskevského zastupitelstva.

Generál Pavel varuje: Aktivity Ruska jsou pro Česko větší hrozba než terorismus

Úřad zareagoval tak, že dal příkaz odnést pohovku, na níž neodbytná Sobolová seděla. „Odnášeli jsme pohovku, ne Sobolovou,“ vysvětloval později situaci jeden z úředníků. „Nechávali jsme pohovku zrovna vyklepat od štěnic, parazitů a takových věcí a Sobolová na ní zrovna seděla,“ dodal. Absurdní humorista Daniil Charms by to stěží napsal lépe.

Protesty v novém

Ve skutečnosti situace sice absurditou oplývala, ale komická byla jen bezděčně. Moskva se tou dobou potýkala s nervozitou, jež charakterizuje poměry panující v ruské politice od nejvyšších pater až po volební pohovku plnou štěnic.

Důvodů k nervozitě bylo několik. Zaprvé tu byly opoziční protesty. Za normálních okolností si s nimi věrchuška ví dobře rady. Když se v roce 2011 Moskvě scházely statisíce lidí, prezident Vladimir Putin a jeho lidé to bez problémů ustáli. Letos 20. července přišlo proti volebním machinacím protestovat jen 20 tisíc lidí, ale reakce byla podstatně nakvašenější.

Následující neděli zasáhla policie proti šesti až deseti tisícovkám účastníků nepovolené demonstrace s nečekanou razancí. Opoziční vůdce - či jen vymazané volební kandidáty - zatkla policie už předem a během demonstrace k nim přidala přes 1300 dalších lidí. Desítky z nich zůstaly za katrem přes dva dny, zraněných bylo nepočítaně.

Následně příslušné úřady odvolaly již jednou udělený souhlas s další demonstrací naplánovanou na 3. srpna. Na čerstvém zákazu pak ještě neoschl toner, když jej úřady zase odvolaly.

• 8. září se konají volby do moskevské Městské dumy (+ v dalších 22 regionech).

• 45 křesel je v sázce.

• 5 tisíc podpisů musí nasbírat kandidát, jenž za sebou nemá podporu politické strany.

• 200 kandidátů (zhruba), drtivou většinou proputinovského ražení, úřady schválily do konce července.

• 13 kandidátů opozice se kvůli rozhodnutí volení komise muselo poroučet.

• 1 opoziční kandidát, Sergej Mitrochin, se směl na kandidátku vrátit.

• 10 dnů vězení dostal kandidát opozice Ilja Jašin.

• 30 dnů dostal Alexej Navalnyj (jenž byl ve vězení podle všeho navíc otráven a musel být převezen do nemocnice).

• 7-30 dnů vyměřil soud opozičním politikům a aktivistům Vladimiru Milovovi, Ivanu Ždanovovi, Konstantinu Janauskasovi a Juliji Galjaminové.

Radioaktivní dálnice

Na jihovýchodě Moskvy se také protestovalo, ale příčiny byly jiné, dost možná ještě naléhavější než ty z první politické ligy. Tou hlavní je úmysl moskevské radnice v čele s věrným Putinovým spojencem Sergejem Sobjaninem postavit v tamní rezidenční čtvrti 34 kilometrů dálnice, jež by spojovala jednotlivé části městských okruhů s cílem ulevit přetíženým silnicím dvanáctimilionové metropole.

Na tom by samo o sobě nemuselo být nic zlého. Naneštěstí však plánovaná dálnice má vést přímo přes areál státního podniku Polymetal Moskva na Kaširské ulici. Smůla spočívá v tom, že firma vyráběla, ještě pod názvem Experimentální metalurgický závod, od šedesátých do osmdesátých let vybavení pro jaderné elektrárny. Když jej Stalin nechal v roce 1932 založit, stály tovární haly kdesi za Moskvou. Dnes však je jeho areál přímo uprostřed stotisícové rezidenční čtvrti - a pořád přechovává zbytky radioaktivních materiálů.

• 1300 kilometrů silnic a dálnic se starosta Sobjanin zavázal postavit do roku 2023.

• 60 procent je již hotovo.

• 34 kilometrů má měřit dálnice naplánovaná přes potenciálně radioaktivní areál Polymetalu Moskva.

Podle zdrojů serveru intellinews.com je v současném stavu radioaktivita v okolí závodu v normě. V praxi to znamená, že do inkriminovaných míst někdo nalil dost betonu, aby fungoval jako účinná izolace. Když však na místo přijede těžká technika a areál kvůli dálnici rozkope, není jasné, co to udělá s řečeným radioaktivním materiálem. Kde přesně, jak hluboko a jak bezpečně je uložen, nikdo neví.

Není divu, že mezi místními obyvateli vznikl pocit nejistoty. I sebrali se a šli protestovat proti „novému Černobylu“. „Jistěže nebezpečí, které zde hrozí, je řádově menší než v Černobylu, ale zdravotní problémy by zde vzniknout mohly snadno,“ řekl britskému deníku Financial Times mluvčí moskevské pobočky ekologické organizace Greenpeace Konstantin Fomin.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. „Protože se někteří lidé zřejmě snaží honit před volbami politické body, provedli jsme dodatečné testy, abychom dokázali, že tady žádná radioaktivita není,“ citoval deník Moscow Times zástupce ředitele firmy Gorkapstroj, jež dálnici staví.

Ekologické ohledy nebývají tím, na co ruská mocenská elita dbá nejvíce. Když před deseti lety protestovalo několik set lidí proti úmyslu stavět dálnici lesem Chimki, stačila parta lidí s baseballovými pálkami a velmi rychle bylo po problémech. Tentokrát je ze strany úřadů trochu nečekaně ticho po pěšině.

Matka všech požárů

Zatímco Moskvany sužuje pomyšlení na radioaktivní záření, o pár tisíc kilometrů východněji se objevil problém potenciálně ještě ničivější. Každoroční požáry sibiřské tundry letos podpořilo sucho a horko. V Jakutském, Krasnojarském a Irkutském kraji se postupně na několika místech rozhořelo 3,2 milionu hektarů lesa (ruská nezávislá televize Dožd uváděla až 4,5 milionu hektarů). Podle ruských zdrojů to byl nejrozsáhlejší podobný požár v živé paměti. Města jako Čeljabinsk a Jekatěrinburg začala trpět přítomností hustého černého dýmu. Vědci varovali před rozmrzáním permafrostu se všemi negativními důsledky.

• 3,2 milionu hektarů sibiřské tundry od Bajkalu po Krasnojarsk ničil největší historicky doložený požár.

• 12 milionů hektarů již letos požáry zničily.

• 2700 vojáků poslal na konci července prezident Putin hasit.

Prezident Putin během prvních dnů požárů říkal, že hasit by bylo příliš drahé. Později se uvolil k prohlášení, že pošle na pomoc armádu, pokud napáchaná škoda bude větší než náklady na hašení. Během posledního červencového dne pak změnil názor: vyhlásil výjimečný stav a z armády povolal 2700 mužů. Ti dostali nadlidský úkol s požárem se vypořádat.

To vše se děje ve chvíli, kdy z Kremlu vycházejí rozporuplné zprávy o tom, jak si jeho současný šéf představuje svoji budoucnost a budoucnost ruské vlády po roce 2024. Tehdy mu vyprší poslední legální prezidentský mandát, ale nikdo v Rusku nepochybuje o tom, že moci se Putin vzdát nechce. Některé dohady mluví o prezidentově úmyslu vykonávat premiérskou funkci. Jiná verze mluví o spojení s Běloruskem, čímž by de iure vznikl nový stát a tím pádem čerstvý prezidentský mandát.

Problém je v tom, že Putinova popularita pomalu, ale jistě klesá a ochota protestovat naopak stoupá (viz graf). Podle průzkumů, jež provádí nezávislý výzkumný ústav Levada Center, si jej jako prezidenta po roce 2024 nepřeje 38 procent Rusů. Čím hlouběji klesne Putinova obliba, tím zranitelnější bude. Nikdo to neví lépe než on - a ti, kteří se jej mohou snažit nahradit.

Čtěte komentář: Sankce bolí, ty chytré zvlášť