Z neúměrného zadlužení země se bude zodpovídat i pět bývalých prezidentů
Ekvádorská ministryně financí María Elsa Viteriová 14. listopadu oznámila, že Ekvádor minimálně o měsíc odloží pravidelnou splátku úroků ze státních dluhopisů Global 2012. Dluhopisy v celkové výši 250 milionů dolarů jsou úročeny dvanácti procenty ročně a Ekvádor musí každoročně splácet po 30,6 milionu dolarů vždy 15. května a listopadu. Důvodem pro odklad nebyl dle ministryně nedostatek finančních prostředků, ale potřeba vyhodnotit zprávu zvláštní komise, které prezident Rafael Correa po nástupu do funkce v roce 2007 zadal audit způsobu, jakým bylo postupováno při zadlužování země v letech 1976 až 2006.
Týden po ministryni financí Correa oznámil, že Ekvádor svůj zahraniční dluh možná nezaplatí vůbec. Komise totiž doporučila ekvádorské vládě nesplácet závazky plynoucí ze státních dluhopisů Global s termíny splatnosti v letech 2012, 2015 a 2030 v celkové výši 3,86 miliardy dolarů, protože byly vydány neoprávněně a v rozporu se zákonem. Dle agentury AP zpráva komise naznačuje, že se na růstu ekvádorského zahraničního dluhu v posledních třech dekádách obohatily finanční instituce a nadnárodní společnosti a že byl v rozporu se zájmy země. Při zadlužení země prý nebyl brán ohled na její svrchované zájmy a proběhlo pod tlakem a za podmínek diktovaných věřiteli.
Audit dle prezidenta Correy ukazuje, že odpovědnost za nevýhodné emise dluhopisů nesou jak bývalí ministři, tak mezinárodní investiční banky, jako jsou nedávno zkrachovalé Salomon Smith Barney a JP Morgan. Correa zdůraznil, že „veškeré závazky musejí být rovným dílem převedeny na všechny odpovědně osoby, které zemi zadlužily bez náležitého zmocnění, úmyslným podvodem, vydíráním a zradou“. Státní zastupitelství dle informací serveru infolatam.com rovněž potvrdilo, že v rámci vyšetřování by mělo být vyslýcháno i pět bývalých ekvádorských prezidentů.
Podezřelé dluhopisy
Podle Correy je třeba začít jednat o přehodnocení podmínek dvou etap zadlužení. V té první se vláda Sixta Durána Balléna (prezidentem byl v letech 1992 až 1996) jednostranně vzdala práva na odpuštění zahraničního dluhu, na které měl Ekvádor nárok na základě moratoria z roku 1986. Tento krok vedl dle Correy k tomu, že JP Morgan dotlačila zemi k převedení dluhu do takzvaných dluhopisů Brady.
Druhá etapa se týká výměny dluhopisů Brady za dluhopisy Global 2012 a 2030, k níž došlo za vlády prezidenta Jamila Mahuada (1998 až 2000) v roce 2000. Rok předtím Mahuad vyhlásil odklad splácení dluhu kvůli hospodářské krizi, kdy padlo 42 ekvádorských bank a země kvůli hyperinflaci přijala dolar jako oficiální měnu. Correa vysvětlil, že nabídka na výměnu dluhopisů a způsob najímání finančních poradců neproběhly v souladu s platnými zákony a smlouvy byly uzavřeny bez souhlasu prezidenta. Podobně prý proběhla i emise dluhopisů Global 2015 v roce 2005.
Rozzlobení sousedé
Rafael Correa nejvíce podráždil své nejbližší sousedy Venezuelu a Brazílii. Hugo Chávez vlastní strukturované dluhopisy vázané na ekvádorský dluh, a pokud by Correa odmítl závazky splatit, stálo by to venezuelský rozpočet zhruba 400 milionů dolarů.
Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva odvolal z ekvádorského Quita svého velvyslance ke konzultacím a vyjádřil hluboké rozhořčení nad způsobem, jakým Correa zahájil jednání o zahraničním dluhu s brazilskou Národní bankou pro hospodářský a sociální rozvoj. Ekvádor se totiž bez předchozích konzultací rozhodl projednat nesplacení původního dluhu ve výši 243 milionů dolarů před mezinárodní arbitráží.
To vše v době, kdy Ekvádor vytáhl do boje za zmírnění dopadů světové ekonomické krize. Correa se snaží prosadit plán na zpružnění daňové soustavy na straně jedné a zvýšení některých daní na straně druhé, zároveň se snaží rozhýbat poskytování úvěrů výrobcům a exportérům, přitáhnout zahraniční kapitál a zvyšovat clo na dovoz luxusního zboží.
Země přitom trpí poklesem dvou hlavních zdrojů příjmů: z ropy (Ekvádor v současnosti produkuje téměř 500 tisíc barelů denně) a přílivu peněz, které „domů“ posílají emigranti ze zahraničí.
SITUACE Celkový zahraniční dluh Ekvádoru činil v září 10,6 miliardy dolarů (20,7 procenta HDP). V roce 1976 představoval dluh 1,175 miliardy dolarů, do roku 2006 se zahraniční zadlužení země vyšplhalo na 14,246 miliardy.
