Záchranky nechtějí využívat hromadnou vysílačkovou síť
Celonárodní společná radiokomunikační síť pro policisty, hasiče a záchranáře byla dokončena posledním srpnovým dnem. Během devíti let se proinvestovalo zhruba 5,5 miliardy korun, díky nimž mají mít jednotlivé složky Integrovaného záchranného systému (IZS) možnost vzájemně komunikovat. Jenže zatímco policie a hasiči se na přechod na digitální systém pomalu připravují nebo ho již využívají, většina záchranných služeb síť Pegas používat nechce. Zvolili si proto jiný postup - na ministerstvu zdravotnictví se připravuje projekt na vybudování vlastní analogové vysílačkové sítě. Opět za peníze daňových poplatníků.
Vlažný začátek.
Zakázku na vybudování sítě pro potřeby IZS získala v roce 1994 od ministerstva vnitra francouzská firma Matra Nortel Communications. Výstavba Pegasu se však naplno rozeběhla až v roce 1999, především proto, že bylo potřeba zabezpečit radiokomunikačním systémem pražské zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a poté i Summitu NATO. I když byly okolnosti výběru dodavatele i podpisu smlouvy několikrát kritizovány, bývalý ministr vnitra Václav Grulich situaci dokonce označil za skandální, výstavba pokračovala dál.
Po dostavění sítě vyplulo na povrch, že záchranáři s jejím využíváním příliš nepočítají. „Digitální síť je perfektní a pokrokový prostředek pro komunikaci při hromadné akci, tedy společném zásahu více složek IZS, ale pro náš běžný rutinní provoz je zbytečně sofistikovaný a nákladný,“ říká ředitel olomoucké záchranky Michal Fischer. Stěžuje si především na dlouhé a drahé opravy terminálů - vysílaček. Jeho kolega z pražské záchranky Zdeněk Schwarz kritizuje také kvalitu sítě: „Máme řadu negativních zkušeností, v řadě lokalit v okolí Prahy i ve městě to nefunguje.“
Nad časem.
Stížnostem na kvalitu se tvrdě brání Jaroslav Altman, předseda realizačního výboru Pegas na ministerstvu vnitra. „Až na pár drobností systém nemá problémy. Navíc u každé nové věci chvíli trvá, než si zcela sedne. Musíme si uvědomit, jaké systémy byly na trhu před devíti lety. Kvalitou jsme předběhli čas,“ uvádí Altman a připomíná, že digitální vysílačkovou síť nemají ani v sousedním Německu. V Rakousku zase ministerstvo vnitra letos v létě výstavbu podobného systému zastavilo, údajně kvůli technickým obtížím. Používání jednotného komunikačního zařízení ukládá českým policistům, hasičům a zdravotnickým záchranářům zákon o krizovém řízení. Digitální vysílačkový systém umožňuje spojování všech uživatelů, ale i komunikaci v rámci každé složky. Hovor lze zakódovat, aby nešel odposlouchávat, do systému se s vhodnými terminály mohou připojit jiné subjekty, například vězeňská služba nebo městské policie. „Vysílačka funguje úplně stejně, ať jste v Ostravě nebo v Aši. Oproti tomu u analogových sítí bývá často problém s nekompatibilitou při přejezdu z jednoho kraje do druhého, ale i mezi okresy,“ prohlašuje Altman.
Každému, co chtěl.
Nezájem zdravotníků zapojit se do systému, kde náklady na provoz a údržbu sítě platí resort vnitra, překvapuje. Každá složka IZS dostala, respektive v průběhu dovybavování ještě dostane, počet terminálů, o které si v minulosti při přerozdělování požádala. Policisté by měli v průběhu dvou let mít 22 tisíc vysílaček, hasiči zhruba 6,5 tisíce a záchranky tisícovku. „To číslo jsme si nevymysleli, hasiči i záchranáři si nadiktovali požadavky stejně jako my,“ krčí rameny Altman. Na bedrech jednotlivých složek leží náklady na dokoupení potřebných terminálů a jejich údržba. „Jenže zatímco oprava analogové vysílačky stojí v průměru 500 korun, u digitální je to skoro deset tisíc,“ řekl týdeníku EURO Michal Fischer. Po svém hodlají vyřešit nedostatek terminálů hasiči. „V autě, které pojede k zásahu, bude konvertor - zařízení převádějící signál z digitální do analogové sítě. Budeme moci komunikovat s dobrovolnými hasiči i mezi sebou, i když nebudou všichni vybaveni digitálními vysílačkami,“ vysvětluje Václav Hladík z odboru komunikačních a informačních systémů Hasičského záchranného sboru.
Součková v akci.
Záchranáři, jak se zdá, chtějí jít cestou vlastních vysílaček. Týdeník EURO má informace, že ministryně zdravotnictví Marie Součková připravuje vládní návrh, na jehož základě by měla být vybudována nová celostátní analogová síť pro záchranky. Podle prvních odhadů by mělo ministerstvo investovat 440 až 460 milionů korun, přičemž částka není konečná. Na financování by se měly podílet i jednotlivé krajské úřady. Místo aby se komunikace zjednodušila a zlevnila, je možné, že se stane pravý opak. Týdeník EURO požádal tiskové oddělení ministerstva o bližší informace, do uzávěrky čísla však nedostal odpověď.
Nad přístupem záchranářů kroutí hlavou i Jaroslav Altman. Podle něj je výstavba analogové sítě sice levnější, systém je však zastaralý. „Pokud k tomu dojde, budou si muset sami platit provoz sítě, telekomunikační poplatky i další náklady. Všechno bude zdvojené. Budování druhé celostátní sítě by bylo zbytečné plýtvání penězi,“ soudí.
