Svéráz pražského územního plánování často řeší soud. Magistrát váhá, zda se vůbec bránit
Že není možné postavit místo parku na pražských Vinohradech sedmipatrový bytový dům? Ale ano. Stačí změnu územního plánu pojmenovat nevinně urbanistickým „dokončením zástavby“, provést pár kliček, ignorovat pár protestů dotčených orgánů i občanů a cesta pro developera je vydlážděná. Jenomže i změny územního plánu je možné nechat soudně přezkoumat. A u soudu jich nyní končí čím dál víc. Čtyři změny nahrávající komerčním projektům už muži a ženy v taláru zrušili a město se obává, že u desítek dalších změn územního plánu je vysoké riziko stejného verdiktu.
Představitelé Prahy by se nejspíše měli jako zástupci žalovaného aktivně bránit. Jenomže vědí, že jejich předchůdci často zhodnocovali pole a parky na stavební parcely za velmi podezřelých okolností. To ale nebude bránit vlastníkům nemovitostí, aby se po městě domáhali náhrad škod. Přece jen metr pole stojí stokoruny a metr stavební parcely se počítá v řádech tisíců. Zdá se, že předchozí garnitura zanechala svým nástupcům další nášlapnou minu.
Staveniště místo zeleně Se změnou územního plánu zhruba tisícovky metrů čtverečních parku na konci vinohradské Perucké ulice přiléhající k Havlíčkovým sadům na stavební pozemek pro bytový dům nesouhlasili hygienici, ministerstvo kultury ani Národní památkový ústav. Hygienici byli ochotni ustoupit, pokud by se na pozemku stavěla víceúčelová budova, změnu tedy město dál rozpracovalo jako plochu se smíšeným využitím.
Následně ale Útvar rozvoje města (ÚRM, odborná organizace magistrátu – pozn. red.) připustil výjimečné využití pozemku pro bytovou funkci nad 60 procent. Proč? To už neuvedl. Na námitku jednoho z občanů týkající se úbytku zeleně magistrát odpověděl stroze, že izolovaná zástavba je v zeleni přípustná.
Zastupitelé v březnu roku 2010 změnu odsouhlasili.
To se sousedům příliš nezamlouvalo a podali žalobu.
Současný vlastník, společnost Real-Treuhand Reality koupil parcelu za 20 milionů už jako stavební. „Pokud firmě vznikne změnou využití pozemku škoda, je připravena její náhradu vymáhat,“ avizuje její zástupce Tomáš Klíma.
Aktuálně čekají u Městského soudu v Praze na rozsudek další čtyři žaloby na změnu územního plánu. Čtyři změny územního plánu již soud zrušil.
Výrazným milníkem byla první změna územního plánu v Košířích, kterou Nejvyšší správní soud zrušil ještě předtím, než rozhodování přešlo na krajské soudy. Změnu asi tisícovky metrů zeleně na stavební parcely se pokusilo zvrátit 70 občanů ze sousedství odmítajících, aby jim před okny vyrostl bytový dům Na vyhlídce. S jejich námitkou se magistrát vypořádal jednou větou: „Přerušení celoměstského systému zeleně je přípustné.“ Tím to pro něj skončilo. Nepomohlo ani to, že změnu nepodpořily ÚRM ani ministerstvo životního prostředí. Zastupitelé ji v roce 2010 schválili. Občané se ale odmítli vzdát a zkusili podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. A slavili – soud změnu zrušil.
Co by před soudem neobstálo Město usuzuje, že dalších 14 změn by mohlo být napadeno, jelikož se setkaly s výrazným nesouhlasem obyvatel, městské části nebo i samotného vlastníka pozemku. U celkem 47 změn si je magistrát vědom, že jsou problematické a mohou být také zrušeny.
U změn, které znamenají nárůst zastavitelných ploch, mohou vycházet obavy z dosavadní soudní praxe. Soudy totiž na rozdíl od předchozí praxe magistrátu berou vážně § 55 stavebního zákona. Ten stanoví, že další zastavitelné plochy je možné vymezovat až ve chvíli, kdy jsou ty současné vyčerpány a nové jsou skutečně potřebné. A to se u bytových projektů prokazuje dost těžko. Město se o to v minulosti ostatně ani příliš nepokoušelo.
Rušení změn územního plánu je i důsledkem toho, že se během jejich pořizování i schvalování válcovala stanoviska odborných orgánů až příliš často a okatě. Zastupitelé odklepli změny, přestože s nimi nesouhlasili památkáři, Regionální organizátor Pražské integrované dopravy (ROPID) nebo třeba ministerstvo kultury či dopravy.
„U změn, které měnily zeleň nebo pole na stavební parcely, byly běžně přehlasovány dokonce i protesty hygieniků nebo inspekce životního prostředí, což už je na pováženou,“ potvrzuje Martin Skalský, zástupce sdružení Arnika.
Často se ovšem měnila i stanoviska jednotlivých odborů magistrátu. „Vždy jsme se ptali, proč Útvar rozvoje města, odbor územního plánu nebo odbor ochrany prostředí najednou s komerčními záměry souhlasí,“ dodává Skalský.
Většinou ale dostal odpověď, že investor změnil projekt. V řadě případů k tomu ale nedošlo nebo změny byly jen kosmetické.
„Pokud má město odborné pracoviště, kterého se zeptá na názor, předpokládám, že ten by měl být až na odůvodněné výjimky neměnný. Pokud se názory změnily, měly by být precizně zdůvodněné. Jinak u soudu neobstojí,“ domnívá se Ondřej Boháč, poradce náměstka primátora Tomáše Hudečka (TOP 09).
O „názorové pružnosti“ odboru ochrany prostředí se po Praze vyprávějí celé zkazky.
Ani Útvar rozvoje města v některých případech nevěnoval příliš péče tomu, aby mentální obrat obhájil. Na samotný magistrát několikrát dorazilo vyjádření pouze ručně přeškrtnutým nesouhlasem na souhlas. V desítkách případů byly námitky ÚRM prostě ignorovány. Některé změny požadoval útvar pozastavit například kvůli kolizi s plánovanou železnicí nebo tramvajovou tratí nebo přímo zastavit nežádoucí rozlézání tzv. sídelní kaše či zásahy do chráněných oblastí. Praha tak například přišla kvůli bytovým domům o dlouhodobě plánovanou vozovnu pro další tramvajové tratě v Hodkovičkách nebo plochu pro odstavení vlaků v Michli.
Bude město platit?
Představitelé města jsou dnes často ve schizofrenní pozici. U soudu by jako žalovaný měli bránit svá rozhodnutí, přitom vědí, jakým způsobem vznikala.
„Je to absurdní. Občas bychom nejraději žalovali sami sebe,“ potvrzuje Ondřej Boháč.
Tomáš Hudeček nedávno odmítl pobídku podnikatele Sebastiana Pawlowskiho, aby se městopodalo kasační stížnost v kauze jeho stavebních latifundií v Benicích, z nichž udělal Městský soud v Praze opět pole. „My rozhodnutí soudu vítáme, veškerá odborná stanoviska ukazují, že tato změna neměla být odsouhlasena, a je evidentní, že byla schválena pod politickým tlakem předchozí garnitury,“ zareagoval Hudeček.
Zastupitelé přemalovali developerových 40 hektarů na kýženou červenou barvu v březnu roku 2010, přestože území mělo výhledově sloužit k rekreaci, nesouhlasil ROPID, a především polem měla vést v budoucnu železniční trať. Ta už přitom byla zanesena v nadřazených plánovacích dokumentech.
Pracovníci útvaru si přirozeně kolize všimli, pod hrozbou vyhazovu byly ale jejich námitky umlčeny, tvrdí zdroj týdeníku Euro.
Pawlowski už ovšem avizoval, že se nehodlá stát sedlákem a bude se domáhat náhrady škody za projektování a ušlý zisk, který vyčíslil na více než dvě miliardy. Na pozemcích, které kupoval za 400 milionů korun jako pole, hodlal vystavět městečko pro více než 3000 lidí. Pawlowski se sám k vyšší instanci odvolat nemůže, protože jeho firma Projekt Sever, která vlastní předmětné pozemky, není z pohledu soudu účastníkem řízení.
Ani další developer, z jehož parcel udělal soud opět zemědělskou půdu, se nevzdává bez boje. Proti rozsudku zatím podala společnost MSI Invest kasační stížnost a avizovala, že v případě neúspěchu bude chtít po Praze peníze. Na 15 hektarech pole mezi dálnicí D1 a ulicí Formanskou měly v budoucnu vyrůst kanceláře až pro 8000 lidí a bytové domy pro 2000 nových obyvatel.
Tato změna byla schválena před rokem už za radního Hudečka. „Já osobně rozsudek vítám. Mohu říct, že kdyby se ta změna projednávala nyní, tak by neprošla,“ reagoval radní.
Systém projednávání změn se pod jeho vedením zprůhlednil do značné míry tím, že o nich hlasuje zastupitelstvo jednotlivě a nikoli v balících a ke každé se předtím vyjadřuje komise expertů z řad architektů a urbanistů, kterou Hudeček zřídil.
„Je to absurdní. Občas bychom nejraději žalovali sami sebe.“ Ondřej Boháč, poradce náměstka primátora Tomáše Hudečka.
47 změn územního plánu by podle pražského magistrátu neobstálo před soudem
O autorovi| Hana Boříková • borikova@mf.cz
