A i když to vypadá, že velké skupiny zůstávají vůči změnám a novinkám imunní, významné události se děly i v jejich rybníce.
Tou nejdůležitější je asi změna většinového majitele Pardubického pivovaru Pernštejn, kde loni v červnu získal majoritní 89procentní podíl Staropramen.
„Rostoucí zájem o piva z regionálních pivovarů jsme si v posledních třech letech mohli sami vyzkoušet díky speciální nabídce piv z našeho regionálního pivovaru Ostravar. Vaříme je pod označením Speciály ze spilky a distribuujeme po celém Česku,“ vysvětlil Petr Kovařík, generální ředitel Pivovarů Staropramen, proč se k nákupu tradiční pardubické značky odhodlali.
„Předloni jsme ještě neuvažovali o prodeji majoritního podílu v pivovaru, přestože nás každý rok kontaktovali minimálně dva zájemci. Díky práci všech zaměstnanců se nám totiž podařilo zmodernizovat pivovar a přitom zachovat charakter řemeslného piva s vysokou kvalitou, dvojnásobně zvýšit výstav, vrátit se do velkých pivnic a úspěšně nastartovat export,“ reaguje Leoš Kvapil z Pernštejna, kde se nyní ročně uvaří zhruba 79 tisíc hektolitrů piva. „Když mě ale před více než rokem kontaktoval Petr Kovařík, začal hovořit o rozvoji našich značek piv i pivovaru způsobem, jakým jsme také chtěli jít, nicméně s omezenými prostředky i know-how se nám naše vize nedařilo naplňovat. Padli jsme si do noty,“ dodává Kvapil, jak se se smíchovskou značkou domluvili.
A jaká je strategie pivovarské skupiny s regionální značkou? „Jeho prodeje chce nový majitel rozšířit nejen do celého Česka, ale také posílit prodeje za hranicemi republiky. Aby si pivovar zachoval co nejvíce svůj charakter, nebude začleněn do pivovarské skupiny, ale zůstane samostatným právním subjektem se svým vlastním vedením, stávajícími zaměstnanci a hospodařením,“ informovala Denisa Mylbachrová, mluvčí Staropramenu.
Kdo je víc?
Loňské jaro přineslo i další zajímavé pivovarské události. Národní pivovar Budějovický Budvar a skupina Plzeňský Prazdroj připravily velmi hořká piva, která mají natrvalo rozšířit jejich nabídku.
Budějovičtí uvařili ležák Budvar 33, který se postupně z tehdejší pražské restaurace Poupětka přenesl i do ostatních republikových výčepů. „Budvar 33 je hořký. A podle toho jsme mu dali i jméno. Má totiž právě třiatřicet jednotek hořkosti IBU,“ vysvětluje Adam Brož, sládek Budějovického Budvaru. Brož jako „otec“ nového budějovického piva je tím nejpovolanějším, kdo může světlý ležák představit a popsat. „Pivo je hořké především díky českému chmelu Agnus, který patří k nejvíce hořkým odrůdám. Třiatřicítka je zajímavá sladem Crystal Light, který se používá především do svrchně kvašených piv,“ pokračuje sládek.
A protože se prý loni ukázalo, že pijákům Budvar 33 chutná, národní pivovar začal letos na jaře pivo stáčet do láhví a plechovek. Kromě toho Budějovický Budvar využil i spolupráci s několika minipivovary, při níž vznikly kooperační piva Sedm spolčených či výčepní Společné z Budvaru.
Loňský rok byl pro národní pivovar celkově úspěšný, s tržbami přesahujícími tři miliardy korun a rekordním výstavem 1,679 milionu hektolitrů uvařeného piva si Budějovičtí budou rok 2019 ještě dlouho pamatovat. Meziročně se totiž tržby zvýšily o půl miliardy korun, výstav pak o 72 tisíc hektolitrů.
Aktivní byla i skupina Plzeňský Prazdroj a její nošovická značka Radegast. Tam stvořili novinku Ratar, kterou popisují jako výčepní speciál.
„Naši novinku rozhodně ocení milovníci silných a hořkých piv. Radegast Ratar je světlé výčepní pivo s plnou hořkostí, svěží chutí a nižším obsahem alkoholu. Naší inspirací při výběru názvu nového piva byl kmen Ratarů, jejichž nejvyššíbohem byl právě Radegast“ říká Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast.
Pivo se 4,3 procenta alkoholu vzniká trojitým chmelením odrůdou Polaris, čímž se hořkost piva dostává až na úroveň 50 jednotek na stupnici IBU. Tedy do hladiny běžnější pro hořké svrchně kvašené ejly.
Kromě toho se Plzeňský Prazdroj po vzoru některých ostatních ponořil i do craftového trhu. Loni začal budovat svůj plzeňský minipivovar Proud, který by měl začít fungovat letos na podzim.
A co celkové hospodářské výsledky skupiny v roce 2019? „Na tuzemském trhu jsme loni prodali 7,23 milionu hektolitrů, což mírně převyšuje i úroveň dosud rekordního roku 2018. I navzdory horšímu počasí se nám díky novinkám zejména ve velmi populární kategorii ležáků a nealkoholických piv dařilo překonat loňské výsledky. Spotřebitelé také slyší na zvyšování kvality služeb a prostředí v hospodách a obchodech,“ tvrdí Zdeněk Kovář, mluvčí Plzeňského Prazdroje. „Ležáky se těší stále větší oblibě, dokládají to jednak prodeje tradičních variant, ale zejména velký úspěch předloňské novinky z produkce Prazdroje - Gambrinusu 11. Ten je dodávaný pouze v čepované podobě a rychle se zařadil po bok nejprodávanějších ležáckých značek, kterými tradičně jsou Pilsner Urquell a ležáky od pivovarů Kozel i Radegast.
Celkově značka Gambrinus rostla o sedm procent. Z ležáků zaznamenal loni vysoký růst na tuzemském trhu i Radegast - meziročně o 13 procent,“ počítá mluvčí Plzeňského Prazdroje.
Co udělá jaro
Co se týče regionálních skupin, ty loni zůstávaly vesměs na svém. Například přerovský Zubr patřící do rodiny PMS Přerov prodal o pětinu víc tankového piva než v roce 2018, ale celkový výstav to nezměnilo - ten se pořád pohybuje na úrovni 255 tisíc hektolitrů.
Severočeský Pivovar Svijany (skupina LIF) loni uvařil 708 tisíc hektolitrů, tedy zhruba o čtyři procenta víc než v roce 2018. Celá desetina výstavu skončila v plechovkách, stočili jich 15 milionů.
Už teď je jasné, že daleko důležitější než statistiky a data za rok 2019 budou výsledky pivovarů v prvním a druhém kvartálu roku 2020. Kvůli naprostému výpadku čepovaného piva podnikům pravděpodobně klesne celkový výstav a uvařeného piva tak bude méně. I když plechovky i láhve se během letošního jara prodávaly v obrovských objemech, tankové a sudové pivo přece jen nahradit nedokážou.
Český pivovarský trh se proto určitě posunul. Ovšem jakým směrem a jaké budou důsledky, bude jasné až s odstupem. Třeba zase za rok. Zatím na zdraví! •
Plzeňský Prazdroj -Asahi Breweries Europe Pilsner Urquell U Prazdroje 64/7, Plzeň Sládek: Jan Enge Velké Popovice Ringhofferova 1, Velké Popovice Sládek: Vojtěch Homolka Radegast Nošovice Sládek: Petr Kwaczek Pivovar Gambrinus U Prazdroje 64/7, Plzeň Sládek: Zdeněk Polák
Molson Coors Staropramen, Braník Nádražní 84, Praha Sládek: Zdeněk Lux Ostravar Hornopolní 57, Ostrava Sládek: Roman Richter Pardubický pivovar Pernštejn Palackého 250, Pardubice Sládek: Martin Gruntorád
Heineken ČR Velké Březno Pivovarská 116, Velké Březno Sládková: Jiřina Poláková Krušovice Pivovar 1, Krušovice Sládek: Michal Rouč Starobrno Mendlovo náměstí 158/20, Brno Sládek: Karel Honegr Budějovický Budvar K. Světlé 512/4, České Budějovice Sládek: Adam Brož
Skupina LIF Svijany Svijany 25 Sládek: Petr Menšík Primátor Dobrošovská 130, Náchod Sládek: Petr Kaluža Rohozec Malý Rohozec 29 Sládek: Zdeněk Reska
Pivovary Lobkowicz Rychtář Resslova 260, Hlinsko v Čechách Sládek: Milan Morávek Černá Hora Náměstí U Pivovaru 3, Černá Hora Sládek: Vlastimil Zedek Vysoký Chlumec Vysoký Chlumec 29 Sládek: Vít Zrůbek Protivín Pivovar 168, Protivín Sládek: Michal Voldřich Uherský Brod Neradice 369, Uherský Brod Sládek: Lukančo Trifončovski Klášter Klášter Hradiště nad Jizerou 16 Sládek: Zdeněk Prokůpek Jihlava Vrchlického 2, Jihlava Sládek: Richard Procházka
Skupina PMS Přerov Holba Pivovarská 261, Hanušovice Sládek: Luděk Reichl Zubr Komenského 36, Přerov Sládková: Nataša Rousková Litovel Palackého 934, Litovel Sládek: Petr Kostelecký
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
