Světonázor Sarah Palinové zřejmě není tak střízlivý, jak bychom rozumně předpokládali
Úvahy nad motivy, které vedly republikánského senátora Johna McCaina a jeho tým k výběru aljašské guvernérky Sarah Palinové jako kandidátky na funkci viceprezidenta, by neměly pominout, že v USA se zhruba devět procent věřících hlásí k pentekostálnímu neboli letničnímu hnutí, náležejícímu do skupiny evangelikálních církví. Prezidentský kandidát McCain se mohl domnívat, že právě dlouholeté členství Palinové v pentekostální církvi mu přinese kýžené hlasy v evangelikální části elektorátu. Předpokládáme-li však, že na funkci viceprezidenta by měla kandidovat osoba se světonázorem střízlivým a v nejlepším slova smyslu většinovým, jeví se McCainův tah jako přinejmenším odvážný. Tedy alespoň pokud si nemyslíme, že takový světonázor tvoří přesvědčení o blízkém příchodu Ježíše Krista na Zem. Philip Munger je hudebník a autor blogu Progressive Alaska. Palinová se mu údajně ve dvou soukromých rozhovorech v letech 1997 a 2002 svěřila, že příznaky Ježíšova brzkého návratu jsou zjevné a že se jej dožije. Mungera, který se Palinové na blogu téměř obsesivně věnuje v mnohodílném seriálu příspěvků, bychom mohli podezřívat ze zaujatosti a věc pominout jako jeden z mnoha desítek obtížně ověřitelných klepů, zaplavujících internet v předvolebních časech. Na dotaz týdeníku EURO, položený republikánské volební kanceláři ohledně pravdivosti Mungerových tvrzení, nepřišla žádná odpověď. Pohlédneme-li však blíže na některá guvernérčina prohlášení a především na její bývalou domovskou církev, stane se z Mungerova „klepu“ rázem značně věrohodné svědectví.
Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými
Sarah Palinová navštěvovala Apoštolskou církev (Assembly of God Church), náležející k letničnímu hnutí, 26 let, do roku 2002. Pentekostální hnutí je v současnosti nejrychleji sílícím křesťanským proudem ve světě a svým důrazem na osobní prožitek víry nijak nevybočuje z řady jiných reformních směrů. Jinak je tomu ale s proklamací údajných duchovních darů, například schopnosti uzdravovat nebo činit zázraky. Nejtypičtějším z nich je pak takzvaný křest Duchem, extatický stav, jehož průvodním znakem je takzvané mluvení jazyky: věřící se modlí nesrozumitelným a neexistujícím jazykem, který jej prý povznáší do Boží blízkosti.
Před dvěma lety Palinová v rozhovoru pro agenturu AP prohlásila, že by nikdy nepřipustila, aby její osobní přesvědčení určovala politická rozhodnutí. Zamlčela však, že by snad naopak připustila, aby politiku určovala vůle Boží. Jak dokládá videozáznam, dva měsíce před nominací na viceprezidentskou funkci navštívila guvernérka svatostánek Apoštolské církve a požádala auditorium o modlitbu za výstavbu plynovodu, neboť taková je prý Boží vůle. Rovněž vyzvala k modlitbě za zdar amerických vojenských akcí v Iráku, protože ty jsou „úkolem od Boha“ a součástí „Božího záměru“.
Potom co se náboženské postoje viceprezidentské kandidátky staly terčem kritických komentářů, uvedla tisková mluvčí její kampaně, že Palinová je sice hluboce věřící, ale nepovažuje se za členku pentekostální církve. Taková prohlášení mají zjevně zbavit guvernérčinu religiozitu nádechu výstřednosti a následně republikánské voliče pochyb, zda by volbou McCaina nevsadili na příliš nejistou kartu. Vskutku nedobrou službu takovým snahám ale poskytlo zveřejnění názorů Eda Kalninse, bývalého pastora Palinové v Apoštolské církvi. Kalnins pro The Times uvedl, že v současném světě „všude lidé vedou boj proti Kristu“ a dokonce že „Písmo výslovně zmiňuje ropnou nestabilitu jako znak Vytržení“, tedy konce dnů a počátku tisícileté vlády Kristovy na zemi.
Podle dobrozdání konzilia lékařů z Mayo Clinic je zdravotní stav Johna McCaina dobrý, přestože mu v letech 1993 až 2002 byly odstraněny čtyři maligní melanomy. Dojde-li republikánský kandidát volebního vítězství, snad bychom mu měli přát pevného zdraví víc než komukoliv jinému. Sarah Palinová by se totiž v případě McCainovy smrti stala jeho nástupkyní v prezidentském úřadu.
