HORŇÁCI VERSUS DOLŇÁCI

Pozemkový fond si vykládá zákony po svém.

Pozemkový fond ČR (PF) je státní institucí, jíž dle nedávno přijatého zákona přísluší provést privatizaci půl milionu hektarů zemědělské půdy v držení státu. Norma, kterou po mnoha letech konečně letos schválil Parlament, říká, že státní půdu si budou moci za výhodných podmínek kupovat fyzické osoby. Fond ale podle své vůle a s posvěcením svého prezidia omezil nabídku pozemků na čtvrtinu z celkové plochy určené na prodej. Zbývající půdu mají pronajatou od státu zemědělské podniky, bez jejichž souhlasu se zatím více prodávat nebude.

Smysl zákona. Zemědělství si doslova vynucuje přímý vztah konkrétního člověka k půdě. Odpovědnost za její obhospodařování pak nese on, ačkoli může být členem družstva. Úspěch farmáře je postaven na soukromém vlastnictví půdy, které zároveň umožňuje rozvoj trhu s půdou. A konečně fyzická osoba za své závazky ručí mnohem odpovědněji. Většinou jde o živobytí celé rodiny. O ničem podobném ale v Čechách není možné hovořit. O tom jsou přesvědčeni jak tuzemští odborníci a část politického spektra, tak Evropská unie. Ostatně požadavek z úst delegátů Evropské komise v Praze na znovuzavedení pořádku do majetkových vztahů k půdě již několikrát zazněl. Vyslanci „bruselské vlády se domnívají, že ČR si stále plete družstva vlastníků s kolchozy. Změnu měl přinést právě zákon o prodeji státní půdy. Zástupci družstev a podniků proti němu chtěli podat stížnost k Ústavnímu soudu, protože jsou přesvědčeni, že je diskriminuje. Ve skutečnosti ale právnickým osobám nezavírá cestu k získání státní půdy. Kdokoli z firmy si ji totiž může koupit jako fyzická osoba, a rozšířit tak svůj členský vklad či podíl. Zemědělské podniky jsou ve většině zemí na západ od Aše složeny z těchto fyzických osob. U nás tomu tak není. Lidé z firem, majících státní půdu v nájmu (společnosti s ručením omezeným či akciové společnosti), nehodlají brát odpovědnost na sebe jako na členy orgánů společnosti. I tyto firmy jsou považovány za postsocialistické podniky s nevyjasněnými vlastnickými poměry. Horňáci mají navrch. Většinu zemědělské půdy v ČR stále vlastní stát, z čehož však významnou část nemá Pozemkový fond doložitelnou na listech vlastnictví. Půda je tedy obhospodařována nájemci. Ti se ale většinou vyjadřovali tak, že jim nájemní vztah vyhovuje. Se svým odporem k prodeji půdy vystoupili ve chvíli, kdy se Parlament usnášel na prodeji fyzickým osobám. „Nájemní vztah bude zcela určitě i v budoucnu převažovat nad vztahem vlastnickým, řekl před časem prezident Agrární komory Václav Hlaváček. Pro spory o nalezení konkrétního vlastníka každého pozemku se vžilo rozlišení na horní vlastníky (nájemce) a dolní (restituenty nebo zájemce o půdu státu). Agrární hantýrka tak poukazuje na skutečnost, že na mnohé pozemky si může činit nároky více lidí. Nešťastné pokyny. Prezidium Pozemkového fondu, který má restituce a privatizaci na starosti, hlasuje o takzvaných metodických pokynech. Ty vypracoval výkonný aparát fondu a měl jimi příslušný zákon rozvést do konkrétních kroků. Sílí ale kritické názory, že si ho vykládá jinak, a dokonce ho pozměňuje. „Fond si již zvykl na to, že jeho pokyny beztrestně překračují či obcházejí rámec zákona, který sám o sobě nikdy nemůže řešit technickou stránku procesu, řekl týdeníku EURO poslanec Vlastimil Tlustý (ODS). V prezidiu podle jeho stranického kolegy Miroslava Tyla sedí lidé, kterým je řešená problematika vzdálená a zdůvodnění předsedy prezidia (ze zákona je jím ministr zemědělství) jim většinou postačí. Pod hlavičkou sněmovny. Právě to se stalo nyní. Ačkoli zákon o prodeji půdy (č. 95/99 Sb.) je napsán tak, aby se státní půda dostala do rukou fyzických osob, pokyny fondu tomu ale neodpovídají. Minulý týden se o tom dokonce usnesl zemědělský výbor sněmovny. Pokyny fondu ukládají, že do veřejné nabídky lze konkrétnímu subjektu zařadit maximálně 25 procent z celkové pronajaté půdy v rámci jednoho okresu. „V případě, kdy nájemce písemně prohlásí, že souhlasí s využitím vyššího procenta jím pronajaté půdy, lze do nabídky pozemků zařadit nájemcem odsouhlasenou výměru, stojí v již platném dokumentu. „Je jasné, že nájemci se půdy zbavit nehodlají, maximálně té nejméně vhodné pro pěstování plodin, řekl týdeníku EURO Tyl, nyní předseda Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků. Podle jeho slov je zastáncem těchto lobbistů právě ministr Fencl a předseda výkonného výboru Josef Miškovský (KDU-ČSL), který je za přípravu pokynů odpovědný. Prezidium je devítičlenné, přičemž jedno místo je neobsazené. „Přesto dopadá většina hlasování šest ku jednomu či sedm ku jednomu hlasu, říká Tyl. Jediný, kdo „socialistické avantýry dvojice Miškovský -Fencl odmítá, je podle Tyla poslanec Martin Kocourek (ODS). Jde tedy podle všeho také o stranický spor, kdy na jedné straně stojí lidé z ČSSD s tichou podporou KDU-ČSL a KSČM, proti nim pak ODS a Unie Svobody. Pozemkový fond se hájí tím, že není technicky možné prodat všechnu půdu najednou. „Prodávat se ta půda bude tak deset let, řekl týdeníku EURO mluvčí PF Jiří Štych. Nejen podle něj, ale také podle předsedy zemědělského sněmovního výboru Jaroslava Palase (ČSSD) je omezení dočasné a znamená pouze první kolo prodeje. Po něm prý mají následovat další. „Zatím stejně není o půdu žádný zájem, registrujeme jednoho zájemce ze severních Čech, řekl Štych. Tyl ale tvrdí, že jde o zdržovací taktiku, „která se levici a družstevní lobby zatím vždy vyplatila . Fondem nabízenou půdu prý nikdo ze zemědělců ani chtít nebude, když ji nemají v nájmu ani firmy. Zájemcem o pozemky státu přitom může být jen osoba provozující zemědělskou činnost. Důvod nespokojenosti podnikatelů se zákonem spočívá v tom, že jejich společnosti vznikly privatizací movitého a nemovitého majetku státních statků. Pokud by si nemohli koupit státní půdu, nebudou moci splácet dluhy vůči státu. Na to, aby k této situaci nedošlo, však prý měli několik let času. Podle Tlustého se o půdu měli ucházet právě jako fyzické osoby, což mohou i nyní. Zase před Ústavní soud. Transformační a privatizační souboje mezi zastánci pořádku v majetkových vztazích a lobby současných nájemců v posledních měsících vždy končily hrozbami či podanými ústavními stížnostmi. Kromě zmíněného nesouhlasu družstevníků s privatizačním zákonem podali poslanci ODS a Unie Svobody před několika měsíci ústavní stížnost na novelu transformačního zákona. Ta podle pravicových poslanců poškozuje pohledávky oprávněných osob (věřitelů družstev). I tentokrát hodlají poslanci vyzvat vlastníky půdy či zájemce o koupi půdy, aby proti pokynu fondu využili všech právních prostředků, včetně ústavní stížnosti. Jsou totiž přesvědčeni, že dokument nadřazuje právo užívací nad právo vlastnické. Na protest proti „libovůli fondu odmítli členové zemědělského výboru minulý týden v Parlamentu vyslovit souhlas se změnou způsobu jeho financování. „Dokud se s těmi pokyny něco neudělá, nemůže vláda ze strany ODS počítat ani s podporou zákona o státním rozpočtu na příští rok, pohrozil Miroslav Tyl, který řídí zemědělskou komisi Klausovy strany.

Členové prezidia Pozemkového fondu Jan Fencl, ministr zemědělství ČR (předseda) Stanislav Kozák, ředitel odboru zemědělské výroby ministerstva zemědělství (za Josefa Luxe vrchní ředitel územní sekce) Martin Kocourek, poslanec za ODS (dříve poradce Václava Klause) Radim Špaček, bývalý náměstek ministra životního prostředí a člen ODA Zuzana Moravčíková, pracovnice Okresního úřadu ve Žďáru nad Sázavou František Střeleček, rektor Jihočeské univerzity Jana Fürstová, vrchní ředitelka sekretariátu ministra spravedlnosti (dříve náměstkyně ministra financí) Pavel Rybníček, náměstek ministra zemědělství (byl náměstkem i za Josefa Luxe) - jedno místo (místopředsedy) je neobsazené

Zdroj: PF ČR