Banánová republika
LÁNY (tgm) – Klid a pohoda, kterým se těšil Václav Klaus během prvního roku v prezidentském úřadu, jsou pryč. Ve věži bruntálského zámku nalezeny byly totiž nedávno dva údajně šestnáct let staré strojopisy, o jejichž pravost rozhořel se lítý boj. Takzvané Bruntálské strojopisy sestávají ze Strojopisu vázacího a Strojopisu děkovného, přičemž obsahem prvního je pozdně starodobá legenda Slib Jaroslavův a obsahem druhého rovněž starodobá sága Slovo o lovu Jaroslavově. Oba literární skvosty pojednávají o věrné oddanosti ministra zemědělství Jaroslava Palase služebníkům Říše rudé hvězdy.
Profesor Klaus vložil se do sporu o strojopisy vášnivě a zásadně, když se v časopise Palas Athenaeum postavil jednoznačně za Palase a vyslovil přesvědčení, že jde o novodobé falzum. Autorem je podle něj nejspíš jakýsi Václav Hanka z knihovnicko-špidlovsko-muzeální kliky. Upozornil, že jakkoli mají lingvistické námitky proti pravosti strojopisů v celém sporu váhu největší, je nutno strojopisy podrobit i kritice sociologické, kulturně historické, esthetické a paleografické. „Je-li absolutně falešný pan Palas, musejí být falešné i strojopisy o něm,“ vydedukoval Klaus. Bouře vyvolaná jeho studií v Palas Athenaeu byla novou velkou vlnou antiklausovské zloby: magistr Stanislav Gross a doktorka Petra Buzková prohlásili, že kritika strojopisů poškozuje dobré jméno národa a že z jeho nejpřednějších autorit, které v ně kdy věřily, dělá hlupáky. Avšak poté, co Palas pozval Grosse na smírčí oběd do restaurace Podraz na pražské Štvanici, přešel magistr nečekaně do tábora odpůrců pravosti.
Boj o strojopisy poskytl důležité podněty pro další vývoj české esthetiky. Michael Kocáb se rozhodl složit na text Slibu Jaroslavova stejnojmennou operu, výtvarník Milan Knížák chystá bronzové sousoší Sbratření.