Televizní magnát ještě nevyhrál a už jej nikdo nemá rád
Silvio Berlusconi (64) nesnáší soudce, ale o to raději vyhrožuje žalobami. A to není zdaleka jediný paradox v životě muže, kterých se chce znovu stát italským premiérem. V parlamentních volbách, které se v Itálii uskuteční v neděli 13. května, stane Berlusconi proti Francesku Rutellimu (46), vůdci levostředové koalice Olivovník. Úspěšný podnikatel a pravicový předák Berlusconi je, jak známo, majitelem fotbalového klubu AC Milán. A na jeho zápasy chodí hlavně proletáři. Naproti tomu dlouholetý starosta Říma Rutelli je známý tím, že fandí týmu Lazio, jehož příznivci se občas chovají spíše jako fašistické bojůvky pověstné svou nenávistí k cizincům. Magnátovy začátky. „Proč Silvio Berlusconi nemůže vést Itálii, ptal se minulý týden týdeník The Economist. Berlusconimu věnoval titulní stranu, hlavní redakční komentář a podrobný investigativní článek o různých žalobách proti horkému kandidátovi na křeslo italského premiéra. Silvia Berlusconiho článek tak rozčílil, že se prostřednictvím svého holdingu Fininvest rozhodl podat na týdeník žalobu. The Economist přitom jen informoval o faktech. Berlusconi je předmětem zájmu represivních úřadů v deseti případech, které zahrnují podezření z nelegálního financování politických stran, korupce, vedení falešného účetnictví a daňových podvodů. Ve třech případech byl už Berlusconi odsouzen k trestům odnětí svobody v rozpětí šestnácti až 33 měsíců, ale rozsudky jsou předmětem odvolacího řízení. Podle italských zákonů je tak nutné považovat Silvia Berlusconiho za nevinného. Berlusconiho majetek má nyní (podle časopisu Forbes) hodnotu 12,8 miliardy dolarů, což italského podnikatele řadí na čtrnácté místo ve světovém žebříčku boháčů. V Itálii je samozřejmě jedničkou. Ale jak ke svému bohatství přišel? Na konci šedesátých let dostal Berlusconi nápad postavit satelitní zahradní městečko Milano 2 se zhruba třemi a půl tisíci bytů. O deset let později ho napadlo vybavit tyto domácnosti kabelovou televizí. Postupem času Berlusconi prorazil na celostátním televizním trhu. K tomu však od začátku potřeboval peníze. V roce 1978 založil 22 firem, do nichž do roku 1985 nateklo 93,9 miliardy lir (v dnešní hodnotě 387 miliard lir). Tyto peníze údajně pocházely od Berlusconiho. The Economist však připomněl, že v roce 1997 získaly italské vyšetřovací úřady informaci, která uváděla, že dvacet miliard lir dodala sicilská mafie. Po roce a půl vyšetřování vznikla zpráva, z níž podle The Economistu vyplývá, že financování televizního projektu Silvia Berlusconiho bylo zcela neprůhledné. Zhruba třicet miliard lir přišlo v hotovosti a účetnictví firem, z jejichž účtů přišly na financování televizních aktivit v Milánu další obrovské částky, už neexistuje. The Economist vyjádřil jasně své mínění v poslední větě redakčního komentáře: „Zvolení pana Berlusconiho premiérem by bylo temným dnem pro italskou demokracii i vládu práva. Agenti levice. Silvio Berlusconi všechna obvinění odmítá. Co jiného také zbývá muži, který Italům slibuje, že se vypořádá s kriminalitou. A na vyšetřující soudce kouká spatra. Jsou to prý agenti levice. „Do kanceláří vyšetřujících soudců infiltrovala levice své lidi a používá tyto úřady pro své politické cíle, řekl Berlusconi před dvěma týdny v rozhovoru pro časopis Time. Hned se také pochlubil, kdo má větší podporu veřejnosti. „Jenom deset Italů ze sta věří vyšetřovacím soudcům, ale více než sedmdesát Italů ze sta věří Silviu Berlusconimu, dodal. Z toho vyvozuje, že vyšetřování nikdo nebere vážně. „Vyšetřující soudci nejsou důvěryhodní. Věřili byste tomu, že mě obvinili z mafiánské nájemné vraždy? pohoršoval se italský podnikatel před reportéry časopisu Time. Ale konflikt s týdeníkem The Economist mu před blížícími se volbami život rozhodně neulehčil. V následujících dnech Berlusconi zrušil velký předvolební mítink. Vymluvil se však na anonymní teroristické výhrůžky a prohlásil, že současná levostředová vláda jej nedokáže ochránit před případným atentátem. Nebezpečí pro Itálii. Podobný postoj jako The Economist vyjádřily minulý týden i další vlivné evropské listy. Mezi nimi například britský deník Times, francouzský Le Monde a španělský El Mundo. Německý list Süddeutsche Zeitung minulý čtvrtek označil Berlusconiho za „nebezpečí pro Itálii . Evropský tisk si všímá Berlusconiho podnikatelských aktivit a upozorňuje na hrozící střet zájmů. Obavy však zaznívají i z hodnocení názorů Umberta Bossiho, který vede separatistickou Ligu severu, koaličního partnera Berlusconiho strany Forza Italia. Bossi je znám jako italská obdoba rakouského nacionalisty Jörga Haidera. Přesto zatím Berlusconi v předvolebních průzkumech vyhrává. Berlusconiho lidé odhadují náskok svého lídra před Rutellim na dvanáct procentních bodů, nezávislé průzkumy hovoří o mnohem vyrovnanějším souboji.
