Ministr financí Andrej Babiš chce letos poslat exportní bance další štědrou dotaci ve výši 1,3 miliardy korun
Kolabující úvěry v řádech desítek miliard korun na jedné straně, státní dotace v řádech miliard korun pod nálepkou podpory českého exportu na straně druhé. To je současný obraz České exportní banky (ČEB). Za posledních pět let dostala banka státní dotace v celkové výši 4,4 miliardy korun. Letos hodlá ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem poslat do ČEB další tučnou sumu. „Předpokládaná výše dotace na rok 2015 pro Českou exportní banku je necelých 1,3 miliardy korun,“ sdělila na dotaz týdeníku Euro Kateřina Vaidišová z odboru komunikace ministerstva financí.
Dvacet miliard ztrát
Přestože má ministerstvo financí jasno o penězích, které letos pošle do ČEB, zástupci banky týdeníku Euro sdělili, že nároky na příspěvek od státu pro tento rok zatím nesplnili, a tudíž o žádný příspěvek nežádali. Je ale vyloučené – a stanovisko ministerstva financí to potvrzuje –, že by stát letos do exportní banky žádné peníze neposlal. Výši dotace určuje zákon a vychází z několika parametrů. Mimo jiné i ze salda tvorby opravných položek a rezerv. A vzhledem k množství špatných úvěrů bude muset být opravných položek hodně.
ČEB řeší v současné době obří balík nesplácených úvěrů. Letos v polovině roku špatné půjčky atakovaly hranici sedmatřiceti miliard korun. Jak přiznává samotná banka, z toho je 19,9 miliardy korun ztrátových úvěrů. To je zhruba dvojnásobek oproti situaci před dvěma lety, kdy ke konci roku 2013 banka vykázala ztrátové úvěry – tedy více než rok po splatnosti anebo dlužník je v konkurzu – v hodnotě 10,3 miliardy korun.
A bude hůř. Letos na konci srpna se ukázalo, že gigantický česko-ruský projekt sibiřské elektrárny Poljarnaja, do té doby jen dočasně pozastavený, nejspíš opravdu skončí úplným krachem. Přestože je úvěr pojištěn u Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), není jasné, zda EGAP nebude pojištění krátit. Banka tudíž může přijít až o několik miliard korun. Ztrátové pohledávky přitom již nyní vycházejí na více než dvacet procent portfolia banky, což je výsledek horší než u kampeliček.
Na obranu banky se sice sluší dodat, že jejím cílem není učebnicové hospodaření, neboť ze své podstaty se musí zaměřovat na rizikové projekty. Jenže se ukazuje, že ne za všemi špatnými úvěry mohlo stát pouze vyšší riziko, jímž banka katastrofální stav své bilance ospravedlňuje a které ze zákona a ve jménu podpory českého exportu do nestabilních regionů musí podstupovat.
Do první oficiální kritiky protežované exportní banky se pustil v roce 2012 Nejvyšší kontrolní úřad. Z úvěru v hodnotě 13,2 miliardy korun prý bylo osm miliard čerpáno neoprávněně a část peněz údajně skončila ve firmách s nejasnými vlastníky. O praktiky České exportní banky se následně začalo zajímat i Vrchní státní zastupitelství v Praze, které v kauze ČEB obžalovalo několik lidí včetně těch z bývalého managementu banky. Viní je z porušování povinnosti při správě cizího majetku a většinu z nich také z porušování závazných pravidel hospodářského styku. Případ se týká poskytování úvěru na projekty v Číně a v Tunisku.
Osm podob exportní banky
Veškeré snahy o změnu ve fungování klíčové instituce pro státní podporu exportu dosud skončily u personálních tahanic. Došlo sice několikrát k výměně vedení, to ale stále zůstává ve vleku politických bojů o podobu exportní banky. „ČEB musí nyní přesvědčit o své kompetentnosti. Dochází k expanzi českého průmyslu a byla by škoda, kdyby teď exportní banka nefungovala,“ prohlásil šéf Asociace exportérů Jiří Grund, který se mimochodem vyjádřil jako jediný z lidí, které oslovil týdeník Euro s prosbou o komentář k aktuální situaci v ČEB.
Za posledních pět let se dle zdrojů týdeníku Euro objevilo osm neoficiálních návrhů, jak by mohla fungovat exportní banka. Od jejího úplného zrušení přes transformaci na vládní agenturu, sloučení se státní EGAP či transformaci na banku se speciální licencí. Babiš v minulosti prohlásil, že by exportní banku nejradši zrušil, teď ale kývl na štědrou dotaci. Loni se šéf státní kasy nechal slyšet, že by bylo nejlepší, kdyby banku řídilo jen ministerstvo financí.
Nyní ovládá většinu v ČEB resort financí s ministerstvem průmyslu.
Asi nejvýstižněji shrnul mimo záznam situaci v bance jeden z členů její dozorčí rady: „Jakkoli máme výhrady k fungování ČEB, měla by nadále zůstat pod dohledem České národní banky. Pokud by se dostala mimo dohled centrální banky, pak už by se utrhla ze řetězu úplně.“
Miliardy na export Kolik získala Česká exportní banka od státu na dotacích (v milionech korun)
O autorovi| Petra Pelantová, pelantova@mf.cz
