Věříte, že očkování bude ta hlavní a rozhodující zbraň
proti nové nemoci?
Ano.
Nejvíce se ve vývoji očkovacích vakcín proti covidu-19
investuje do genetických a virálních vektorových vakcín. Má to nějaký
biotechnologický důvod, nebo mohou být všechny vakcíny stejně účinné, například
i ty s oslabeným či mrtvým virem, které se vyvíjejí v Číně? Kterým ze
zkušenosti věříte vy sám?
Nejsem odborník na vývoj vakcín, ale podle mě je hlavním důvodem to, že imunitní odpověď na koronavirové proteiny je obecně velmi slabá. Koronaviry vám ostatně mohou způsobit respirační onemocnění každý rok. Takže je třeba imunitu povzbudit nějakým technologickým trikem – buď tím, že koronavirový protein zabalíme do nějaké nanočástice, to je případ Novavaxu, nebo jeho genovou informaci zabalíme do neškodného, ale silnou imunitní reakci vzbuzujícího adenoviru.
O to se snaží ruská vakcína, některé čínské vakcíny i
AstraZeneca nebo Johnson & Johnson. Případně pacienta imunizujeme nukleovou
kyselinou RNA, která kóduje vhodné geny koronaviru, aby si tu očkovací látku
vyráběly buňky příjemce samy. To je cesta, kterou jde Moderna, BioNTech a
Pfizer. Největší zkušenosti ale máme s umrtveným virem, tímto postupem se
vytvořila většina tradičních očkovacích látek a dnes tak postupuje hned několik
čínských projektů.
Jako biochemik a nadšenec pro nové technologie moc držím
palce Moderně a Novavaxu. Nakonec to ale stejně asi vyhraje Pfizer. Je
největší, nejbohatší a má nejvíc zkušeností.
Jednou z virálních vektorových vakcín je již povolený
ruský Sputnik V. Podobnou vakcínu na bázi adenovirů chystají i Johnson &
Johnson a AstraZeneca. Sputnik ale nemá důvěru zdejších lékařů, čím to je,
je-li základ vlastně stejný? Jen v tom, že v Rusku zatím běží třetí fáze testů
a není dokončena?
Tuto vakcínu připravují vynikající virologové z Gamalejova
ústavu v Moskvě, v jejich práci věřím. Nedůvěru vzbuzuje podivný a zjevně
politicky motivovaný krok, kdy bylo vakcíně uděleno schválení k použití už po
prvních klinických zkouškách zahrnujících jen desítky dobrovolníků.
Vladimir Putin chtěl zřejmě mít první schválenou vakcínu, a
tak to udělal. V testování se nadále pokračuje, držím kolegům z Moskvy palce,
ale zatím o jejich výsledcích nic bližšího nevíme.
Vakcínu vyvíjejí skoro všichni. Světová média uvádějí, že
se momentálně pracuje na 93 vakcínách. Je to obvyklé i u jiných nemocí, nebo je
to výjimečné, protože jde o nový koronavirus?
Je to bezprecedentní a zcela výjimečné. Ostatně všechno kolem nového koronaviru je bezprecedentní a zcela výjimečné.
Česko si podle ministra Romana Prymuly už objednalo
vakcínu u společnosti AstraZeneca. Může nějak zhatit tuto objednávku to, že
jeden pacient ve zkušebním souboru onemocněl příčnou myelitidou?
To přerušení testů AstraZenecy je samozřejmě nepříjemná
komplikace. Na druhé straně testy v Británii byly opět obnoveny. Podle mě je
lepší a dlouhodobě dokonce výhodnější, když je testování pod veřejnou kontrolou
a všechny komplikace tohoto typu se zveřejňují a studují, než aby byly
utajovány.
Na chřipku se každý rok vyvíjí typově nová vakcína, bude
to podobné i u nového koronaviru? Jak náročné jsou na vývoj a výrobu takové
varianty?
To zatím nevíme, ale podle všeho SARS-CoV-2 mutuje podstatně
méně než jiné RNA viry, o chřipce nemluvě. Genom chřipky se skládá z několika
oddělených fragmentů, které se mohou ve zvířecím přenašeči volně vyměňovat,
takže se může velmi rychle objevit kmen, proti kterému nemáme ani protilátky,
ani vakcínu. Není důvod se obávat, že by vakcína proti koronaviru po čase
ztratila účinnost, ale vyloučit to neumím.
Ještě v květnu chtělo vakcínu 72 procent Američanů, dnes
jen 51 procent. V Česku ji nechce 58 procent lidí, podle STEM/MARK Češi nevěří
očkování a bojí se nové látky, zároveň ale tvrdí, že covid19 není závažné
onemocnění. Jak se tento odpor dá zlomit?
To mě hrozně trápí a odpověď neznám. Tohle neplatí jen pro
vakcínu; stále více lidí nevěří, že Američané byli na Měsíci a že je Země
kulatá, stále více lidí považuje za největší hrozbu imigranty, aniž by tady
nějací byli. Konspirační teorie nás válcují nejen ve vědě, ale také v politice.
Přestáváme být schopni se dohodnout na základních faktech,
nevěříme autoritám a už vůbec ne politikům. Tuto ztrátu důvěry v racionalitu a
ověřitelný, racionální výklad světa považuji za větší hrozbu současnosti než
samotný koronavirus.
