ZEMĚDĚLSKÉ ŠKODY Letošní povodně kvalitu a objem sklizně příliš neovlivní. To ale neznamená, že by měli zemědělci jásat. Na pohled ještě neviditelné, v důsledku ale významné komplikace totiž zřejmě přinese nejdelší zima za posledních několik desítek let.
ZEMĚDĚLSKÉ ŠKODY
Letošní povodně kvalitu a objem sklizně příliš neovlivní. To ale neznamená, že by měli zemědělci jásat. Na pohled ještě neviditelné, v důsledku ale významné komplikace totiž zřejmě přinese nejdelší zima za posledních několik desítek let.
Ačkoli bezprostředně po letošních povodních odhadovalo ministerstvo zemědělství celkovou plochu poškozených pozemků na zhruba 50 tisíc hektarů, škody byly nakonec jen poloviční. Podle Hugo Roldána z tiskového oddělení ministerstva činí dosud zjištěná zničená plocha orné půdy zhruba 10 600 hektarů a dalších 5900 hektarů je silně poškozeno. „K datu 23. dubna činí zaplavená a silně podmáčená výměra zemědělské půdy 9005 hektarů, tato plocha bude později zařazena mezi dvě předchozí kategorie, až na ní bude možné vstoupit a stanovit rozsah poškození. Škody na stavbách jsou ke stejného datu 28,13 milionu korun,“ říká Roldán.
Přesná čísla budou k dispozici počátkem května, nicméně povodně by letošní úrodu neměli výrazněji ovlivnit. Celková plocha zemědělské půdy v Česku je totiž zhruba 3,7 milionu hektarů. Voda navíc většinou zaplavila pozemky v okolí řek a potoků, které jsou většinou zatravněné.
TROCHU JINÁ ČÍSLA
Na druhou stranu se zdá, že rozsah škod zjišťovaný samotnými regiony bude o něco větší, než zatím signalizují ministerské statistiky. Jen na Havlíčkobrodsku se bude muset podle ředitelky Okresní agrární komory Havlíčkův Brod Marie Brodinové zaorat zhruba 3600 hektarů ozimů, vícenáklady s likvidací loňských a založením nových porostů jsou podle ní v průměru 3500 korun na hektar. Škody na stavbách, zejména na střechách, dosahují v uvedeném regionu podle ředitelky komory 35 milionů korun.
Specifická je také situace v jižních Čechách. Do povodňových škod je totiž třeba podle krajského radního pro zemědělství a venkov Jiřího Netíka započítat kromě zaplavených porostů také poškození vodních ploch rybníků a úniky ryb z chovných lokalit v hodnotě několika milionů korun.
PROBLEMATICKÉ JAŘINY
Všichni odborníci se přitom shodují, že daleko větší problém než lokální záplavy způsobí zemědělcům letošní dlouhá zima a díky ní nezvykle dlouho podmáčená půda. To znamená výrazné zpoždění takzvaných agrotechnických termínů k založení jařin. Na Hané jsou například podle předsedy Okresní agrární komory Olomouc Drahomíra Tobiáše zpožděny jarní práce nejméně o tři týdny, stejná situace je ale prakticky v celé republice. „To znamená, že již dnes můžeme u jařin očekávat snížení výnosů zhruba o dvacet procent a možná ještě více,“ upozorňuje Tobiáš.
Také Netík poukazuje na již zřejmé nižší hektarové výnosy jařin díky pozdnímu založení úrody. U pozdě zasetých plodin lze také podle něj předpokládat nižší kvalitu, například u klíčové jarní plodiny, ječmene.
ŠKŮDCI, PLÍSNĚ, NEMOCI
Dlouhá zima se navíc již nyní projevuje zvýšeným výskytem plísní. Počasí kromě toho nahrálo rozvoji a agresivitě různých škůdců, například hrabošů. Podle Brodinové jsou tak více než kdy jindy po zimě poškozeny lesní školky, ale i siláže. Problémy nemají jen „klasičtí zemědělci“. Podle tajemníka Ovocnářské unie Martina Ludvíka způsobili hlodavci a jiná zvěř ovocnářům v sadech škody za zhruba 280 milionů korun. Poškozeno je přibližně 4000 hektarů sadů, což je největší poškození sadů v historii.
Regionálně jsou hlodavci nejvíce poničené sady ve východních Čechách, na severní a střední Moravě a částečně ve středních Čechách. Dlouhá zima nesvědčila ani včelám. Podle tajemníka Českého svazu včelařů Miloslava Peroutky lze letos na jaře oproti obvyklým deseti procentům očekávat až dvojnásobný pokles stavů včelstev. To sice podle jeho slov nebude mít vliv na nabídku medu z domácí produkce, neboť včelaři mají zásoby medu z loňska, sníží se ale možnost opylení některých hospodářských a jarních hmyzosnubných rostlin.
OKRESY S NEJVĚTŠÍM A NEJMENŠÍM POSTIŽENÍM POVODNĚMI
NEJVĚTŠÍ ŠKODY
Okres / Zničená půda Hodonín 1089 ha Uherské Hradiště 922 ha Znojmo 793 ha Přerov 578 ha Pardubice 485 ha NEJMENŠÍ ŠKODY Okres / Zničená půda Ústí nad Orlicí 13 ha Náchod 6,5 ha Rychnov nad Kněžnou 6 ha Svitavy 2,5 ha Louny 2 ha
