Nepravomocně odsouzený podnikatel kapituloval, je to další trik?
Prohlížíme si „prezidentské apartmá“ hotelu Vystrkov na břehu orlické přehradní nádrže. Asi dvě stě metrů čtverečních, několik obytných místností, kuchyně, koupelna, sauna, bazén. Přestože tu kromě zaměstnanců v zimě není ani noha, i ve vymrzlé budově si lze docela dobře představit, jak si tady, uprostřed lesů, v někdejším rekreačním zařízení ÚV KSČ užívali rozmařilého života komunističtí prominenti. Zub času vykonal své, hovořit dnes o luxusním areálu, jak se v českém tisku stále omílá, by bylo hodně nadnesené. Je to zašlý normalizační luxus, takové Slušovice u vody. Vystrkov se změnil. Během let se transformoval ze symbolu zhýralosti pohlavárů husákovsko-jakešovského režimu v místo, kde se prazvláštním způsobem protíná několik poněkud divokých příběhů obnoveného českého kapitalismu. Bouchala tady auta, střílelo se po lidech. V prezidentském apartmá, kterým procházíme, žil v polovině devadesátých let několik Tomáš Pitr. V jiném apartmá v prvním patře ještě loni trávil volný čas Radovan Krejčíř, jehož loď opustila přilehlou vltavskou zátoku teprve nedávno. V roce 2003 tady zemřel po mafiánském způsobu s nábojnicí v ruce podnikatel Petr Šebesta, který byl jeden čas i provozovatelem areálu. Orlický komplex je důvěrně známý i příbramskému fotbalovému bossovi Františku Starkovi, jenž se provozování ujal po Šebestovi (a loni unikl pokusu o vraždu).
Divný metr.
Je čtvrtek 5. ledna, krátce před polednem. Na mobil dostáváme aktuální zprávu: „Podnikatel Tomáš Pitr, na kterého soud vydal mezinárodní zatykač, se má dnes vrátit do ČR. Po šestnácté hodině se dostaví k soudci.“ Dlouhodobý nájemce vystrkovského areálu Miroslav Provod reaguje bezprostředně: „Já vám říkám, že ho seberou,“ nevěří, že by byl soudce ochoten místo vazby přijmout záruky „neútěku“ v podobě patnáctimilionové kauce a zabaveného pasu. Jak se ještě ten den ukázalo, mýlil se. Sám Provod už ale pocítil důsledky Pitrova lyžařského výletu do Alp. V úterý si přišli policisté pro jeho pas. „Ani mi to nevadí, já jsem stejně většinu času tady,“ glosuje situaci podnikatel, který byl s Pitrem nepravomocně odsouzen k devítiletému trestu odnětí svobody ve stejné kauze. Orgány činné v trestním řízení se chovají zvláštně. Zatímco Provodovi cestovní doklad sebraly, Milanu Jungrovi, třetímu odsouzenému (jehož firma se stará o chod Vystrkova nyní), jej zatím ponechaly. Zatímco celá republika byla na nohou kvůli Pitrově lyžovačce v Rakousku a Švýcarsku, Jiří Syrovátka, čtvrtý odsouzený, zůstal nepovšimnut v Miami na Floridě (EURO 1/2006). „Dozvěděl jsem se to teprve dnes. Pokud se nevrátí, to víte, že vydám zatykač i na něj,“ řekl soudce Petr Novák týdeníku EURO minulý čtvrtek večer. O Pitrově výjezdu za hranice soudce Nováka prý informoval jistý ředitel jisté bezpečnostní složky státu, a to promptně. Jak je možné, že se k němu dostaly informace o zahraničním pobytu Syrovátky až týden poté, co o tom na svých internetových stránkách informoval EURO Online? Zřejmě Syrovátku bezpečnostní složky tak dobře nesledovaly.
Nedůvěryhodná osoba.
Přestože asi není pochyb o tom, že odsouzené „vystrkovské kvarteto“ nepatřilo k té části české podnikatelské obce, která dělá byznys jen v bílých rukavičkách (mafiánskou pověst si u části veřejnosti asi nevysloužili pro nic za nic), přesto se nelze ubránit dojmu, že česká justice podléhá politickému tlaku vyvíjenému premiérem Jiřím Paroubkem, který Pitra v souvislosti s korupční aférou kolem Unipetrolu označil za nepřítele státu a rozvraceče ústavního pořádku. Pitr si za mnohé své problémy nepochybně může sám. Už léta hraje se státem nedůstojnou hru na kočku a myš, aby se vyhnul vyrovnání starých závazků, dělá ze sebe chuďase, hraje si na pouhého poradce. Na oko bydlí ve vybydleném bytě ve Slatiňanech (objekt patří ZZN Chrudim, kde je členem představenstva šéf Setuzy František Janů), ale neoficiálně si užívá rozsáhlé vily na okraji Prahy. Všichni vědí, že se svým kolegou Mrázkem řídí chod Setuzy a s největší pravděpodobností vlastní její akcie, ale papírově má vše na sebe psáno přítel Michal Zouhar (další informace na str. 38). Když chce, umí Pitr i balamutit a lhát. Loni v létě týdeníku EURO do telefonu zarputile tvrdil, že není na Seychelách u uprchlého kamaráda Radovana Krejčíře, přesto se ukázalo, že byl. Není divu, že pro státní orgány nepředstavuje důvěryhodnou osobu.
Já si to ohlídám.
Navzdory tomu je těžko uvěřitelné, jak bezostyšným způsobem dává premiér demokratické země na odiv svůj zájem o Pitrův případ, jak moc je z prohlášení Jiřího Paroubka cítit, že by Pitra velice rád viděl v „teplácích“. Předseda vlády se minulý týden při schůzce s ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem a s nejvyšší státní zástupkyní Renátou Veseckou dotazoval, co se děje s údajně třinácti hromadami spisů, které se prý týkají Pitrových trestních stíhání a které byly podle Paroubka zastaveny. „Nechci hodnotit, jakým způsobem byly zastaveny a kým byly zastaveny, ale budu trvat na tom, abych o tom dostal přesnou zprávu, proč byly zastaveny,“ řekl novinářům. V takové politické atmosféře by bylo velký překvapením, kdyby si čtveřice prvoinstančně odsouzených vysloužila u odvolacího soudu osvobozující rozsudek. „To jsou padesátá léta, tady se těžko můžete dočkat spravedlnosti. Za komunistů jsem věděl, za co sedím, teď ale nevím, co jsem provedl, že bych kvůli tomu měl strávit devět let ve Valdicích nebo na Mírově,“ srovnává Miroslav Provod. Stále tvrdí, že to nebyli oni, kdo před jedenácti lety podvedli stát na dani z přidané hodnoty (vyinkasovali údajně fiktivní přeplatek, viz EURO 49/2005), ale že oni sami se stali obětí podvodu Čechoaustralana Vratislava Romanovského, který jim pláchnul s desítkami milionů korun.
Romanovský je nezajímá.
K mezinárodnímu zatykači na Tomáše Pitra zaslal týdeníku EURO stanovisko i Jiří Syrovátka. Vypracoval je společně se svou obhájkyní Jaroslavou Šafránkovou. „Upozornil někdo nepravomocně odsouzeného Tomáše Pitra, že je povinen hlásit soudu odjezd na dovolenou? V této souvislosti je třeba si položit otázku, zda všechny osoby nepravomocně odsouzené mají tuto povinnost. Na základě jakého ustanovení zákona jim taková povinnost svědčí?“ ptá se. Syrovátka má také otázku, proč nebyl vydán mezinárodní zatykač i na odsouzeného Romanovského, který se „zcela nepochybně“ zdržuje mimo území České republiky.
„Proč byl vydán zatykač na Tomáše Pitra 23. prosince, těsně před Štědrým dnem, ačkoliv je soudu známo, ze má dvě malé nezletilé děti? Jaký byl důvod k vydání zatykače? Co bylo podnětem? Žádný z vazebních důvodů není zcela evidentně dán, neboť Tomáš Pitr s orgány činnými v trestním řízení a se soudem spolupracoval. Proč nebyl vydán zatykač na Romanovského, který nebyl u hlavního líčení dne 29. listopadu 2005, ani u jiných hlavních líčení?“ stojí ve stanovisku Jiřího Syrovátky, který je kromě jiného prezidentem golfového klubu na Karlštejně. Podnikatel ještě minulé pondělí tvrdil, že se z Miami do konce týdne určitě vrátí, nevěděl ale kdy. „Můj devítiletý syn, který chodí do základní školy, by teď měl chodit do školy i tady. Teď bude dělat nějaké rozdílové zkoušky, tak uvidíme, jak to dopadne,“ uvedl v pondělí. Po zbytek týdne již na žádné otázky nereagoval. Tomáš Pitr minulý pátek tvrdil, že v pondělí (9. ledna) bude Syrovátka v republice, ale neoficiální informace tou dobou už hovořily o tom, že letenku zrušil.
Soudce Petr Novák vydání zatykače na Pitra velmi dlouho nechtěl potvrdit. Dokonce v televizi tvrdil, že k němu neexistuje důvod. „Nic nenasvědčuje tomu, že by bylo nutné vydávat nějaký zatykač, řádně docházeli… Kdoví jestli nemlží policie,“ říkal ještě 30. prosince (už den poté, co policie zatykač potvrdila). Skoro to vypadalo tak, že zatykač nebyl z jeho hlavy. Dnes už ale říká, že mlžení a mystifikování bylo úmyslné. „Předčasné vyzrazení nám strašně zkomplikovalo situaci. Myslel jsem si, že se to vyřeší bez humbuku,“ řekl týdeníku EURO soudce, který čtveřici podnikatelů nejdříve na konci roku 1994 zprostil viny a rok poté jim vyměřil poměrně vysoké tresty.
Vyvěšena bílá vlajka?
Zdá se ale, že Pitr pochopil, že už nemá kam uhýbat, státní mašinérie je připravena jej semlít. Dobrovolně tedy nabídl soudu, že do konce února spolu s Jiřím Syrovátkou uhradí státu dlužných 51,5 milionu korun. „Není to přiznání viny, přiznání podvodu, ale bereme odpovědnost za to, že stát naší hloupostí přišel o peníze. Byla to naše nezkušenost, naletěli jsme podvodníkovi.“ Dokonce je prý připraven učinit v nejbližších dnech zásadní rozhodnutí ve věci Setuzy, nad níž by rád stát převzal kontrolu. Co konkrétně, nechtěl prozradit.
Proč chce částku uhradit jen se Syrovátkou, když odsouzení byli čtyři? „Nevím, zda by ti zbylí dva byli schopni sehnat peníze. Navíc pan Jungr s tím finančně neměl vůbec nic společného. S panem Provodem budeme v této věci ještě jednat,“ poznamenává.
Miroslav Provod stojí před hotelem Vystrkov. „Tak tady jsem ho viděl naposledy, 3. listopadu 1994, dva dny poté, co od nás dostal peníze. Potom už nikdy,“ říká na adresu Čechoaustralana Romanovského.
Lže, nelže? Když si policisté do jeho nedalekého domu minulý týden přijeli pro pas, myslel si prý, že už si jedou pro něj. Zatím ještě ne…
