Mohla to být zásadní změna v tom, jak státní úřady, kraje či obce informují o svém hospodaření a nechávají nahlédnout do svých dceřiných firem. Sněmovna poslala horní komoře zákon, který měl zlepšit reálnou vymahatelnost práva na informace. Senátoři, sami často starostové či představitelé krajů, ale řekli ne.
Popisovat osud něčeho, jako jsou adaptační zákony k GDPR, je poměrně nudné. Sněmovna ale do zákonů vetknula paragrafy, které se týkají zveřejňování informací. A to už zajímavé je. Do městských ani krajských firem i samotných úřadů nemůže ze zákona chodit kontrola NKÚ a podle zpráv BIS jsou tato místa zasažena korupcí a klientelismem. Pokud se peníze, které těmito kanály protečou sečtou, jde zhruba i bilion korun z veřejných prostředků.
Existuje sice zákon 106 o přístupu k informacím, v praxi je ale těžko vymahatelný a pokud se úřady vzpříčí, končí zpravidla zdlouhavým kolečkem soudů. Pro příklad: než kancelář prezidenta republiky přiznala takovou maličkost, jako jsou platy jejích nejvyšších představitelů, trvalo to tři roky a soud musel vydat soudní příkaz.
Sněmovna ve zkratce chce, aby arbitrem sporů mezi úřady a žadateli stal od roku 2020 Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Pro zamítnutí bylo ale 57 senátorů ze 74 přítomných. Následně členové horní komory hlasovali také o přijetí takzvaného informačního příkazu. Dosud ho vydával soud, nově by ho mohl vydat ÚOOÚ a soudům by se odlehčilo. Část zákona ale senátoři také navrhli zrušit. Pro zrušení hlasovalo 53 ze 72 přítomných senátorů a senátorek.
Ukaž, kolik bereš. Piráti chtějí ulehčit cestu k informacím o platech ve státní sféře
Senátoři mají pravdu v tom, když říkají, že úpravy do zákona o GDPR nepatří. Jenže verze, která přišla ze sněmovny, je naruby obrácená. Původně totiž vláda do zákona vložila miny v podobě toho, že by veřejnost nesměla mít informace o probíhajících trestních řízeních a také mimo jiné o evropských dotačních kauzách. Kdo tuší, že by to byla stopka na informace o kauze Čapí hnízdo, není moc vedle.
Návrhy se ve sněmovně podařilo zarazit a přemazat právě těmi, které informace naopak více otevírají. Stáli za nimi Piráti. Senátorka Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) zdůvodnila úpravu tím, že rozšíření agendy ÚOOÚ z popudu Pirátů nebylo řádně připraveno po personální i finanční stránce. „Nevíme, jestli bude úřad schopen se s tím srovnat,“ řekla. Poznamenala, že ÚOOÚ by mohl agendu získat až v rámci věcně příslušné novely o svobodném přístupu k informacím. „Takhle nekoncepční přístup nemůže vést k dobrým výsledkům. Může se stát, že dojde k naprostým zmatkům,“ varoval předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil.
Druhá výhrada senátorů se týkala toho, že obce a jejich firmy spravující silnice, parky, vodovody a podobně budou zahlceny žádostmi o informace od potížistů. Tenhle problém měl odstranit pozměňovací zákon senátora Přemysla Rabase, ale senátoři o něm odmítli hlasovat. „Návrh měl podporu ministerstva vnitra a Svazu měst a obcí ČR. Je paradoxní, že většina senátorů hovořila o potřebě chránit obce, ale nakonec nevyslyšela jejich jediný požadavek,“ uvedl vedoucí protikorupční Rekonstrukce státu Josef Karlický.
Zákon tak čeká opětovné posuzování ve sněmovně.
Dále čtěte:
