CHCEME ZÁVAZNÝ VÝKLAD PŘEDPISŮ Výpočet daní a podání daňového přiznání bylo v uplynulých dnech velmi aktuální téma. Nejeden poplatník nad touto činností ztrácel nervy, když se snažil vyznat se v neustále novelizované a tudíž nepřehledné daňové legislativě.
CHCEME ZÁVAZNÝ VÝKLAD PŘEDPISŮ
Výpočet daní a podání daňového přiznání bylo v uplynulých dnech velmi aktuální téma. Nejeden poplatník nad touto činností ztrácel nervy, když se snažil vyznat se v neustále novelizované a tudíž nepřehledné daňové legislativě.
Problémem není pouze množství právních předpisů a neustálé změny, ale také nejednoznačný výklad finančních úřadů. Na našem území funguje osm finančních ředitelství -samostatných jednotek, z nichž každá má pravomoc vlastního výkladu daňových zákonů. Ministerstvo financí sice vydává takzvané metodické pokyny, ty ale nejsou právně závazné. V praxi to tedy znamená, že pokud by se poplatník dožadoval svého práva u soudu s argumentem, že se řídil metodickým výkladem, nemusí obstát. Co platí v Aši, nemusí platit v Ostravě.
Z těchto a dalších důvodů usiluje Hospodářská komora o zavedení takzvané editační povinnosti. Tedy o uložení povinnosti finančním úřadům vydat na žádost podnikatele závazné prohlášení o výkladu konkrétního předpisu. Pokud totiž dnes daňový poplatník na finančním úřadu žádá radu ke konkrétnímu problému, není odpověď finančního úřadu závazná a ve chvíli, kdy jsou prováděny v účetnictví tohoto podnikatele kontroly, nemůže hájit postup, který zvolil a hájit se, že tak činil na doporučení úředníka finančního úřadu. Právě v těchto případech by zavedení editační povinnosti dalo podnikateli jistotu, že aplikované doporučení bude považováno za správné.
Ministerstvo financí zatím na tento naprosto elementární požadavek Hospodářské komory neslyší. Při jednání slyší zástupci komory ze strany ministerstva argument o možném zahlcení finančních úřadů zavedením nové povinnosti. Navíc se prý nejedná o praxi běžnou v okolních zemích Evropské unie. S tímto nelze než souhlasit, jenže - ve většině evropských států není třeba takového opatření z prostého důvodu. K daňovému poplatníkovi zde přistupují jako ke klientovi, protože mají zájem, aby daně byly vybírány co nejefektivněji, a řídí se proto tím, že způsob jejich výběru by měl být co nejjednodušší. Pokud se podnikatel dotáže na konkrétní problém, může si být jist, že odpověď je závazná a může se jí řídit. Tato situace u nás bohužel nenastala.
Obava ze zahlcení finančních úřadů je pravděpodobně také oprávněná, nicméně není problémem podnikatelské samosprávy. Může jít zároveň o motivaci příslušným rezortům zahájit dlouho slibovanou revizi daňových zákonů, při níž by byla odstraněna nadbytečná ustanovení, která mají na svědomí nepřehlednost legislativy. Ve chvíli, kdy bude lidem přístupná a srozumitelná, nebudou zbytečně svými dotazy finanční úřady obtěžovat. Jiný nástroj než zvýšená agenda finančních úřadů zatím navržen nebyl. Pokud s jiným nápadem přijde samo ministerstvo, je Hospodářská komora ochotna o něm diskutovat.
Tuto část připravuje Hospodářská komora ČR
