Co je hospodářský cyklus?
Pojem hospodářský cyklus označuje pravidelné kolísání ekonomické aktivity. Může jít o kolísání v rámci celé ekonomiky nebo třeba její významné části okolo dlouhodobého trendu. Podstatné je, že dochází k pravidelnému střídání relativního ekonomického růstu a ekonomického poklesu, proto se označuje jako cyklus. Hospodářský cyklus je tvořen celkem čtyřmi fázemi, které se stále opakují. Po ukončení jednoho cyklu tak ekonomika plynule přechází do dalšího.
Kolísání hospodářské aktivity je možné měřit pomocí hrubého domácího produktu (HDP) a jiných makroekonomických indikátorů. Délka hospodářského cyklu se odvíjí od mnoha faktorů, ale tím nejzásadnějším je jeho činitel. Kromě míry zaměstnanosti, stability cenové hladiny či vnější ekonomické pozice země ovlivňuje hospodářský cyklus i finanční trh, protože má dopad na ceny aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy, komodity a měny.
Příčiny hospodářského cyklu
Příčinám vzniku hospodářských cyklů se věnuje mnoho rozdílných teorií, nicméně obecně se má za to, že ho způsobují:
- vnitřní příčiny – vznikají uvnitř ekonomiky, jde například o investice nebo technologické změny,
- vnější příčiny – nacházejí se vně ekonomického systému, patří sem například množství peněz v oběhu, války či revoluce.
Hospodářský cyklus versus fluktuace
Hospodářský cyklus bývá někdy zaměňován s fluktuací. Panují mezi nimi ale naprosto zásadní rozdíly. Cyklus je charakteristický tím, že se jedná o cyklicky se opakující jevy. Fluktuace jsou jednotlivé a náhodné. Jde o přizpůsobení se trhu jednorázovým událostem. Protože se jedná o nepravidelné jevy, jen těžko se jim dá předcházet.
Fáze hospodářského cyklu
- Expanze – období růstu HDP,
- vrchol – HDP je na maximu,
- kontrakce – pokles HDP po dosažení vrcholu,
- dno (sedlo) – HDP klesá na nejnižší možnou úroveň.
Expanze
Někdy se označuje také jako vzestup. Toto období hospodářského cyklu je charakteristické růstem HDP, poklesem nezaměstnanosti, investováním do výrobních kapacit a také růstem spotřebitelské poptávky. V této fázi se tedy hodně vyrábí, investuje a spotřebovává. V případě výrazného a stálého růstu HDP hovoříme o konjunktuře.
Vrchol
Také se mu říká horní bod zvratu. V této fázi převyšuje nabídka nad poptávkou a HDP je na absolutním maximu. Ekonomická aktivita je na nejvyšší úrovni, nezaměstnanost je prakticky minimální a podniky vyrábí s plně využitými kapacitami. S tím souvisí ale také nedostatek volných pracovních sil a rostoucí mzdy i ceny.
Kontrakce
Po vrcholu nastává přirozený pokles HDP a hospodářský cyklus vykazuje klesající tendenci. Pokles ekonomické úrovně znamená, že podniky omezují své výdaje a snižují se investice. Produkuje se méně výrobků i služeb, zvyšuje se míra nezaměstnanosti, a logicky tím dochází i k poklesu spotřebitelské poptávky.
Pokud toto období trvá déle než šest měsíců (HDP klesá nejméně po dvě čtvrtletí bezprostředně za sebou), označuje se jako recese. Výrazný a dlouhotrvající pokles se nazývá deprese (případně i krize). Jestliže HDP neklesá ani neroste, hovoříme o stagnaci.
Dno (sedlo)
Fáze dna se označuje také jako dolní bod zvratu. Znamená to, že je HDP na nejnižší úrovni a ekonomika je na svém nejnižším výkonu. Kapacity nejsou plně využity a ekonomika je pod hranicí svých výrobních možností. Nastává vysoká míra nezaměstnanosti a nízká spotřebitelská poptávka.
Rozdělení hospodářských cyklů podle délky
- Kitchinovy cykly – krátkodobé cykly,
- Junglarovy cykly – střednědobé cykly,
- Kondratěvovy cykly – dlouhodobé cykly.
Kitchinovy cykly
Kitchinovy cykly představují nejkratší hospodářské cykly, přičemž trvají 18 až 40 měsíců. Jde o krátkodobé kolísání ekonomiky, které je způsobeno výkyvy v zásobách. Příčiny jsou ale obtížně prokazatelné.
Junglarovy cykly
U střednědobých cyklů, které se označují jako Junglarovy, se délka trvání pohybuje v intervalu osm až deset let. Má se za to, že jsou spojeny s investicemi do fixního kapitálu. Dochází v nich ke střídání období zvýšeného opotřebení a zvýšeného investování.
Kondratěvovy cykly
Nejdelší hospodářské cykly, kterým se říká též Kuznetsovy nebo Schumpeterovy cykly, trvají 20 až 50 let. Mohou je způsobovat vědecké objevy, významné změny ve výrobních technologiích, objevy nerostných surovin, ale také monetární a politické jevy, jako jsou války nebo revoluce.
