Kraje při porcování unijního „medvěda“ nakrmí rovněž luxusní hotely
Přiklepnuto: dotace 103 milionů korun pro Sergeje a Konstantina Eropkinovy na dostavbu jejich lázeňského domu Čajkovskij v Karlových Varech, 96 milionů pro Richarda Kučíka na čtyřhvězdičkový hotel v Čeladné, 62 milionů pro Jiřího a Jana Grundovy na golfový hotel v krkonošských Mladých Bukách, 60 milionů pro Ahmada Raada na Hotel 99 v centru Chomutova, 50 milionů na Babišovo Čapí hnízdo u Olbramovic na Benešovsku, 50 milionů pro Radoslava Kobzu na rekonstrukci hotelu Maximus Resort u brněnské přehrady. Malá ukázka toho, jak vstřícné jsou kraje vůči některým podnikatelům při porcování evropských dotací na cestovní ruch. Do privátních hotelů a penzionů teče celá pětina veřejných prostředků určených v regionálních operačních programech (ROP) na rozvoj cestovního ruchu. Regionální rady regionů soudržnosti, které peníze přidělují, tím ještě přihřívají už dost rozžhavený konkurenční boj. Příliš je zřejmě nezajímá, že za posledních deset let se počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních zvýšil o šest procent, tedy zhruba o 43 tisíc. A na cestovní ruch natvrdo dolehly potíže vyvolané ekonomickou krizí. Mezi hoteliéry zuří cenová válka a sektor se potýká s propadem tržeb. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které kompetenčně spravuje cestovní ruch, ovšem nemá žádnou páku na to, jak přimět regiony, aby efektivněji nakládaly s evropskými penězi.
Nefér soutěž
„Dotace na ubytovací zařízení výrazně nabourávají konkurenční prostředí v tomto „nejjednodušším“ druhu podnikání v cestovním ruchu. Přesto jsou druhou nejvíce podporovanou skupinou projektů,“ kritizuje Petr Studnička z Vysoké školy hotelové v Praze, která spolu s Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity v Brně průběžně analyzuje financování cestovního ruchu z jednotlivých ROP. Výsledky pak předává MMR. „Jaká je to spravedlnost, když pět hotelů ve městě funguje samo a šestý dostane třeba padesátimilionovou dotaci,“ poznamenává Studnička. Evropské dotace pro hoteliéry se nelíbí ani jejich profesnímu sdružení. „Finanční podpora zvýhodňuje určitou skupinu, a tím deformuje konkurenční prostředí,“ říká generální sekretář Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Za smysluplnější by považoval věnovat peníze na účely prospěšné pro širokou veřejnost, nejen pro úzkou skupinu majitelů některých ubytovacích zařízení. „Hotely se perou o zákazníka a neustále snižují ceny. K tomu vznikají nové kapacity a navíc ještě z evropských peněz,“ namítá Stárek.
Záchrana ze zahraničí
Pokles tržeb v ubytování pokračuje už třetím rokem. Jak ukazuje hodnocení agentury Mag Consulting, za celý rok 2008 se tržby ve stálých cenách (přepočtených na úroveň roku 2005) snížily v ubytovacích zařízeních o 4,7 procenta. V minulém roce se propadly o čtrnáct procent a v letošním prvním pololetí o 5,4 procenta. Téměř o jedno procento se dál snížil počet přenocování hostů v hotelech, penzionech a dalších zařízeních. Zatímco u domácích návštěvníků představoval pokles 5,4 procenta, u zahraniční klientely nastal naopak nárůst o 3,3 procenta, porovnává Mag Consulting výsledky letošního druhého čtvrtletí se stejným obdobím loni. „V Praze nastalo mírné oživení cestovního ruchu, ale hotely to na tržbách nepoznaly,“ doplňuje Václav Stárek. Dodává, že v některých evropských městech, kupříkladu Berlíně, už hotely zaznamenaly meziroční nárůst tržeb o více než deset procent. „Naším hlavním problémem není krize, ale cenové podbízení se hotelů především v hlavním městě,“ tvrdí Stárek.
Jen plní pravidla
Bývalý ústecký primátor Jiří Šulc (ODS), který nyní předsedá Regionální radě Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj), nevidí na rozdávání desetimilionových dotací některým hoteliérům nic špatného. Připomíná, že v Mostě a Chomutově slušné hotely a penziony téměř nejsou. „Nikdo není zvýhodňován, všichni mají možnost se přihlásit,“ obhajuje Šulc rozdělování dotací. Tvrdí, že vše je v souladu s pravidly. „Karty nám rozdala Evropská unie a jako šéf regionální rady jen dohlížím na to, aby se pravidla dodržovala,“ dodává. Hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek (ČSSD), který je šéfem regionální rady Jihovýchod (kraj Jihomoravský a Vysočina), se zastává rozdělených dotací pro penziony. Neví prý o tom, že by podpory putovaly také do luxusních hotelů. Příkladem je 50milionový příspěvek pro brněnský Maximus Resort. „Program byl nastavený a schválený Evropskou komisí. Já jsem to převzal, když vše bylo v běhu,“ reagoval Běhounek. Jak poznamenal, s přidělováním dotací na ubytovací kapacity je stejně konec. „Výzvy už nejsou vypisovány. Jak poklesl turistický ruch, kapacity jsou dostatečné,“ říká.
Dotace na wellness i golf
Třicetimiliardová podpora, kterou kraje pošlou v sedmiletém období ROP (2007– 2013) na cestovní ruch, je nejspíš neopakovatelná. Do letošního června už stačily rozdělit téměř dvacet miliard korun na 1005 projektů. Ziskové projekty předkládané podnikateli dostávají průměrnou dotaci čtyřicet procent. Neziskové projekty veřejné sféry jsou dotovány neuvěřitelnými 92,5 procenty. Analýza Vysoké školy hotelové a Masarykovy univerzity oceňuje, že většina krajů nejvíce přispívá na výstavbu sportovně-rekreační infrastruktury a zařízení. Tedy jedné z dlouhodobě slabých stránek tuzemského cestovního ruchu. Rozbor vypočítává, že celkem byla od ledna 2008 do června 2010 podpořena výstavba či modernizace 69 sportovně-rekreačních areálů, 33 multifunkčních sportovních center a hal, 41 zařízení pro volnočasové aktivity, 19 koupališť a bazénů, 19 skiareálů a zařízení pro lyžování, osmi wellness center, jedenáct zimních stadionů a golfových hřišť, patnáct odpočinkových zón a parků.
Drahé projekty
Sportovní areály také obsadily téměř polovinu příček v žebříčku patnácti nejdražších projektů cestovního ruchu, který sestavili autoři zmíněné studie. Bezmála 234 milionů korun evropských dotací si vysloužil zimní stadion v Chomutově. Po rekonstrukci muzea v Ústí nad Labem s podporou 338 milionů jde o druhý nejdražší projekt podpořený v prioritě cestovní ruch. Přes 190 milionů korun získalo sportovní centrum Trutnovska, 142 milionů to bylo v případě Rychnovska a 117 milionů v Javorníku. Městské plovárně v Luhačovicích připluje 120 milionů, na centrum vodní zábavy ve Kdyni 113 milionů a na sportovní centrum v Chodově na Karlovarsku 105 milionů. Hodně drahé projekty preferují Ústecký a Královéhradecký kraj. Na jeden projekt vykázaly nejvyšší průměrnou dotaci – zhruba čtyřicet milionů korun. Jihomoravský a Jihočeský kraj naopak vybírají levnější projekty. Na jeden vychází průměrná dotace kolem třinácti milionů. „Regiony zvolily rozdílnou filozofii. Některé schvalují více levnějších projektů, jiné menší počet dražších projektů. To se však zřejmě změní, protože mnohé kraje připravují schvalování strategických, tedy drahých projektů,“ poznamenává Studnička. Upozorňuje, že při výběru se věnuje nedostatečná pozornost takzvané udržitelnosti projektů. „Především města nemyslí na zajištění provozu dotovaných investic. V projektu naslibují, že zaměstnají třeba deset lidí, ale v městském rozpočtu na ně nejsou peníze. Z projektu jejich práce samozřejmě financovat nejde,“ popisuje Studnička jeden z oblíbených „blufujících“ údajů. S rozhazováním evropských dotací, jež se mnohdy ujalo zvlášť v některých krajích, to bude do budoucna zřejmě složitější. Nečasova vláda odmítá nadále přispívat ze státní kasy na spolufinancování regionálních projektů. Doplatí jen rozjeté akce, nové budou muset sponzorovat samy kraje. Že by konec hodování?
BOX: Šikovnější města Všechny regionální operační programy se hlásí k podpoře venkovského cestovního ruchu, realita tomu ale zdaleka neodpovídá. Podpora „venkovských“ projektů je zatím spíš okrajová, ukazuje analýza Vysoké školy hotelové. Mezi úspěšnými žadateli mají města 63procentní podíl co do počtu projektů a dokonce 72procentní podíl na rozdělených dotacích. „To neodpovídá relativnímu významu měst na celkové atraktivitě středisek cestovního ruchu v České republice,“ porovnává jeden z autorů analýzy Petr Studnička. Doplňuje, že na města připadá zhruba polovina kapacit v hromadných ubytovacích zařízeních. Nejvyšší podíl měst v počtu projektů vykazují kraje Karlovarský (93 procent), Liberecký (83) a Jihočeský (77). Chabou podporu, jaká se z ROP dostává venkovskému cestovnímu ruchu, vysvětluje Studnička účinnějším lobbingem měst při získávání dotací. „Malé obce na rozdíl od větších měst nemají peníze na spolufinancování projektů. Často si také nemohou dovolit zaplatit externí firmu, aby jim zpracovala žádost,“ dodává.
BOX: Dotace na hlavu Nejštědřejší je v přídělu evropských dotací Ústecký kraj, který do cestovního ruchu zatím investoval přes dvě miliardy korun. Této částce se blíží také Jihomoravský a Olomoucký kraj. Pokud se podpora přepočítá na sto obyvatel, dominuje Karlovarský kraj s 342 korunami. Následuje Olomoucký s 305 a Zlínský s 298 korunami. Nejméně zatím v přepočtu na hlavu vydaly na cestovní ruch kraje Liberecký (118 korun), Středočeský (138 korun) a Moravskoslezský (146 korun). Moravskoslezsko si jako jediný region nezařadil v ROP cestovní ruch mezi priority.
BOX: Přiklepnuto 20 miliard Statistika projektů schválených z regionálních operačních programů na cestovní ruch od října 2007 do června 2010 30 miliard korun je celkem na sedmileté období 20 miliard korun regiony zatím rozdělily z nich téměř 4 miliardy jdou soukromým majitelům na ubytovací kapacity 218 projektů bylo schváleno na výstavbu a rekonstrukci ubytovacích zařízení, z nich 103 se týkalo hotelů, výstavby 46 nových penzionů, modernizace 23 penzionů, výstavby 7 kempů, 9 chat a bungalovů 6 až 8 tisíc je odhadovaný počet nových a rekonstruovaných lůžek 17,5 milionu korun je průměrná dotace na projekt Pramen: Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně a Vysoká škola hotelová v Praze s využitím ROP
TABULKA: Krajské priority Dotace z ROP na schválené projekty na cestovní ruch v krajích za období říjen 2007 až červen 2010 (mil. Kč) Kraj*Sportovně-rekreační infrastruktura*Ubytovací zařízení*Muzea, galerie*Cyklostezky, lyžařské trasy*Památky*Produkty cestovního ruchu*Ostatní*Celkem Středočeský*222*284*394*429*164*151*36*1680 Jihočeský*513*257*24*12*293*52*12*1163 Plzeňský*263*106*150*30*136*75*176*936 Karlovarský*178*210*127*180*115*70*177*1057 Ústecký*336*372*972*77*150*73*156*2136 Liberecký*144*127*25*12*98*38*71*515 Královéhradecký*660*293*160*0*103*40*251*1507 Pardubický*662*224*217*63*55*30*66*1317 Vysočina*336*203*127*349*121*112*0*1250 Jihomoravský*363*635*66*199*318*192*190*1963 Olomoucký*826*311*250*280*121*69*99*1956 Zlínský*662*432*52*366*134*71*52*1769 Moravskoslezský*611*370*264*184*104*99*197*1829 Celkem*5779*3823*2827*2182*1911*1070*1487*19 079 Pramen: Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně a Vysoká škola hotelová v Praze s využitím ROP
GRAF: Pětina peněz na lůžka Rozdělení dotací z ROP na cestovní ruch dle typů projektů v období říjen 2007 až červen 2010 (%) Sportovně-rekreační infrastruktura*30,3 Ubytovací zařízení*20,1 Muzea, galerie*14,8 Cyklostezky, lyžařské trasy*11,4 Kulturně-historické památky pro cestovní ruch*10 Produkty cestovního ruchu, jejich marketing a propagace*5,6 Ostatní*4,8 Lázeňská infrastruktura*3 Pramen: Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně a Vysoká škola hotelová v Praze s využitím ROP Pozn.: ostatní – rozhledny, zoo, turistická informační centra, technická infrastruktura
GRAF: Jen mírné přírůstky Čisté využití lůžek v hotelech a dalších hromadných ubytovacích zařízeních v ČR (v %) Čtvrtletí*Čisté využití lůžek 2008 1. Q.*31,8 2. Q.*36,7 3. Q.*42,3 4. Q.*31,5 2009 1. Q.*27,4 2. Q.*34 3. Q.*39,8 4. Q.*29,3 2010 1. Q.*28,3 2. Q.*36,3 Pramen: Český statistický úřad
GRAF: Hosté méně nocují Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních (tisíce hostů) 2007*40,8 2008*39,3 2009*36,7 1. pololetí 2007*17,7 1. pololetí 2008*17,6 1. pololetí 2009*15,9 1. pololetí 2010*15,7 Pramen: Mag Consulting