Ministerstvo spravedlnosti chce se soukromým investorem postavit věznici
Podnikat tím, že se poskytují zájemcům ubytovací služby, není nic mimořádného už od středověku. Zajímavější je, že k hotelům, motelům, botelům, penzionům, chatám, kempům a dalším zavedeným ubytovacím zařízením podnikatelé v západní Evropě již běžně přidávají i věznice. Umožňuje to stále více využívaná metoda Public Private Partnership. Soukromý provozovatel věznice je pod přísnou kontrolou státních orgánů. Dostává od státu peníze na základě toho, kolik lidí je ve věznici umístěno. Vyčíslí se náklady potřebné pro pobyt jednoho člověka na den a privátní správce tuto částku dostává vynásobenou počtem lidí dlících v nápravném zařízení. První vězení s účastí privátního sektoru by mělo vzniknout v dohledné době i v České republice. Projekt by měl být připraven do konce března. Ministerstvo spravedlnosti nicméně počítá s tím, že metoda PPP bude využita pouze při výstavbě věznice, nikoliv při její správě.
Nedostatek mříží.
První českou věznici na principu PPP tedy soukromník pouze postaví, její provoz zůstane v rukou státu, který bude po stanovenou dobu náklady na objekt privátnímu partnerovi splácet. „Pokud by byl soukromý investor i provozovatelem věznice, musely by nastat podstatné legislativní změny,“ vysvětluje Veronika Vokounová, vedoucí poradců ministra spravedlnosti. Nevylučuje však, že v budoucnu soukromě spravované vězení vznikne i v Česku.
Ministerstvo spravedlnosti má již představu, kde by měla PPP věznice stát. Místo však zatím nechce prozradit, neboť se obává protestů místních obyvatel. Vězení, které bude mít kapacitu 500 míst, přijde přibližně na jednu miliardu korun.
V České republice funguje v současné době 31 nápravných zařízení. Jejich kapacita ale nestačí. „Naplněnost věznic dnes dosahuje 114 procent. Na jednoho vězně připadají čtyři metry čtvereční, přitom evropský standard je šest metrů čtverečních,“ říká Petr Dimun, tiskový mluvčí ministerstva spravedlnosti. Ministerští úředníci přiznávají, že české vězeňství nesplňuje evropské standardy, ve vězení je 19 tisíc vězňů, a to ještě 4500 odsouzených si dosud trest neodpykává. „Pokud by hypoteticky všichni nastoupili, byl by to vážný problém,“ podotýká Dimun.
Nutnost výstavby nového vězení potvrzují i statistiky, ze kterých vyplývá, že počet vězňů se stále zvyšuje. Zároveň stoupá i množství odsouzených za závažné trestné činy. „Aktuální změny trestního zákoníku nasvědčují tomu, že současný trend bude nadále pokračovat. Česká republika se tak začíná opět vzdalovat rozvinutým evropským zemím, v nichž poměr vězňů na sto tisíc obyvatel činí přibližně devadesát až sto osob. V Česku je to 176 lidí,“ upřesňuje Dimun.
Projekty za tři miliardy.
Věznice postavená soukromým investorem však není jediným projektem PPP, který v současnosti připravuje ministerstvo spravedlnosti. Privátní společnost by se měla podílet také na výstavbě justičních areálů v Brně a v Ústí nad Labem, pobočky Krajského soudu Hradec Králové v Pardubicích a pobočky Krajského soudu Plzeň v Karlových Varech. Všechny tyto objekty vyrostou na zelené louce. Ministerstvo odhadlo náklady na projekty PPP, které připraví do konce března, téměř ¨na tři miliardy korun.
Ministerstvo hodlá spolupracovat s privátními investory především proto, že má nedostatek finančních prostředků. „Public Private Partnership je cestou, jak získat prostředky pro potřebné investice rychle,“ tvrdí Petr Dimun. Úředníci navíc očekávají, že soukromý investor prostaví budovy rychleji, než pokud budou stavební práce v režii státu. „Nové prostory by měly přispět ke zrychlení soudních procesů. Sníží se také náklady na provoz justice. Kalkulujeme, že úspory dosáhnou až patnácti procent ročně,“ soudí vedoucí poradců ministra spravedlnosti Veronika Vokounová. Ušetřit by mělo ministerstvo na komerčních nájmech, které soudy a státní zastupitelství platí v pronajatých objektech. Další nezanedbatelnou položkou, kterou koncentrace justice do plánovaných areálů sníží, jsou například prostředky vynakládané na bezpečnostní vstupy do jednotlivých budov a redukce počtu justiční stráže.
Ministerstvo spravedlnosti má již konkrétní představu o výstavbě pobočky Krajského soudu Plzeň v Karlových Varech a justičního areálu v Ústí nad Labem. V těchto případech je určen počet kanceláří, které v nových budovách vzniknou a stanoven je také časový harmonogram stavebních prací.
Chybějí peníze.
Výstavba pobočky krajského soudu v Karlových Varech má začít již v letos, s dokončením se počítá v roce 2007. Má být součástí areálu, v němž bude sídlit jednotné správní centrum Karlovarského kraje. Ministerstvo spravedlnosti má jako jeden z investorů přispět 350 miliony korun. První fáze výstavby je už připravena, pokud ale ministerstvo spravedlnosti nesežene finanční prostředky, bude participovat až na druhé etapě.
„O podobě pobočky a případně samostatného krajského soudu je jasno, chybějí pouze finanční prostředky,“ tvrdí Vokounová. Pokud ministerstvo nebude spolupracovat se soukromým investorem, bude čekat až na druhou fázi výstavby. Její začátek je naplánován na rok 2008. Projekt ministerstva spravedlnosti počítá s tím, že v třípodlažní budově získá 21 jednacích síní a 141 kanceláří, ve kterých se zabydlí asi 220 zaměstnanců justice.
Na nedostatek financí naráží i plánovaná výstavba justičního areálu v Ústí nad Labem. Také v krajském městě na severu chybějí ministerstvu jednací síně i kanceláře. Pokud by se ministerstvu spravedlnosti nepodařilo prosadit metodu PPP, dočkalo by se potrebných peněz zřejmě nejdříve za tři roky. Náklady na justiční areál, který nabídne 404 pracoven a 34 jednacích síní, dosahují 550 milionů korun.
Krajský soud v Ústí nad Labem plánoval původně rozšíření kapacity současného objektu, který využívá i krajské státní zastupitelství. Budova ale stojí v blízkosti Labe a při povodních v roce 2002 byla zatopena a značně poškozena. Ústecký magistrát proto přestavbu nepovolil. Ministerstvo se proto s městem dohodlo na stavbě v lokalitě Bukov, v níž získalo pozemky od města a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Původně se mělo začít stavět ještě letos, vzhledem ke zvýšení DPH na stavební práce však byl začátek stavby zatím odsunut na rok 2006. „Tento termín by bylo možné pokládat za optimální, jak z časového hlediska, tak z hlediska skutečných potřeb. Pokud by se ovšem měl záměr uskutečnit v těchto letech, nebude to možné bez účasti strategického partnera,“ konstatuje Vokounová.
Banky jako věznitelé.
Největší počet soukromých věznic funguje v Evropě ve Velké Británii, nejrozsáhlejší projekt zapojení soukromého sektoru do vězeňství připravuje nyní Francie. Během tří let chce dokončit výstavbu osmnácti nových věznic. Soukromá společnost zajistí nejen výstavbu těchto zařízení, ale bude odpovídat i za údržbu, stravování a výcvik dozorců. Náklady projektu se odhadují na jednu miliardu eur. Francouzské ministerstvo spravedlnosti si slibuje, že soukromý sektor dokáže snížit náklady na provoz přibližně o osm procent v porovnání s tradičními věznicemi.
Francouzský plán na výstavbu nových vězení, na kterých se bude podílet privátní partner, přitom zahrnuje všechny typy vazeb, od nejpřísněji střežených, přes preventivní vazbu, střediska pro zadržené nežádoucí cizince až po polepšovny pro nezletilé. Ty jsou určeny pro delikventy ve věku od třinácti do šestnácti let, kteří nemohou být uvězněni s plnoletými. Soukromé věznice mají odpovídat vysokým požadavkům. Kromě cel bude jejich součástí například společenské centrum, sportovní zázemí a pracovní dílny.
Francie v této souvislosti dokonce založila zvláštní instituci na úrovni ministerstva, Státní sekretariát pro nemovitostní akce justice, který má hledat vodné soukromé investory do vězeňství. Stát uzavře smlouvu na dobu třiceti let. Země má ovšem v „soukromém vězeňství“ již slušnou tradici. Až do roku 1927 patřily francouzské věznice velkým soukromým společnostem, které dosahovaly slušného profitu. První novodobá privátní správa vězeňských zařízení se objevila v roce 1986, překvapivě během socialistické vlády.
Soukromé subjekty, které působí ve francouzských věznicích, jsou filiálkami velkých bank a pojišťoven. Některé z nich jsou dokonce kotovány na burze. Pro sedm z osmnácti nových nápravných zařízení již byla vybrána místa, na nichž vzniknou, všechny v blízkosti měst střední velikosti.
