Restaurace hotelových řetězců mění koncepty. Sestupují z piedestalu a přibližují se „lidu“. V Praze byl ve druhé polovině loňského roku otevřen jeden z produktů těchto snah, Midtown Grill v hotelu Marriott. Co přinesl nového na gastronomickou scénu města?
První dojem Midtown Grillu nevzbudí ostych, na jaký jsme byli u hotelových restaurací zvyklí. Působivé vinotéky, spíše efektní než opravdu funkční, dělí prostor na příjemné mírně uzavřené sekce. Dlouhé řady polstrovaných lavic nabízejí trochu levné posezení na podnik, za jaký se Midtown prohlašuje. Když na ně usedne plný počet hostí, nutně si musejí připadat jako v prvních vagonech pražského metra – rameno na rameni, jen to s nimi tolik nehází. Běžné stolové uspořádání nabízí větší komfort sezení, leč plocha stolků, jak se mělo ukázat během večeře, těžko stačí ošetřit objednané jídlo pro jednu osobu, natož pro každou další. To je první okamžik, kdy tázavě pozvednete obočí, ale bude jich ještě mnohem víc.
Americký sen
Příští překvapení přijde v podobě lístku, jež vám podá obsluha. Vrazí vám totiž do rukou dřevěnou desku velikosti dvířek od slušně rozměrné šperkovnice. Je těžké s ním pracovat, nicméně když si najdete optimální styl, doberete se kýženého výsledku. Jenže ani potom potíže nekončí: lístek se na stůl nevejde, takže nezbývá než jej odložit na prázdnou židli vedle. Kam s ním v případě plného domu, zůstává nezodpovězenou otázkou.
Samo menu je atraktivní především pro ty, komu jsou nejvyšší kulinární pochoutkou steaky. K dispozici jsou snad všechny druhy masa přinejmenším ze tří vyhlášených masných plemen. Určitě na některý dojde, ale jsme teprve na začátku. A pro ten se dobře hodí ústřice, nedílná součást „amerického snu“ minulého věku. Ty zdejší se s úlohou gastronomické noblesy velkého formátu vyrovnaly beze zbytku. Velké, čerstvé, vonící mořem. Jemné sousto prazvláštního masa chutnalo báječně, jen nevím, kde se v lastuře vzalo tolik mořské vody.
Nebýt vína, byl by to slibný začátek. Na láhev jsem se necítil, pročež jsem souhlasil s rozlévaným chardonnay. Nevím, odkud pocházelo, ale bylo hrozné! Teplé, kyselé, nevyrovnané s dravým doběhem a zcela bez vzruchu. Vrátil jsem je a v tu chvíli se začala naplňovat vize – nejenom tohoto hotelu – „blíž k lidu“. Ústřice byly zkrátka posledním záchvěvem espritu, jaký býval hotelovým restauracím vlastní.
Midtown Grill salát ze sedmi druhů zeleniny, s avokádem, sýrem feta a citronovým vinaigrettem měl doprovázet masa, která „přijdou později“. Což o to, zeleniny bylo vskutku hodně, jenom už nebyla nejčerstvější. Avokádo ve „stupni 4“, tedy v máslovité konzistenci a s lehce mýdlovitou chutí, působilo jako tlumič vášní. Zatlačilo svěžest vinaigrettu do zadních pozic, celý salát pak chutnal hodně naturálně. Povislé, ovadlé salátové listy působily unylým dojmem, takže očekávání, kterak bude naleželému, „usedlému“ masu slušet mladistvý partner v podobě svěžího, lehce pikantního salátu, se nedostavilo. Říz ztratily i plátky ředkviček a smažená cibulka mi přišla až nepatřičná. Očekávaný standard odvedly jen olejnaté, vyzrálé olivy, ovšem bez podpory ostatních druhů zeleniny vyzněly až arogantně.
Panské choutky
Zatím spíše rozpačitý večer dospěl k hlavnímu číslu, na řadu přišly steaky. Midtown Grill Trio, to jsou tři druhy hovězího masa – wagyu, USDA a to třetí vlastně nevím. Podle lístku šlo o black angus, k čemuž servírka dodala, že pochází z Francie. Restaurační web naopak tvrdí, že „veškerá naše masa jsou dovážena z Creekstone farmy v USA“. Ale ať tak nebo onak, maso rozhodně bylo nejlepším číslem v tomto doposud neveselém gastronomickém varieté. Všechna tři masa byla propečená stejně dokonale, všechna chutnala výrazně masově, i když si každé podrželo své přednosti. Mimořádně šťavnaté wagyu se prezentovalo tukovými stopami v projevu, lehýnkou nakyslost, ovšem vůbec ne nepříjemnou nabídl „francouzský“ angus. Steak s cejchem USDA – americké stupnice kvality – vyšel z klání na čestném třetím místě, chyběla mu „osobnost“. Zřejmě patřil do základní jakostní třídy. Nicméně takové porovnání bylo povedené a působivé.
Jenomže pak jsem zpanštěl. Ponechal jsem si totiž od každého steaku jistý díl, objednal si polovinu humra a těšil se na „surf & turf“. To je hutné maso steaku vygradované jemným nasládlým soustem humra, přičemž celý pokrm je opředen pověstmi dosahujícími výše Empire State Building. Dosud jsem přitom znal toto jídlo jen z filmů – a mělo to tak zůstat. Humr rozhodně nebyl v nejlepší formě. To všechno, proč je korýš tolik ceněný, ta jemnost, lehká mazlivost chuti a delikátní stopa mořské vody, bylo pryč. Zůstala nevábná drť, jež chuť steaku spíše degradovala. Nelidovou cenu vem čert, šlo hlavně o ztrátu jedné iluze. Zklamán žvýkám vychladlé hranolky, které jsem původně vůbec nehodlal konzumovat, a přemýšlím, kde je dolní hranice úrovně restaurací takového kalibru. Slušná, plná Carmenere z Chile, příjemně spárovaná s hovězím, byla daleko přijatelnější volbou než předchozí „parťák“ ústřic. Zachránit to, co zachránit nešlo, však nesvedla.
Nedokázal to ani dezert, populární Bread puding. Údajně byl z croissantu, ale také byl vlhký, rozbředlý, chuťově zcela obyčejný. Stěží zvedl prapor kuchyně do výše očí. Budiž mu proto přiznáno, že aspoň nezalepil ústa a nepůsobil nijak natěžkaně.
Midtown vyhlíží velmi americky, což hosty zpoza oceánu nejspíše potěší. Našinec si však možná povzdechne, kam se poděly propracované Pohlreichovy exkurzy do české kuchyně, jimiž před pár lety osvěžoval menu restaurací v Marriottu. A vrátí se sem někdy lákavé tapas Jana Wiesnera, dosud v Praze nepřekonané?
Ještě maličkost na závěr: ani trochu jsem nebyl nadšen z takzvaného komunikačního stolku, kam si host může umístit notebook a v klidu pracovat. Ať manažeři hotelu prominou, ale pro tyto případy je přece určen lobby bar. U stolu v restauraci si umím představit USDA steak „na čtyři sta“, ale notebook?!
Souhrn všech prožitků večera mne přivedl na jedinou, nepříliš lichotivou definici této „nejlepší steakové restaurace v Praze“. Hotelový fastfood.
Hodnocení
Plusy
+ znalý a pozorný personál, snad jen občas příliš familiární
+ vnímavá práce s nabízenými masy
Minusy
- vysoké ceny vzhledem k předvedené kvalitě, u vína zvlášť
- smutný výkon kuchyně v práci s ostatními surovinami kromě mas
- nelichotivý dojem vzhledu restaurace v porovnání s barem
- malá plocha stolů pro potřeby obsažného servisu jídel
Midtown Grill
V Celnici 8, 110 00, Praha 1, tel: +420 222 881 212
e-mail: david.hanus@marriotthotels.com, http: www.midtown-grill.cz
otevírací doba: Po–Ne 12.00–23.00
Kuchyně: americká steaková, se záběrem na plody moře
Země původu nabízených vín: Česká republika, Francie, Itálie, JAR, Španělsko
Výběr z jídelního lístku
Krabí koláčky – limetková tatarská omáčka 245 Kč
Bostonská krémová rybí polévka – treska, krevety, slanina 145 Kč
Midtown Grill salát – 7 druhů zeleniny, avokádo 195 Kč
Midtown Grill trio – wagyu hovězí steak 120 g, USDA filet 120 g, black angus filet 120 g 985 Kč
Jehněčí hřbet s krustou – bramborová kaše s pečeným česnekem, krémový špenát, rozmarýnová omáčka 595 Kč
Grilované krevety a mušle sv. Jakuba na špízu – basmati rýže s pórkem, citronové máslo 495 Kč
Rib Eye Steak – hovězí maso USDA „Creekstone“ 525 Kč
Telecí kotleta 495 Kč
Spatchcock kuře 345 Kč
Mořský ďas 445 Kč
Steaky a kotlety podáváme se steakovým máslem a karamelizovanou cibulí
Surf & Turf – přidejte si k Vašemu steaku půlku humra za 365 Kč
Newyorský tvarohový dort, marinované jahody 165 Kč
Výběr z vinného lístku
Piper Heidsieck Brut 1975 Kč
Cristal Champagne, Louis Roederer 8495 Kč
Veltlínské zelené 2010 VOC Lahofer, Morava 845 Kč
Chablis 1er Cru Vaillons 1875 2009, Domaine J. P. Droin, Bourgogne 1875 Kč
Puligny-Montrachet 4329 2007, Domaine Olivier Leflaive, Bourgogne 4329 Kč
Soave 2010, Azienda Farina, Veneto, Italy 845 Kč
Riesling trocken Dr. L 2010, Weingut Dr. Loosen, Mosel 895 Kč
Spier Signature Chenin Blanc, South Africa 795 Kč
Frankovka Rosé 2010 Trpělka–Oulehla, Morava 645 Kč
André 2009 pozdní sběr, ŠSV, Velké Pavlovice, Morava 945 Kč
Bourgogne Pinot Noir Clos Alexandra 2008, Jacques Prieur, Bourgogne 1475 Kč
Chateau Pontet Canet 1998, 5eme Cru Classé Pauillac, Bordeaux 9845 Kč
Rosso di Montalcino 2006, Tenuta La Potazzine, Toscany 1975 Kč
Barolo 2006, Pio Cesare, Piemonte 4675 Kč
La Crema Sonoma Pinot Noir 2625 Kč
