Spořit do soukromých fondů nebo posílat odvody rodičům bude možné až v roce 2010
Hledání konsenzu je slovní spojení, které ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) velmi často opakuje při každém dotazu na budoucí průběh penzijní reformy. Nechce přijímat opatření měnící parametry důchodového systému většinou jednoho hlasu, protože hrozí, že by se po změně vlády mohly znovu měnit. Na rozdíl od daňové a sociální reformy představené na počátku dubna věří, že v případě té důchodové se mu shodu se sociálními demokraty podaří najít. Do hledání konsenzu mezi politickými stranami plánuje zapojit i rebelujícího spolustraníka Vlastimila Tlustého. Ten by spolu s ním měl zastupovat ODS v nové komisi pro penzijní reformu, do které by měly vyslat po dvou zástupcích všechny parlamentní politické strany.
EURO: Kdy půjdete do Parlamentu s jednotlivými etapami reformy? NEČAS: Všechny tři etapy penzijní reformy chceme stihnout ještě v tomto volebním období. Do konce letošního roku chceme prosadit parametrické změny průběžného penzijního systému. Ve druhé etapě plánujeme v průběhu první poloviny příštího roku vznik rezervního důchodového fondu a reformu stávajícího systém dobrovolného penzijního připojištění. Třetí etapu by měla vláda schválit a poslat do Parlamentu nejpozději v polovině roku 2009. Nový systém by tak ve všech třech pilířích měl být funkční počátkem roku 2010. Pokud by však panovala o změnách shoda, jsme připraveni vše přijmout rychleji.
EURO: Pochvalně se vyjadřujete o slovenské variantě reformy, kombinující průběžný první pilíř se soukromými fondy a dobrovolným připojištěním. V čem je představa vašeho týmu odlišná od toho, co bylo aplikováno na Slovensku? NEČAS: Slovenskou reformu hodnotím opravdu velmi dobře. Za její hlavní problém však považuji, že nezískala širší politickou podporu. Dokážu si představit podobný systém, jako mají na Slovensku, jsem však zastáncem dobrovolného vstupu do soukromých fondů, nikoli.povinného spoření.
EURO: Považujete dobrovolný vstup do spořicího pilíře za přijatelnější pro širší politické spektrum než povinný? NEČAS: Myslím, že ano. Zamezovat někomu použít část svých odvodů na jiný produkt zajištění na penzi považuji bezmála za svobodu omezující chování. Tento náš přístup pokládám za liberálnější než povinné odvody. Podle mne není správné, aby stát nařizoval lidem dávat část svých mezd soukromé instituci.
EURO: Máte představu, jak po reformě průběžný systém financovat? NEČAS: Součástí druhé etapy penzijní reformy je vytvoření rezervního důchodového fondu, který má být prvkem důchodové reformy, jenž umožní vznik dobrovolného spořícího pilíře. V současnosti propočítáváme model kombinovaného financování. Část státního majetku by byla prodána, a další nikoli. Z té druhé části by do fondu plynuly výnosy z dividend.
EURO: Premiér Mirek Topolánek prohlašuje, že výnosy z privatizací budou až do roku 2009 plynout na rozvoj dopravní infrastruktury. Jaké firmy mohou reálně naplnit rezervní důchodový fond? NEČAS: Nebudu souhlasit s prodejem žádného dalšího majetku, nebude-li výnos sloužit k financování důchodové reformy.
EURO: Není váš názor ve vládě ojedinělý? NEČAS: Pevně doufám, že ne. Věřím, že si všichni uvědomují, že čím více peněz kapitalizací státního majetku pro rezervní důchodový fond získáme, tím větší procento povinných odvodů budeme moci do dobrovolného pilíře přesměrovat.
EURO: Co se z předvolebních hesel ODS o penzijní reformě a rovném důchodu promítne do připravovaných změn? NEČAS: Parametrické změny, které chystáme, trendově směřují v dlouhodobém horizontu k rovnému důchodu. My ho nezavádíme ze dne na den, ale fakticky se ten systém u mladších ročníků tak chová. Padesát čtyři procent penzí se dnes pohybuje v úzkém pásmu 7400 až 9400 korun měsíčně. Princip ekvivalence chceme integrovat spíše do doplňkových důchodových produktů. Vyšším příjmovým skupinám umožní spořit na penzi v jiných produktech například peníze, které získají zastropováním maximálních odvodů na zdravotní a sociální pojištění. V souladu s programem ODS zůstává zachován i princip dobrovolnosti u všech spořících systémů mimo základní průběžný důchodový pilíř.
EURO: Preferujete investování na penzi do stávajících podílových fondů? Nebo bude třeba vytvářet nové správcovské společnosti a fondy jako na Slovensku? NEČAS: Můj názor se velmi odvíjí od toho, kolik procent mzdy by bylo možné do dobrovolných fondů spořit. Bavíme-li se o dvou až pěti procentech z hrubé mzdy, nemá podle mého cenu vytvářet nové finanční instituce. Pokud by však shoda směřovala k dohodě o odvodech pěti až devíti procent ze mzdy, šlo by se již o takový objem peněz, že si vytvoření nových, jinak regulovaných institucí umím představit. Vedle spoření do fondů však uvažujeme též o možnosti, že by lidé v aktivním věku měli mít možnost převést část důchodového pojištění přímo na své rodiče. To by vedlo ke zvýšení mezigenerační solidarity a motivovalo k většímu počtu dětí a k jejich dobrému vychování. Bylo by ji možné převádět i na pěstouny a adoptivní rodiče.
EURO: Víte již, jak zvýšit motivaci ke spoření ve stávajících dobrovolných penzijních fondech? NEČAS: Ve druhé etapě penzijní reformy počítáme s oddělením klientského a akcionářského majetku v současných penzijních fondech. A také s tím, že dnešní fondy budou moci nabízet vedle dosavadního, poměrně konzervativně investujícího fondu s garantovaným kladným zhodnocením i další více dynamické. Zároveň chceme příspěvkem motivovat lidi k tomu, aby spořili delší dobu a vyšší částku. Uvažujeme o tom, že výši příspěvku odstupňujeme podle toho, na jak dlouho se lidé zaváží spořit. Těch, co budou chtít spořit pět let, se žádné zvýšení příspěvku nedotkne. Ti, co podepíší spoření na dvacet až třicet let, by je měli mít vyšší. Stejně tak chceme prosadit, aby byli zvýhodněni lidé, kteří si nechají vyplácet rentu, před těmi, jež budou žádat na konci spoření jednorázové vyrovnání. Konkrétní zvýšení příspěvků bude vycházet z dispozic veřejných financí.
EURO: Chcete po reformě daňové soustavy zachovat i možnost odpočtů příspěvků od daňového základu? NEČAS: Materiál, který tyto propočty obsahuje, je stále velmi živý. Dávat jakákoli kategorická prohlášení není v současnosti na místě. Jasněji budeme mít na přelomu dubna a května. Obecně jsem však u penzijního připojištění pro posílení příspěvku.Vůbec by mi nevadilo ani odbourání daňového odpočtu a jeho úplná kompenzace přímým příspěvkem. V případě zaměstnavatelů jsem naopak pro rozšíření možnosti jejich odpočtů.
