Hotový apoštol

České lodě zůstanou v Rusku

Sanktpetěrburská loděnice Severnaja věrf dokončila první loď série Valdaj (řeka-moře). Je určena pro Českou republiku jako zbožová splátka ruského státního dluhu. Ředitel projektu Valdaj Jurij Skorikov v srpnu sdělil týdeníku EURO, že plavidlo pokřtěné Svatý apoštol Andrej je prakticky připraveno k předání českému odběrateli – akciové společnosti České loděnice. Její šéf Jindřich Brettl sdělil týdeníku EURO, že v současné době se dokončují plavební a přístavní manévrovací zkoušky. “Poté budeme přizváni k oficiálnímu předání, kontrakt zní do konce roku 2002,” řekl Brettl.

Pronájem.

Obchod je součástí dohody o vyrovnání části ruského státního dluhu vůči České republice prostřednictvím dodávek nákladních lodí, kterou uzavřela ministerstva financí obou zemí už loni. Miloš Zeman v době, kdy stál v čele vlády, hovořil v této souvislosti dokonce o znovuvytvoření české námořní flotily, což ovšem přesně nevystihuje pravý stav věcí. Jak už před časem vysvětloval náměstek ministra financí Ladislav Zelinka (EURO 44/2001), nejde o vybudování flotily v pravém slova smyslu, ale o dodávku lodí v celkové hodnotě zhruba 300 milionů dolarů. Výrobu lodí zaplatí petěrburské loděnici ruská vláda a tím významně posílí její zakázkovou náplň. Na české straně budou odběratelem České loděnice, které lodě pronajmou některému zavedenému zahraničnímu rejdařství a po předání každé lodě splatí dohodnutou částku do české státní pokladny.

Šedesát procent.

Zelinka tvrdí, že výtěžnost operace by měla být pro český stát zhruba šedesátiprocentní. To je na úrovni výtěžnosti jiných zbožových splátek ruského dluhu, které se v menších objemech praktikují už řadu let. Na zbožových operacích s českým ministerstvem financí spolupracovala i firma Falkon Capital, která zajišťovala import a reexport ruské elektřiny. Těchto zkušeností loni využila v superkontraktu, kdy odkoupila českou státní pohledávku vůči Rusku ve výši 2,5 miliardy dolarů. V tomto případě činila výtěžnost pro českých stát asi 22 procent.

Nejsme na Kypru.

Odpovědi na otázku týdeníku EURO, zda se počítá s tím, že by lodě ve vlastnictví Českých loděnic provozovalo například ruské rejdařství Severozápadní parochodstvo, sesterská společnost loděnice Severnaja věrf, se Skorikov vyhnul. Uvedl, že využívání plavidla je záležitostí jeho majitele. „Byli bychom rádi, kdyby uvedené lodě provozovalo Severozápadní parochodstvo, ale tuto otázku musí řešit česká strana,“ řekl. Brettl týdeníku EURO potvrdil, že provozovatelem skutečně bude dceřiná firma Severozápadního parochodstva. “A to do doby, než budou v České republice schváleny legislativní podmínky obdobné těm, jaké jsou například na Kypru nebo jiných zemích, které by umožnily výhodné provozování těchto lodí a jejich registraci pod českou vlajkou,” dodal.

Na dvě lodě.

Jak sdělil týdeníku EURO Skorikov, Severnaja věrf nyní staví druhou loď pro Českou republiku. Měla by být hotova do konce letošního roku. Co bude potom, je otázka. „Financování je zatím zajištěno pouze na dvě lodě,“ uvedl Skorikov a dál nechtěl záležitost rozebírat.
Rusko se v poslední době díky příznivým cenám ropy a plynu i díky hospodářské konjunktuře zbavilo tíživých problémů se státními financemi. Přesto se v poslední době vedou vyhrocené spory o státní rozpočet, motivované zejména politickými zájmy. Přispěly k tomu i opětovné problémy s výplatou peněz státním zaměstnancům, především učitelům, což bylo už považováno za relikt minulosti. Účastníci kontraktu však míní, že jeho splnění není ohroženo. Zelinka považuje závazek ruské strany, opětovně potvrzený letos v červnu při jednáních Miloše Zemana s ruským ministerským předsedou Michailem Kasjanovem, za dostatečně silný a domnívá se, že vedení petěrburské loděnice nyní usiluje o to, aby byl harmonogram uvolňování peněz se státního rozpočtu sladěn s výrobním cyklem.

Stoprocentní jistota.

Brettl považuje financování výroby lodí především za záležitost dohody mezi ministerstvy financí České republiky a Ruské federace, které stanovují každoroční priority a seznam zbožových položek, které budou financovány prostřednictvím deblokace ruského dluhu vůči České republice. „Na výrobu 28 lodí byl podepsán dlouhodobý kontrakt mezi Českými loděnicemi a Severní loděnicí s průběžným plněním do roku 2006. Konkrétní roční kontrakty jsou uzavírány vždy jeden rok před rokem realizace dodávky. To znamená, že na rok 2002 jsou podepsány kontrakty na tři lodě a na rok 2003 na dalších pět,” informoval Brettl týdeník EURO. Dodal, že letos byly skutečně uvolněny prostředky na výstavbu dvou lodí a dodatečně budou uvolněny na třetí loď. Brettl uvedl, že ruské ministerstvo financí se vyjádřilo, že uvolňuje prostředky pouze tehdy, když je stoprocentně přesvědčeno, že v daném roce se výrobek skutečně vyrobí. Momentem průkaznosti uvolnění prostředků pro třetí loď série Valdaj měla být prověrka výrobní zajištěnosti letos v červnu. “Při Zemanově návštěvě loděnice se ruští i čeští odborníci přesvědčili, že výrobní rozpracovanost všech tří lodí je na vysokém stupni a navíc byla založena montáž sekcí čtvrté a páté lodi. Ruské ministerstvo financí míní, že dlouhodobé financování nepřichází v úvahu, protože z jiných případů má dostatek „zkušeností“, že mnohé ruské podniky sice získaly prostředky, ale nebyly schopny zajistit včasnou realizaci. Peníze tak byly vydány, ale dlužnou částku nebylo možno odepsat,” uvedl Brettl.
Josef Michl, Praha - Sankt Petěrburg

Kdo nám dodá flotilu Loděnice Severnaja věrf, dříve známá pod názvem Putilovská věrf nebo Loděnice A. A. Ždanova, leží na břehu Finského zálivu a je důležitým ruským zbrojním podnikem. Čelí ovšem ostré konkurenci dalších velkých loděnic, jichž je v Rusku značné množství. Klíčovou zakázkou pro Severnuju věrf byla v poslední době dvě bojová plavidla pro čínskou armádu. Do budoucna vedení společnosti spoléhá na desetiletý program spolupráce s ruským vojenským námořnictvem předpokládající výrobu několika supermoderních bojových lodí.
Civilní nákladní plavidla mají být důležitým doplňkem výrobního sortimentu a náplní práce pro zaměstnance. Klíčový je v tomto směru projekt Valdaj, který vznikl ve spolupráci s konstrukční kanceláří Vympel v Nižním Novgorodu a rejdařstvím Severozápadní parochodstvo. Projekt je komerčně založen na předpokladu, že do roku 2005 se v Rusku ocitne za hranicí fyzické amortizace 200 nákladních lodí typu řeka-moře, přičemž neodkladně je na vnitřním trhu prostor pro 120 až 130 takovýchto plavidel.
Severnaja věrf je společně se Severozápadním parochodstvem součástí holdingu Nové programy a koncepce (NPK). Právě čínský kontrakt vyvolal konflikt holdingu ovládaného Borisem Kuzykem se skupinou IST. Ta bojovala o to, aby zakázku získal jí kontrolovaný sanktpetěrburský Baltický závod. Když se to nepodařilo, získala skupina IST téměř devatenáct procent akcií Severnoj věrfi a usiluje o vliv na vedení firmy. Případ v současné době řeší petěrburský arbitrážní soud. Ruský tisk psal, že čínský kontrakt měl hodnotu půldruhé miliardy dolarů. Z hlediska takových čísel je civilní výroba opravdu jen doplňková. Přičemž i v civilním loďstvu převládá přeprava nákladů nad dopravou lidí. Holding Nové programy a koncepce se od jara pokouší prodat turistickou část Severozápadního parochodstva – tedy hydroport v Sankt Petěrburgu, hotel, pět velkých osobních turistických lodí a šest menších výletních. Potenciální kupci však považují nasazenou cenu 15 až 20 milionů dolarů za přehnanou. (mch)

Parametry lodí série Valdaj Plavidlo typu řeka-moře určené k přepravě sypkého nákladu, minerálních hnojiv, kovů, papíru, dříví, ovoce a zeleniny, nebezpečných nákladů, bavlny, uhlí Maximální délka 128,20 m
Maximální šířka 16,74 m
Autonomní provoz 20 dní
Nosnost
- řeka 3 580/3865 tun
- moře 4 800 tun
Deadweight
- řeka 3 670/3 955 tun
- moře 5 010 tun
Rychlost 11 uzlů

Pramen: Severnaja věrf