Nováčci odmítají sankce za nadměrné zásoby, Česko má Evropské unii platit 47 milionů eur
Čtyři státy Visegrádské čtyřky a Slovinsko odmítají zaplatit Bruselu vysoké pokuty za takzvané nadlimitní zásoby zemědělských komodit. Má jít o zásoby spekulativního charakteru, které byly obchodníky a domácnostmi v nových členských zemích nashromážděny v období před vstupem do Evropské unie, což prý je v rozporu s přístupovými smluvními dokumenty. Česká republika by na základě předběžných výpočtů měla zaplatit 47 milionů eur (v přepočtu kolem 1,4 miliardy korun). Nejvíce, 300 milionů korun, za údajné nadměrné zásoby konzervovaných hub (viz tabulka). Nejsme na tom ještě nejhůře. Až 200 milionů eur, by mělo do Bruselu odeslat Maďarsko (viz Maďaři zvažují soud), Polsko má platit 136 milionů eur, Slovensko 30 a Slovinsko pět.
Jak jste k tomu došli?
Pětice nových členů 19. srpna při jednání ministrů zemědělství v Bratislavě vydala prohlášení, v němž postup Evropské komise označuje za neakceptovatelný. Středoevropské seskupení, která je schopné v orgánech Evropské unie přehlasovat i Německo s Francií, se dohodlo na společném postupu, a to na všech úrovních jednání. Jak sdělil mluvčí českého ministerstva zemědělství Hugo Roldán, hodlá pětka komisařce pro zemědělství Mariann Fischerové-Boelové položit shodné otázky. Chce po ní a po celé Evropské komisi, aby prokázala, že byl po rozšíření unie nějak narušen společný trh. Komise by prý měla vysvětlit právní opodstatněnost svého postupu, ozřejmit způsob výpočtu poplatků a objasnit, z jakých zdrojů byla statistická data o zásobách čerpána.
Nic není definitivní.
Otázka nadlimitních zásob se v Bruselu projednávala již 6. července v rámci jednání Řídícího výboru pro obchodní mechanismy. Evropská komise předložila metodologii, na jejímž základě mají být nadlimitní zásoby a související poplatky určeny. Komodity byly údajně vybrány dle jejich tržních charakteristik, nárůstu dovozu v předvstupním období od května 2003 do dubna 2004 a též bylo bráno v potaz zvýšení domácí produkce během tohoto období. Evropští byrokraté sledovali, nakolik výroba a dovozy ve sledovaném období vybočily z normálu. Nadměrné zásoby měly být vypočítány pomocí vzorce „změna produkce komodity + změna dovozu - změna vývozu“, přičemž ale výsledné číslo není definitivní. Konečná cifra má být přizpůsobena specifickým podmínkám v nových členských zemích, trendům v obchodu a v domácí produkci a mají být zohledněny též další argumenty jednotlivých zemí. Výše vyměřeného poplatku (pokuty) je údajně odvozena od vývozní subvence, pokud v Evropské unii k 30.dubnu 2004 existovala, nebo od výše cla na dovoz do unie. Evropská komise tím chce kvantifikovat, nakolik mohlo být pro jednotlivé členské státy hromadění některých komodit výhodné. Komise nicméně označila všechna čísla za předběžná a je ochotna o nich diskutovat. „V srpnu jsme požádali Evropskou komisi o technické konzultace, které mají proběhnout koncem října. Evropská komise se bude znovu zabývat otázkou nadlimitních zásob až poté, co uskuteční bilaterální konzultace se všemi novými členskými státy. Předpokládáme, že se tak stane koncem října. Do té doby nelze považovat údaje o poplatcích za oficiální,“ říká mluvčí českého ministerstva Hugo Roldán. Vrcholní vládní činitelé se nechali slyšet, že „tabákem a nakládanými mandarinkami jsme určitě společný trh neohrozili“. Maďaři zvažují soud Maďarsko, v přepočtu na obyvatele „největší hříšník“ a nejvíce trestaná země, se dle názorů Evropské komise nepovoleně předzásobilo zejména rýží, česnekem, drůbeží, tabákem a rybími konzervami. Maďarská vláda se však postavila striktně proti. Ztotožnila se s názorem ministerstva zemědělství, které nesouhlasí s údajnou výší zásob a bruselské nároky považuje za nepodložené. Mluvčí vlády András Batiz řekl, že nároky komise Budapešť odmítá, v době vstupu do Evropské unie prý Maďarsko nedisponovalo žádnými spekulativními zásobami. „Mezi objemy zásob potravin v roce 2003 a v roce 2004 nebyl žádný rozdíl,“ dodal. Ministr zemědělství József Gráf prohlásil, že v případě nutnosti se obrátí o pomoc k Evropskému soudnímu dvoru. Maďaři žádají od Bruselu vysvětlení, jakým způsobem dospěl k údajům o zásobách, když na seznamu jednotlivých potravin jsou i položky, po kterých v předchozích celních statistikách není ani stopy. Navíc inkriminovaný seznam se proti předchozím rozšířil i o produkty, o kterých se přístupové dokumenty nezmiňují. Budapešť také vytkla Bruselu, proč vůbec dělal inventuru zásob, když přístupové smlouvy stanoví, že tato agenda je v kompetenci národních vlád.
Pokuta, kterou má zaplatit Česká republika
Komodita Pokuta v eurech
Houby v plechovkách 10 316 198
Rýže 9 712 352
Sýry 7 327 705
Maso drůbeží 6 382 347
Maso vepřové 4 283 033
Tabák 2 860 464
Česnek 2 516 620
Ananas v plechovkách 1 029 653
Mandarinky v plechovkách 859 930
Alkohol 628 771
Máslo 617 710
Ananasová šťáva 368 121
Pomerančová šťáva 59 060
Chmelový extrakt 3 083
Hroznová šťáva 297
Celkem 46 965 344
Pramen: Evropská unie
