Menu Zavřít

Housky, chleba a půjčku

13. 8. 2010
Autor: Euro.cz

Splátkovým firmám se daří...

celý podtitul:
Splátkovým firmám se daří prodávat úvěry v supermarketech, každý měsíc poskytnou stovky tisíc korun

Nakupování v Česku se velmi rychle mění. Do supermarketů už lidé nejezdí pouze pro potraviny, ale neváhají si tam vzít úvěr, zařídit si kreditku nebo dokonce sjednat cestovní pojištění. Navzdory doznívající finanční krizi se v tomto směru právě úvěrům velmi daří. Splátkové společnosti či banky si spolupráci s potravinovými řetězci nemohou vynachválit, měsíčně prý takto prodají úvěry v objemu až stovek tisíc korun a některé uvažují o rozšíření této dohody o další prodejce. „O půjčky je velký zájem, můžeme potvrdit, že se jedná o tisíce nových klientů měsíčně,“ tvrdí Lucie Hadaričová, manažerka finančního oddělení řetězce Tesco, který od letošního dubna spolupracuje s firmou Home Credit. „Počet i objem poskytnutých půjček zaznamenal výrazný meziroční růst,“ dodává Hadaričová.
Přestože finanční domy objemy půjček tají, rozhodně nejde o zanedbatelnou částku. Například společnost Cetelem, která už deset let spolupracuje s řetězcem Globus, uvádí, že objem poskytnutých úvěrů se každý rok pohybuje v řádech desítek až stovek milionů korun. „Přestože se nejedná o závratné tempo a každý měsíc počet zájemců jen mírně roste, vzhledem k okolnostem, jako je finanční krize, jde o velmi slušný výsledek,“ konstatoval mluvčí společnosti Cetelem Martin Malý. Cetelem přitom poskytuje půjčky i přes některé hobbymarkety, kde na rozdíl od supermarketů hlásí pokles zájmu o úvěry.

Ziskový potenciál Společnosti Home Credit přináší čerstvá spolupráce s Teskem slušné ekonomické výsledky, a hodlá proto tuto strategii rozšířit. „Mapujeme trh a jednáme s dalšími možnými partnery, s nimiž bychom mohli v tomto směru spolupracovat. Jedná se totiž o segment, který má zajímavý ziskový potenciál. S ohledem na nedokončená obchodní jednání nebudeme další podrobnosti sdělovat,“ uvedl Luděk Jírů, ředitel sekce klíčových partnerů Home Credit.
Home Credit přitom začal „potravinovou“ expanzi na Slovensku, kde se s Teskem dohodl už před dvěma lety. „Na Slovensku spolupracujeme s řetězcem Tesco od podzimu 2008 a pozorujeme vzrůstající zájem o úvěrové produkty. Ve srovnání prvního čtvrtletí roků 2009 a 2010 se jedná o zvýšení objemu poskytnuté jistiny v několika desítkách procent. A to v době, kdy i Slovensko zasáhla krize a obchodníci hlásili poklesy prodejů o desítky procent,“ vysvětluje Jírů. Slovenský úspěch byl přitom hlavním motorem rozhodnutí uskutečnit stejný plán v Česku, tvrdí Jírů. Spolupráce s obchodníky se finančním společnostem vyplácí. Dokládá to i fakt, že Home Credit letos zahájil spolupráci se čtyřmi velkými obchodními řetězci. Kromě prodejce potravin Tesco se firma Home Credit dohodla také se sítí prodejen sportovního oblečení Sportisimo a nábytkářskými giganty Sconto a Möbelix. „Spolupráce s velkými řetězci přináší velmi dobré výsledky. Jejich podíl na celkové poskytnuté jistině je významný, ale konkretizovat ho nebudeme,“ doplnil Jírů.

MM25_AI

Není pro každého Půjčky ze supermarketů prý Češi nejčastěji utrácejí za elektroniku. Průměrná výše úvěru v Globusu se dle společnosti Cetelem pohybuje na úrovni 8,5 tisíce korun a jde o klasický spotřebitelský úvěr. V Tesku si zájemce musí půjčit minimálně třicet tisíc, které ale může použít na cokoli. Nákup potravin na úvěr je zatím spíše výjimkou, a pokud je hrazen půjčkou, pak zákazníci raději využívají kreditní kartu. Ze statistiky společnosti Cetelem vyplývá, že nejvíce úspěšné prodejny z hlediska poskytnutých úvěrů patří hypermarkety Globus v Chomutově, Ústí nad Labem a v Karlových Varech.
Úroky se u „supermarketové půjčky“ nijak neliší od ceny úvěrů poskytnutých na jiném místě. Například v Tesku mohou zákazníci získat třicet tisíc se splatností dva roky za 1616 korun měsíčně a v Globusu za 1560 korun včetně pojištění. Jednou z hlavních předností supermarketových půjček je ale rychlost, což je důvod, proč někteří ekonomové před těmito půjčkami varují. Nebankovní úvěry jsou totiž obecně rizikovější, neboť si je obvykle berou lidé s nižšími příjmy, jsou draží a podmínky pro získání mírnější. „Prodej půjček v supermarketech může tyto charakteristiky ještě zesílit, protože v prostředí supermarketu se může takový úvěr zdát na první pohled dostupnější a prostředí také může vést k menší pozornosti potenciálního klienta při uzavírání úvěrové smlouvy,“ upozorňuje analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka a dodává: „Lze předpokládat, že i k získání úvěrů přímo v supermarketu budou inklinovat spíše lidé s nižšími příjmy. Zájemci by tedy měli věnovat pozornost všem parametrům úvěru a dobře zvažovat všechny potenciální důsledky.“
Splátkové společnosti se ale brání a upozorňují, že úvěr rozhodně nedostane každý. „Žadatele pečlivě prověřujeme, bez ověření v registru dlužníků a doložení příjmu nelze půjčku získat,“ ujišťuje za Cetelem mluvčí Martin Malý. Opatrnost dokládá i to, že úvěry se „nerozdávají“ na pokladnách, ale obchodníci mají speciální místa, kde zájemce „prověří“. Tesco má stánek označený logem Tesco Finanční služby a Globus své finanční koutky. Půjčku navíc nelze získat okamžitě. Vzhledem k rostoucímu počtu nesplácených úvěrů si poskytovatelé nemohou dovolit riskovat další špatné úvěry tím, že půjčky budou přidělovat i nesolventním klientům.

Netradiční spojení Vedle splátkových společností si spolupráci s potravinovými řetězci nemohou vynachválit také banky. Po vzoru zahraničních finančních domů pochopily, že se jedná o prostor, kde mohou získat podstatnou část nové klientely. Například Česká spořitelna má přímo v supermarketech či hypermarketech svou pobočku na třiceti místech a potvrzuje, že půjčky zde hrají hlavní roli. „Supermarketové pobočky se díky svému umístění v nákupních centrech zaměřují na poskytování spotřebitelských úvěrů či kreditních karet, klienti v nich ale sjednávají i osobní či vkladové účty a provádějí běžné bankovní transakce,“ konstatovala Klára Pačesová z tiskového centra České spořitelny. Na spolupráci s řetězci vsadila před několika měsíci rovněž Raiffesenbank, která vydává kreditní kartu Billa. Kartu mohou klienti získat pouze v prodejnách Billa a umožňuje zákazníkům získat při nákupu v Bille slevu, vyšší úvěrový limit či delší bezúročné období. Přestože se nejedná o klasické poskytování úvěrů, banka si vyzkoušela, že tento prodejní kanál má velký potenciál. „Cílem bylo především rozšířit naše distribuční kanály o novou možnost, jak oslovit klienty. Ukazuje se, že je to správná cesta,“ poznamenal mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň. Kolik některé banky prodají půjček v supermarketových pobočkách, tají. O tuto oblast už přitom projevila zájem také GE Money Bank, která si zatím vyzkoušela nabízení kreditních karet prostřednictvím vybraných benzínových pump. „V tuto chvíli sice nespolupracujeme s žádným potravinovým řetězcem, nicméně je to pro nás určitě oblast, kterou bychom v budoucnu rádi pokryli,“ tvrdí mluvčí Markéta Dvořáčková z GE Money Bank. Rozšíření spolupráce přitom nevylučuje ani zmiňovaná splátková společnost Cetelem, která zatím prodává spotřebitelské úvěry a kreditní karty v prodejnách Globus. Před několika měsíci přidala v řetězcích Globus i nabídku pojištění. „Do budoucna se žádné podobné formě spolupráce nebráníme. Je to vždy otázka nabídky a poptávky,“ prohlásil mluvčí Cetelem Martin Malý.
Čeští obchodníci se přitom tomuto druhu byznysu teprve učí. V zahraničí již jde o zcela běžnou věc. Tuzemské supermarkety ovšem jako důležitý prodejní kanál nevyužívají jenom banky či splátkové společnosti. Například České dráhy začaly prodávat v některých prodejnách své jízdenky. Narazit lze také na nabídku zájezdů, kterou se v Česku může pochlubit řetězec Billa.

  • Našli jste v článku chybu?