Česko se musí vyjádřit k porušování unijního práva při výběrových řízeních
Ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda obdržel přibližně před měsícem dopis Evropské komise (odeslán byl 13. prosince 2005, doručen 19. prosince 2005), který viní Českou republiku z používání nesprávné definice zadavatele veřejných zakázek. Konkrétně jde o zakázku na komplexní lesnické činnosti, která byla zadána státním podnikem Lesy České republiky. Přesto české úřady připustily, že smlouvy vzešlé ze sporného výběrového řízení začaly 1. ledna platit. Ze zodpovědnosti za chybná výběrová řízení se však Česko nebude moci vyvléci. Česká vláda byla vyzvána, aby do dvou měsíců od obdržení tohoto dopisu podala Evropské komisi vyjádření, a to nejen k používání nesprávné definice, ale i k nesplněné povinnosti oznámit výsledky zadávacího řízení Lesů ČR Úřadu pro úřední tisky ES. Komise soudí, že taková praxe by mohla vést k vyloučení mnoha subjektů s podobným právním postavením, jako má státní podnik Lesy České republiky, z povinnosti zadávat veřejné zakázky, což by znamenalo porušení evropské směrnice. Vyzvala rovněž českou vládu, aby podnikla nutné kroky, které by zabránily dalšímu porušení práva Evropského společenství v průběhu tohoto řízení.
Co se ozývá z lesa?
Jak sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Tomáš Loskot, o vyjádření České republiky k tomuto problému se rozhodne na schůzce představitelů tří ministerstev (zemědělství, pro místní rozvoj a zahraničí), Úřadu pro ochranu hospodářské (ÚOHS) soutěže a Lesů ČR. Do té doby se ministerstvo zemědělství nemíní k problému vyjadřovat. Zato Lesy ČR se snažily publikovat svou představu, která snižovala klíčový význam požadovaného dokumentu. Jejich vysvětlování končilo douškou: „Podle přesvědčení Lesů ČR je v pozadí stížnosti na Českou republiku ohledně tendrů na komplexní lesnické činnosti snaha některých soukromých subjektů, které dříve s Lesy ČR uzavřely pro ně ekonomicky jednostranně výhodné smlouvy. Tyto subjekty navíc nebyly schopny splnit některé z podmínek nových tendrů, například bezdlužnost vůči Lesům ČR.“
Kam však s takovouto „domáckou“ argumentací na právnicky vytříbené myšlení úředníků Evropské komise, kteří se tvrdošíjně pídili po příčině sporu: „Komise dospěla k závěru, že státní podnik Lesy ČR byl založen k uspokojení zájmu státu, který spočívá v ochraně, uchování a regeneraci lesů. Pěstební a těžební činnosti, které eventuálně vedou k prodeji dřeva, jsou nezbytnou součástí plnění tohoto zájmu, avšak nejsou hlavním cílem, pro který Lesy ČR byly založeny. Dále je nutno vzít v úvahu účast státu (ministerstva zemědělství) na tomto subjektu. Komise se domnívá, že státnímu podniku Lesy ČR by byla poskytnuta ochrana proti eventuální tržní sankci, a Lesy ČR tedy nečelí úplnému riziku, které je spojeno s aktivitou tohoto subjektu na trhu.“ A co z toho pro Evropskou komisi vyplývá? Že Lesy ČR musejí být považovány za zadavatele veřejných zakázek v plném rozsahu své činnosti. A z toho si i laici odvodí, že výběrové řízení Lesů ČR bylo na štíru s evropskou směrnicí i s českým zákonem.
Na dotaz, co Lesy ČR navrhnou třem ministerstvům, aby před Evropskou komisí zvýšila důvěryhodnost svých výběrových řízení, trvá generální ředitel podniku Vladimír Blahuta dál na svém: „Důvěryhodnost je dostatečná. Na základě úzké spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže tento úřad společně s Lesy ČR výběrová řízení posoudil předem. To znamená že Lesy ČR vše, co činily, předem projednaly v tomto směru s antimonopolním úřadem. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tedy podmínky a soulad těchto výběrových řízení, a to bych chtěl zdůraznit, předem schválil,“ uvádí Blahuta. Tvrdí, že ÚOHS navíc opakovaně pravomocně rozhodl i o tom, že Lesy ČR nejsou veřejným zadavatelem, a nejsou proto povinné postupovat na základě zákona o veřejných zakázkách. „Není tedy důvod se domnívat, že vyhlášená výběrová řízení nebyla v souladu s tehdy platnou legislativou České republiky,“ argumentuje navzdory závěrům expertů Evropské komise Blahuta. „Není proto ani důvod se domnívat, že by výběrová řízení nebyla dostatečně transparentní, případně byla diskriminační,“ dodal.
Dvojí víra v úřad.
Generální ředitel Lesů ČR rozhodně v této chvíli nemá nijak lehkou situaci. Ministr zemědělství je nový a exministr Jaroslav Palas, který ho k netransparentním krokům pobízel, nejen vinou toho ztratil dobrou pověst a navíc je u současného premiéra v nemilosti. Ten tam je i exministr Petr Zgarba, který je za nepořádek ve výběrovém řízení rovněž spoluodpovědný. O připravované schůzce tří ministerstev s Lesy ČR, o níž týdeník EURO informoval tiskový mluvčí ministra, Blahuta nevěděl. Zato i k jeho uším dolehla falešná zpráva o jeho odvolání.
Ve své argumentaci se Blahuta stále opírá o ÚOHS, ale i ve vedení tohoto úřadu nastaly zásadní personální změny. Přesto bruselští úředníci v dopise zaznamenali: „Nebylo možno dosáhnout dohody o definici veřejného zadavatele. ÚOHS nadále tvrdil, že Lesy ČR jednají v rámci těžební a pěstební činnosti jako běžný podnikatelský subjekt za účelem tvorby zisku.“ I tak ÚOHS musel uznat, že se Lesy ČR všude tam, kde nečelí tržním tlakům, musejí chovat jako veřejný zadavatel.
Radek Pokorný z právní kanceláře Pokorný, Wagner a spol., zastupující společnost CE WOOD, která podala na výběrové řízení Lesů ČR u Evropské komise stížnost, neočekává, že se ÚOHS bude dál stavět proti závěrům Evropské komise. „V antimonopolní úřad máme plnou důvěru. Věříme, že si je vědom toho, že jediným jeho nadřízeným je zákon a závazky Česka v rámci členství v Evropské unii. Problematika veřejných zakázek je komunitární problém, je to něco, na čemž je unie vystavěna, tedy na budování férové hospodářské soutěže. A já věřím, že antimonopolní úřad pochopí, že má postupovat dle zákona. Stejně mu nic jiného nezbývá.“
Geneze veřejného zadavatele.
Na poznámku, že protichůdné strany sporu spoléhají obě na stejný úřad, Pokorný reagoval: „Odpovědnost za netransparentnost výběrového řízení nesou jen a jen Lesy ČR. Nemohou se schovávat za to, že někdo někde autoritativně rozhodl o tom, že nejsou veřejný zadavatel. ÚOHS tento názor vyslovil až koncem července, tedy v době, kdy už minimálně první kolo výběrového řízení v režii Lesů ČR proběhlo.
Není tedy pravda, že antimonopolní úřad od začátku tvrdil, že Lesy ČR nejsou veřejný zadavatel,“ říká Pokorný. Dokládá, že na základě podnětu jeho kanceláře se ÚOHS zprvu vyjádřil tak, že Lesy ČR jsou veřejný zadavatel a že se mu to výběrové řízení jeví jako porušení zákona o zadávání veřejných zakázek.
„Teprve potom úředníci antimonopolního úřadu svůj názor modifikovali, že v situaci, kdy funguje zpětný odkup dříví a peníze jdou na obě strany, tak tato konkrétní kauza není veřejná zakázka, byť Lesy ČR jsou dál veřejným zadavatelem,“ připomíná Pokorný.
Veřejným zadavatelem přestaly Lesy ČR pro minulé vedení antimonopolního úřadu být na základě účelového rozhodnutí, které se vůbec netýkalo tendru na komplexní lesnické práce. „Šlo tehdy o jakési bystřiny,“ vzpomíná Pokorný. „Samozřejmě si položíte otázku, proč se toto rozhodnutí neudělalo ve správním řízení týkajícím se zakázek na těžbu? Odpověď je jednoduchá: protože v tom případě bychom my jako stěžovatelé byli účastníky řízení, mohli bychom se odvolávat, podávat rozklady a správní žaloby. Naopak v případě jakýchsi bystřin jsme účastníky řízení nebyli a nemohli jsme se proti prvoinstančnímu výroku nijak bránit. Bylo to zmanipulované rozhodnutí tehdejšího vedení, abychom přišli o právo vyjádřit se. Z dnešního pohledu i změněného stavu věcí je to už bezcenné,“ myslí si Pokorný.
Co stačí k happyendu.
Přestože vyjádření bruselských úředníků jsou měkká, nikdo nehrozí přestupkovým řízením ani pokutami, čeká Česko tvrdá zkouška, jak uvést výsledky neprůhledného výběrového řízení do právního stavu. Jestliže české úřady neodpoví v termínu nebo odpoví neuspokojivě, komise vydá své stanovisko, které bude třeba vnímat jako výstrahu před žalobou. Dokážou jí úředníci předejít?
