Menu Zavřít

HRA NA NAKUPOVÁNÍ

13. 5. 2019
Autor: Euro.cz

ANI TŘETÍ BABIŠŮV MINISTR OBRANY NEZVLÁDÁ VYZBROJOVACÍ ZAKÁZKY Na poslední letošní lednovou středu měl Marek Špok (na snímku vpravo) naplánovanou cestu do Prahy. Jako ředitel stát- J ního podniku VOP CZ jel podepsat důležité memorandum s ministrem obrany I Lubomírem Metnarem (za ANO). I Dohoda měla podniku oficiálně zajistit, že si sáhne na podstatnou část z obřího nákupu 210 pásových bojových vozidel pěchoty, jejichž pořizovací cena se odhaduje na 53 miliard korun.„Jedná se o další z významných milníků naší více než sedmdesátileté historie, kdy od počátků pracujeme a sloužíme státu a Armádě České republiky,“ těšilo Špoka po podpisu. Metnar z něj tak vlastně udělal jednu z nejdůležitějších osob strategického kontraktu.

Jenže dlouho tato aura Marku Špokovi nevydržela. Přesně tedy tři měsíce. Na konci dubna obrana oznámila, že Metnar ředitele Špoka odvolal. „Nejsem spokojen s fungováním managementu podniku a jeho interní a externí komunikací,“ vysvětlil ministr.

A ke stejnému datu došlo ke změně i ve vedení dalšího státního podniku LOM Praha. Jeho šéf Roman Planička rezignoval, podle oficiálních vyjádření resortu ze zdravotních důvodů. LOM Praha je přitom klíčovou organizací v dalším strategickém kontraktu ministerstva obrany - pořízení dvanácti víceúčelových vrtulníků, jejichž kupní cena může být více než 18 miliard korun.

Podobné změny v čele důležitých podniků by byly pochopitelné, kdyby se nákupy teprve začaly připravovat a ministerstvo by je chtělo rozjet od čistého stolu. Ovšem v momentě, kdy tendry - alespoň dle slov resortu - vrcholí a podpisy kupních smluv se očekávají v řádu měsíců, působí kroky minimálně kontroverzně.

Celé to vypadá, že kontrakty jsou pro hnutí ANO, které obraně vládne v kuse od začátku roku 2014, nad jeho síly.

Generálové: Ministerstvo lže

Dojmem otevřené rány, jež potřebuje co nejrychlejší zásah vzdělaných odborníků, působí především zakázka na dvanáct nových vrtulníků. Situace se minulý týden dostala do nečekaného bodu, kdy vedení Generálního štábu označilo slova ministerstva obrany za lež. Důvodem je to, že nikdo nedokáže objasnit rozpory v probíhajícím výběru.

Ještě na jaře loňského roku, kdy vrcholila takzvaná předakviziční fáze nákupu, se do finálového kola dostala nabídka americké společnosti Bell Helicopter (stroje UH-1Y Venom) za 12,5 miliardy korun a italského Leonarda (AW139M) za 5,5 miliardy. Právě tato dvojice byla prezentována jako helikoptéry, které požadavkům české armády vyhovují nejvíce.

Jen pro připomenutí - jako nevyhovující předtím obrana vyřadila německou firmu Airbus Helicopters se stroji H145M či amerického výrobce Sikorsky-Lockheed Martin nabízející vrtulníky Black Hawk UH-60.

Pak se ale do věci po zásahu tehdejší ministryně obrany Karly Šlechtové (ANO) vložili vyšetřovatelé Vojenské policie a resort raději probíhající proces zastavil. Když se po několika měsících výběr znovu rozjel, najednou se mluvilo už jen o dvou - ato amerických - nabídkách.

Rozhoduje se tak pouze mezi technologiemi firem Bell Helicopter (UH-1Y) a Sikorsky-Lockheed Martin (Black Hawk UH-60).

„Nyní exkluzivně vyjednáváme s americkou stranou a čekáme na zaslání jejích návrhů,“ potvrzuje Jana Zechmeisterová, mluvčí ministerstva obrany. Když týdeník Euro zjišťoval, jak je možné, že ve finále se najednou ocitl stroj Black Hawk, který byl původně vyřazen, a proč naopak zmizel vrtulník AW139M, odpověď byla jasná. K razantní změně došlo podle ministerstva „na základě upřesněných specifikací ze strany armády“.

Změna požadavků v průběhu výběru přitom není nijak běžná a svědčí o tom, že se někde objevila nečekaná potíž. Týdeník Euro tak u náčelníka Generálního štábu zjišťoval, proč k tak nestandardnímu kroku vůbec došlo. Jenže z reakce Aleše Opaty je zřejmé, že někdo nemluví pravdu.

„Specifikace nebyly změněny,“ prohlásil generál. A jeho slova potvrdil i Ivo Střecha, jenž má na Generálním štábu na starost všechny vyzbrojovací projekty. Zjevná neshoda mezi vojáky a ministerskými úředníky výstižně dokresluje, jakým způsobem nákup probíhá. Možná nezáleží ani tak na schopnostech konkrétních vrtulníků a požadavcích samotných vojáků, ale spíše na politických zájmech.

To se nejlépe odkrylo v době panování Martina Stropnického (ANO) ajeho náměstka pro vyzbrojování Daniela Koštovala, kteří raději tehdejší výběr vrtulníků převedli do utajeného režimu, aby se nikdo nemohl ptát, proč do finále postoupily tak rozdílné a neporovnatelné stroje, jakými jsou AW139M a UH-1Y Venom.

Vzorek pro odborný tým

Jestli se do stejného bodu dostane i největší zakázka desetiletí - pořízení 210 pásových vozidel pěchoty za 53 miliard korun - ukážou nejbližší měsíce. I tady se už ale objevilo několik momentů dokazujících zásadnější zádrhely.

Ministerstvu se například opakovaně nepodařilo vybrat advokátní kancelář, jež by měla tendr a jeho průběh ohlídat.

Externí právníci jsou podle obrany zárukou toho, že nákup bude probíhat legálně a nikdo jej pak zpětně nebude moct napadnout.

Zvláštní je i fakt, že jako jeden ze šestnácti nepřekročitelných požadavků si vojáci po dlouhém přemítání zvolili vozidla vybavená osádkovými věžemi. Na rozdíl od kolových obrněnců Pandur tedy posádka nového pásového vozidla nebude „hlavu“ stroje a zbrojní systémy ovládat na dálku, ale bude sedět přímo uvnitř věže. A přestože bylo dlouho dopředu zjevné, že tento požadavek nedokáže splnit německé vozidlo Puma - nabízí jen bezosádkovou věž - do první fáze tendru jej úředníci přizvali také.

„Každá ze společností bude povinna poskytnout vzorek, tedy v tomto případě jednotlivý typ, se kterým se hlásí do tendru.

Odborný tým poté posoudí, zda splňují všechny zadané parametry,“ prohlásil už dřív Filip Říha, pověřený náměstek ministra obrany pro vyzbrojování.

Jestli se tedy za posledních jedenáct měsíců, kdy resortu vládne Lubomír Metnar, něco odkrylo, pak fakt, že žádný recept na rychlé a čisté nákupy stejně jako jeho dva předchůdci z hnutí ANO s sebou nepřinesl. Nic se nevyjasnilo, ba naopak. Kontroverze a neustálé odsouvání termínů v zásadních nákupech panují stále.

Když se navrch objeví i nečekané personální změny a nikým nevysvětlená rozhodnutí, Metnarova dřívější předsevzetí se obratem mění v prázdná slova. •

Více viz komentář na straně 42.

Výběr nových vrtulníků

Aktuálně zvažované možnosti

Varianta A

12 strojů Black Hawk UH-60M

Výrobce Sikorsky-Lockheed Martin, USA

Pořizovací cena 18,4 miliardy Kč

Provozní náklady* 6,2 miliardy Kč

POZN.: 20 LET, 3000 LETOVÝcH HODIN ROČNĚ

Varianta B

12 strojů UH-1Y Venom

Výrobce Bell Helicopter, USA

Pořizovací cena 12,5 miliardy Kč

Provozní náklady* 6,3 miliardy Kč

POZN.: * 20 LET, 3000 LETOVÝCH HODIN ROČNĚ

Varianta C

4 stroje AH-1Z Viper + 8 strojů UH-1Y Venom

Výrobce Bell Helicopter, USA

Pořizovací cena 13 miliard Kč

Provozní náklady* 6,3 miliardy Kč

POZN.: * 20 LET, 3000 LETOVÝCH HODIN ROČNĚ

Neshoda mezi vojáky a ministerskými úředníky výstižně dokresluje, jakým způsobem nákup probíhá. Možná nezáleží ani tak na schopnostech konkrétních vrtulníků a požadavcích samotných vojáků.

Bojové vozidlo s pásy

Od začátku května má ministerstvo obrany přihlášky čtyř firem do soutěže na 210 nových pásových bojových vozidel pěchoty za 53 miliard korun, to ideální chce vybrat do konce letošního roku.

Ascod

Výrobce: General Dynamics European Land Systems, Rakousko + Španělsko

CV90

Výrobce: BAE Systems Hagglunds, Švédsko

Lynx

Výrobce: PSM (Krauss-Maffei Wegman + Rheinmetall), Německo

Puma

Výrobce: Rheinmetall, Německo

FIN25

O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz

  • Našli jste v článku chybu?