Karel Březina Až volič pochopí, že politik musí ruce mít nejen čisté, ale také schopné nějaké práce, bude v Praze líp
Pragmatický šíbr a zákulisní hráč Karel Březina, jehož rozsáhlý portrét přinášíme v tomto vydání týdeníku Euro, bezpochyby není nikým, koho by si sociální demokracie vystavila ve výloze a jeho dominancí na pražském magistrátě se chlubila.
Mezi jeho slavné historky třeba patří to, jak kladenský soudce Petr Sedlařík poslal o prázdninách do vězení soudce Havlína za to, že za peníze u soudu ulehčoval opilým řidičům. Sedlařík se svěřil novinářům, že součástí spisu byly i odposlechy, na kterých se úplatný Havlín chlubí svému známému, jak před lety zařídil osvobozující rozsudek právě pro Březinu v jedné větvi kauzy nezákonných pobírání odměn v dozorčích radách.
Ten mu za to měl nabízet peníze, Havlín ovšem chtěl post v diplomacii nebo pomoc při změnách územního plánu pro svého kamaráda Jana Harangozza a Františka Janů.
Policie tehdy vyšetřování pro nedostatek důkazů ani neotevřela. „Nikdy jsem nikomu nic nenabízel,“ reagoval na novinový článek v Respektu Březina a to jeho stranickým kolegům stačilo. Ne tak ovšem pražským Pirátům.
Ukázalo se totiž, že nejenže Havlín skutečně Březinu obžaloby kdysi zprostil, ale že zmínění podnikatelé opravdu změnu územního plánu připravovali. Pirátům nějaký angažovaný úředník hodil do schránky dokumenty o změně pěti hektarů polí na stavební parcely v Čakovicích a ti se loni na podzim obrátili na vrchní státní zastupitelství.
trápení se stropnickým
Na druhé straně je ale nutné položit si trochu kacířskou otázku, zda v situaci, v jaké je pražská politika, není snesitelnější přežít nějakého toho Březinu. Než se trápit s radnicí plnou Stropnických, kteří sice jsou schopni demonstrovat svou křišťálovou čistotu, ale dusí při tom rozvoj Prahy a páchají neskutečné škody.
Hlavní město už pět let trpí silnou nestabilitou své vlády a je to na jeho chodu vidět. V minulém volebním období spory a hádky dohromady s podezřele motivovanou aktivitou orgánů činných v trestním řízení zablokovaly na dlouhou dobu veřejné stavby a zastavily přípravu dalších. Totální nekompatibilita stran magistrátní koalice a především postoje ambiciózního předsedy Strany zelených pak způsobily, že se v současnosti zastavují i rozvojové projekty financované z privátních peněz.
Matěj sem, Matěj tam
Bez stavebních předpisů, funkčního územního plánování a dalších záležitostí, které s pět měsíců rozvalenou koalicí nelze vyřešit, je vše, jak si přeje zelený rudoch Stropnický.
Nestaví se nejen Pražský okruh a další infrastrukturní stavby, ale ani byty, jejichž ceny i z těchto důvodů citelně rostou a porostou. A neřeší se ani jiné problémy, jako jsou neúnosně rostoucí náklady města na dopravní obslužnost. Řeší se to, zda Matěj Stropnický bude, či nebude v radě obnovené pražské koalice, k níž evidentně není politicky průchodná alternativa.
Ať už to dopadne, jak chce, bude si muset pražský volič projít rozčarováním z velkoústých spasitelů a pochopit, že při volbách má politikům kontrolovat nejen čistotu rukou, ale také schopnost ty ruce použít k nějaké práci. Politika totiž není hra na policajty a zloděje. l
O autorovi| Pavel Páral • paralp@mf.cz
