Vojenské prostory Mladá a Ralsko získají kraje a obce
Není to tak dávno, co se po bývalých vojenských újezdech Mladá a Ralsko pohyboval Bruce Willis nebo Andie MacDowellová. Místa sloužila jako exteriéry filmů Stalingrad, Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina, Tmavomodrý svět, Harrisonovy květy a Hartova válka. Snímky mají jedno společné - válečnou tematiku. Čtrnáct let po odchodu ruských vojsk je toto území ideální k natáčení bojových scén. Stát, ve svých snahách vrátit do újezdů civilní život, pohořel. Teď dostanou šanci obce a kraje, v jejichž katastru se prostory nacházejí. Vláda na ně bezplatně převede zbylý majetek někdejších vojenských pásem.
Výprodej plánů.
Poslední vlaky směr Moskva s „dočasně umístěnými vojáky“ odjely v létě roku 1991. S opuštěným středočeským újezdem Mladá o rozloze 58 kilometrů čtverečních a vojenským prostorem Ralsko, zabírajícím na Liberecku téměř 250 kilometrech čtverečních, měli politici velkolepé plány. Kabinet vyhlásil roku 1992 mezinárodní soutěž na jejich komplexní využití. Přestože se do tendru přihlásilo třináct společností, vláda vítěze nevybrala a podobný pokus ani neopakovala. Ministerstvo hospodářství zřídilo v roce 1994 pro správu újezdů organizaci Privum, která začala nemovitosti rozprodávat a převádět. Postupně uzavřely Privum a Fond národního majetku 712 smluv. Kolik stát z prodejů utržil, není jasné. Fond národního majetku získal 5,8 milionu korun, ředitel firmy Privum Ivan Šedivý nebyl schopen výtěžek konkretizovat. Jen konstatoval, že žádný významnější subjekt o majetek nestál. „Chybí tu infrastruktura, inženýrské sítě, dobré dopravní spojení a pobídky, jaké dostanou investoři v průmyslových zónách,“ vysvětlil. Privum dnes hospodaří s 1257 objekty a 2453 hektary pozemků, Ty po vyřízení již běžících prodejů a převodů připadnou obcím a krajům. „Mezi objekty jsou započítány i stavby, jež bude nutné odstranit, jako jsou mycí rampy nebo požární nádrže. Některé pozemky jsou stále kontaminované,“ říká Šedivý. Účetní hodnota nemovitostí vyčíslená na 1,7 miliardy korun je proto číslo spíše iluzorní.
Rozparcelováno.
Budovy a plochy v zastavěných částech vesnic a měst by měly být převedeny na obce ještě letos. Během příštího roku získá Středočeský kraj letiště Boží Dar a Liberecký kraj letiště Hradčany. Na kraje přejdou i pozemky, o které usilovali někteří starostové. „Narazili jsme bohužel na zájmy kraje. Původně jsme požadovali i další nemovitosti v okolí města. Vláda rozhodla jinak. Uvidíme, zda s námi bude krajský úřad ochoten jednat,“ uvedl milovický starosta Milan Kraus. Stejně hovoří i starosta Ralska Jindřich Šolc: „Obec ví sama nejlépe, co potřebuje. Proto mě mrzí signály, že o všechny pozemky bude usilovat Liberecký kraj. Deklaruje sice, že by je na obce bezplatně převedl, ale proč by to dělal?“ Naopak spokojen je starosta Luštěnic Václav Jakubec. Obec dostane na dvacet hektarů ploch v prostoru Mladá, díky nimž hodlá pokračovat v obnově osady Zelená. I přes ambiciózní projekty obcí bude pro budoucnost újezdů rozhodující schopnost krajů nalézt využití zdevastovaných letišť, jejichž účetní hodnota 1,3 miliardy korun přesahuje 72 procent veškerého majetku organizace Privum.
Neúspěšné pokusy.
Boží Dar, o který nikdo nestojí. Tak charakterizují obyvatelé blízkých Milovic letiště, jež se vláda několikrát pokusila privatizovat. Jako poslední ztroskotal experiment Špidlova kabinetu prodat ho společnosti PlaneStation, patřící do skupiny irského provozovatele nízkonákladových aerolinií T. A. Ryana. Firma nabízela 12,7 milionu korun a investici ve výši 1,6 miliardy korun. Z obchodu sešlo.
Odborníci už před dvěma lety upozorňovali, že jen rekonstrukce vzletové dráhy by stála více než zmíněnou částku. Přestože by si obnova letiště vyžádala miliardy, představitelé Středočeského kraje tvrdí, že právě o takové využití stojí. „V okamžiku, kdy v okolí Ruzyně není žádné větší záložní letiště, mohla by vzniknout přirozená poptávka po takové příležitosti. Do konce roku plánuje kraj vyhlásit soutěž na studii technologického parku, který by mohl vyrůst v okolí aeroportu,“ uvedl mluvčí kraje Martin Kupka.
Zatímco na Boží Dar vyhlásila vláda tendrů hned několik, na letiště Hradčany pouze jeden. Prý se kdysi rozhodlo, že se bude privatizovat až po tom milovickém. „V minulosti nás nějací zájemci o letiště kontaktovali, museli jsme je ale odkázat na stát. Naposledy tu chtěla jistá česká společnost provozovat sklady. Vytvořila by 150 pracovních míst, což by nám pomohlo. Převzali jsme téměř sedm set zdevastovaných bytů po armádě. Sami na jejich přestavbu nemáme. Začali jsme proto o rekonstrukcích jednat s podnikateli. Dokud ale nebude práce, nikdo se sem nepohrne,“ říká starosta Ralska Šolc. Člen rady Libereckého kraje Vít Příkaský tvrdí, že v úvahu přichází několik variant budoucnosti letiště: “Přemýšleli jsme o logistickém centru a technologickém parku, či o vybudování zařízení na zpracování odpadů a stavbě kontejnerového terminálu.“
Rezervace s vůní benzínu.
Právě letiště Hradčany je jedním z nejvíce ekologicky zdevastovaných území. Ruští vojáci zde po sobě zanechali ropou a chlorovanými uhlovodíky kontaminovanou zem a spodní vody. Mluvčí ministerstva životního (MŽP) prostředí Jarmila Krebsová tvrdí, že stát už do sanací v Ralsku investoval 596,6 milionu korun a v Mladé 519,2 milionu. Vládní materiál uvádí, že v Mladé jsou ekologické zátěže z větší míry odstraněny. Do roku 2008 tam bude ministerstvo sledovat limity znečištění a na dekontaminace uvolní ještě 15,2 milionu korun. Větší nadělení způsobili Rusové v Ralsku, kde pro výcvik využívali téměř 60 kilometrů čtverečních. MŽP tam utratí dalších 153 milionů, sanace poběží až do roku 2012. V důsledku nepřístupnosti vojenského újezdu ovšem v Ralsku vznikla i ojedinělá flóra i fauna. „Část prostoru aspiruje na statut přírodní rezervace. Přírodovědci i ekologové ji oceňují jako panensky nedotčené území,“ uvádí internetové stránky firmy Privum.
Zelená pro Zelenou Luštěnice obnovují Hitlerem zrušenou osadu
V osadě Zelená v lesích nedaleko Luštěnic se vystřídala česká, německá a ruská armáda. Adolf Hitler během druhé světové války vyhnal civilní obyvatelstvo a rozšířil vojenský prostor, který před příchodem okupantů obývala česká armáda. Němci zanechali za vsí své mrtvé z lazaretu a Wehrmacht zakopal v okolí munici. Koncem sedmdesátých let se tu usídlili Rusové. Neuniformovaný život se do osady začal vracet až po více než půl století. První obyvatelé se stěhovali do tří opravených sovětských paneláků v roce 1997. Obec Luštěnice rekonstruovala 229 bytů, na které získala dotaci od ministerstva pro místní rozvoj. Domov o velikosti jedna plus jedna se tu dal tehdy pořídit už za osmnáct tisíc korun. Hrnuli se sem především mladí zaměstnanci boleslavské škodovky. Když obecní úřad zjistil, jaký je o bydlení v zapomenuté lokalitě zájem, začal připravovat další výstavbu. Doby, kdy se dal v Zelené pořídit byt za pár tisíc, už jsou pryč. Přesto nabídka bydlení v blízkosti Mladé Boleslavi i Prahy láká především rodiny s dětmi. „Zájem je,“ potvrzuje starosta Luštěnic Václav Jakubec a dodává, „startující rodiny mívají problém sehnat peníze. Mladoboleslavská automobilka ale poskytuje zaměstnancům bezúročné úvěry na bydlení až do výše dvou set tisíc.“ Obec nyní dostavuje dvanáct bytových domů. V každém z nich vyrůstá třináct bytů s balkony. Dotaci poskytl Fond rozvoje bydlení, složí-li zájemce o dvoupokojový byt s kuchyňským koutem minimálně tři sta tisíc, může se stěhovat. Úroveň bytů už je vyšší než u prvních pionýrských ruských domů. „Lidé v rekonstruovaných panelácích platí nízké nájemné. Někteří si našetřili a nyní byty mění za lepší,“ popisuje starosta migraci uvnitř vsi. Ti movitější si v Zelené pořizují řadové domky se zahrádkou. Soukromá firma jich na obecních pozemcích vyprojektovala 114. Šedesát jich už stojí, další jsou prodané. Jejich ceny začínají na 1,7 milionu korun.
Nejen noclehárna.
Během osmi let vyrostla v nejsevernější části bývalého vojenského prostoru Mladá nová vesnice s tisícovkou obyvatel, zastávkami městské hromadné dopravy spojující obec s Mladou Boleslaví, a… čekací listinou na další byty. „Postupně jsme získávali z Privumu objekty a pozemky. Pokud nyní dopadne převod zhruba 20 hektarů ploch s budovami, vznikne tu bydlení pro dalších tisíc lidí, kteří budou mít k dispozici veškeré služby a vybavení,“ říká starosta Luštěnic Jakubec. Nechce, aby Zelená byla jen noclehárnu pro automobilku vzdálenou zhruba dvanáct kilometrů. Tvrdí, že noví usedlíci mohou ve vsi nalézt práci v pekařství, na pile nebo v truhlářství. Společnost Garáže Vltava zřídila v osadě muzeum starých modelů automobilů. „V Luštěnicích a na Zelené prosperuje bez problému pět hospod,“ tvrdí Jakubec. V obci začne ordinovat dětská lékařka. Sousední skelet stavby plánuje přeměnit podnikatelka ve fitness s rehabilitací. Z bývalé ruské polikliniky by měl vzniknout dům služeb, kde bude prodejna potravin, lékárna, veterinář nebo kadeřník. „Začali jsme s úpravami. Vsadili jsme plastová okna, ale na celkovou rekonstrukci nemáme prostředky. A tak jednáme o prodeji budovy,“ dodal starosta.
Co Rus nedokázal, Češi dokonali.
Objekt někdejší ruské polikliniky není v nejlepší technické kondici. Daleko hůř ovšem dopadlo bývalé výcvikové středisko kuchařů pro střední skupinu sovětských vojsk. Mělo by být na Luštěnice převedeno ze společnosti Privum ještě letos. „Sověti středisko stejně jako jiné objekty opustili v ucházejícím stavu. Co ale nedokázal ruský voják, dokonali méně přizpůsobiví občané z okolí. Ukradli všechno, co zavánělo kovem, včetně deklů na kanály a trubek. Středisko jsme sami do roku 1993 hlídali, pak jsme to vzdali, objekt patřil státu. Věříme ale, že statika domu je dobrá,“ uvedl Jakubec. Myslí si, že by tu mohl vzniknout domov seniorů, škola nebo dětský domov. Za blízkou pomyslnou čárou, která dělí obecní pozemky a ty vládou slíbené, ční mezi vzrostlými borovicemi komín. Na ten umístí společnost Dragon vysílač pro bezdrátové připojení k internetu. Kotelnu prodal obecní úřad soukromé firmě Elements, která ji přebuduje na hotel. Obecní úřad už v Zelené proinvestoval téměř půl miliardy. Vybudoval kanalizaci, ze zhruba kilometr vzdálených Luštěnic přivedl plyn, elektřinu a vodu. Starosta tvrdí, že finance, které na obnovu obce proudí, byly využity účelně. „Jsme příkladem toho, že se může podařit do vojenského prostoru vrátit život. Jestli dostaneme slíbené pozemky, bude mít obnovená osada za chvíli více obyvatel než samotné Luštěnice,“ uzavřel Jakubec.
