Výměna vojenských přidělenců na ambasádách je formalitou. Spor ministra obrany Martina Stropnického s bývalým velitelem letectva Liborem Štefánikem však zaběhnutou praxi změnil. Až nyní Stropnický po mnohatýdenním trucování couvnul a Štefánik může do Stockholmu.
„Libor Štefánik bude na českém velvyslanectví ve Švédsku působit od 1. listopadu 2016,“ sdělil webu Euro.cz vysoký úředník ministerstva obrany. Jeho slova potvrdil i plukovník Milan Váňa, dosluhující vojenský přidělenec na ambasádě. „Končím, vracím se do Prahy, střídá mě pan Štefánik,“ vysvětluje Váňa.
K téhle plánované změně na stockholském zastupitelském úřadě přitom mělo dojít už v září. Generál Libor Štefánik předal velení letectva o prázdninách a začal se připravovat na diplomatickou misi. Aby mohl odjet, jeho vyslání musel schválit ministr Martin Stropnický. Jenže ministrův podpis na dekretu stále chyběl.
Ministerstvo obrany dokonce začalo mluvit o tom, že Štefánik zůstane v Česku jako poradce pro modernizaci letectva. To by byl pro dvaapadesátiletého brigádního generála nesmírně strmý kariérní pád. Prosakovaly informace, že v takovém případě raději svlékne uniformu a odejde z vojska.
Obrana oficiálně mlčela, důvody podivného zdržování nechtěla komentovat. „Zpoždění v řádech týdnů jsou v personálních věcech běžnou praxí,“ odvětil Stropnický v polovině září na dotaz Eura.
Přečtěte si, jak Stropnický blokoval Štefánikovu misi:
Stropnický nechce pustit generála do Švédska
Zdržovací taktika ovšem měla svůj důvod. Podle několika zdrojů z generálního štábu a ministerstva obrany za „vycukáním“ Štefánika stála osobní averze, kterou k němu cítí jak Stropnický, tak náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Vznikla v době, kdy obrana finalizovala nový zákon o vojácích z povolání. Letci, jimž Štefánik velel, měli k návrhu řadu výhrad, což Stropnickému vadilo.
Daleko citelnější důsledky pro další Štefánikovu kariéru měla ale návštěva poslanců branného výboru na základně u Náměště nad Oslavou. Generál jim předal dokument, kde shrnul výtky k připravované legislativě. Netrvalo dlouho a dozvěděl se to i Bečvář. „O náčelníkovi se mluví jako o klidném člověku, který navenek nedává znát emoce. Tehdy se ale skutečně rozzlobil,“ popisuje jeden ze zaměstnanců generálního štábu.
Stropnický nakonec Štefánikovo vyslání podepsal zřejmě i proto, že se o věc začali zajímat někteří poslanci. A podle zdrojů z diplomacie prý kolem podivných personálních tanečků sondovala i švédská strana.
Stockholmská mise bude pro Štefánika už několikátým zahraničním angažmá. Působil v afghánské misi ISAF, ale zkušenosti sbíral i na vysoké válečné letecké škole v americkém Maxvellu a na aliančním velitelství v německém Ramsteinu.