V Bruselu se na jaře naplno rozhoří debata o podobě víceletého finančního rámce Evropské unie pro léta 2021 až 2027 a jednou z klíčových otázek budou takzvané kohezní fondy určené ke snižování rozdílů mezi členskými zeměmi. Ty na východě Evropy, včetně České republiky, z nich v aktuálním rozpočtovém období vyčerpaly miliardy eur, nyní se však připravují na možnost, že přijdou velké škrty.
Kombinace odchodu Británie z EU, po němž zůstane v rozpočtu díra za 12 až 13 miliard eur (304 až 330 miliard korun), a přístupu k novému rozpočtovému cyklu vyvolala základní otázky o způsobu, jakým EU utrácí své peníze. Evropská komise svůj návrh představí v květnu, ale dilema stojící před členskými zeměmi je už v tuto chvíli jasné: Jsou připraveny připlatit a udržet rozpočet v současné výši či jej ještě navýšit, nebo by si měly říct, že je čas výdaje EU očesat? Uvádí analýza webu Politico.
Téměř neustálý přísun evropských prostředků se stal samozřejmostí například i pro Ostravu. Její primátor Tomáš Macura (ANO) ale nyní říká: „Rozhodně se snažíme být připraveni na období, kdy příspěvky evropských a dalších fondů budou nižší, případně nebudou vůbec.“
Macurův úřad se prý snaží rozjet společné projekty se soukromými subjekty nebo s jinými městy a primátor uvedl, že Ostrava využila příznivé ekonomické klima ke zredukování dluhů a posílení svých finančních rezerv. Tabule informující o použití evropských peněz jsou tu ale časté a někteří odborníci se domnívají, že jakýkoli úbytek bude mít citelný dopad.
Dopady czexitu? Ztráta statisíců pracovních míst a ekonomika na úrovni Běloruska
„V našem regionu výrazná většina velkých podniků, které v posledních letech značně investovaly do inovací, tyto projekty částečně financovala z Evropských strukturálních a investičních fondů,“ řekl ředitel Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje Tomáš Kolárik. Makroekonomické údaje podle Kolárika vypovídají o tom, že na nedostatek evropské podpory velmi citlivě reaguje stavební průmysl a mnohé neziskové organizace za takových okolností „přestanou existovat nebo podstatně omezí své služby“.
Vlády zemí střední a východní Evropy tvrdě lobbují za zachování přísunu peněz z fondů soudržnosti. Konkrétně před Českem stojí hned trojí výzva. Kohezní výdaje by se mohly snížit v důsledku brexitu. Stejně jako ostatní země je Česká republika, která z evropského rozpočtu čerpá více, než do něj přispívá, pod tlakem Evropské komise, aby odváděla více a pomohla zacelit ránu po brexitu a financovat nové cíle, uvádí analýza webu Politico.
A v poslední řadě, celá střední Evropa momentálně ekonomicky roste. V důsledku růstu mnohé regiony Česka bohatnou a v budoucím rozpočtovém období už možná nebudou klasifikovány jako „méně rozvinuté“, a tudíž by nemusely mít nárok na dosavadní výši evropských příspěvků. Mezi „přechodné“ regiony by se nově mohly zařadit Vysočina, Středočeský, Plzeňský, Jihočeský a Jihomoravský kraj.
V minulém evropském rozpočtovém cyklu obdržela Česká republika během sedmi let na 22,1 miliard eur (560 miliard korun), uvádí Evropská komise. To jsou dvě procenta českého HDP za stejné období a 34 procent kapitálových nákladů vlády.
Jsou přitom i tací, kterým by odliv peněz z Bruselu příliš nevadil. „Nejsem zastánce dotací pro firmy. Vytváří to špatnou mentalitu,“ uvedl podnikatel Tomáš Buchwaldek. Má za to, že evropské i vládní dotace by měly putovat na veřejnou infrastrukturu, a společnosti závislé na dotacích se podle něj nedokážou zaměřit na zákazníka a vytvářet hodnotu.
Praha nicméně trvá na důležitosti pokračujícího přísunu evropské podpory. „Máme tendenci zapomínat na důvod, proč byla původně kohezní politiky vytvořena,“ uvedl státní tajemník pro EU Aleš Chmelař. „Pokud nastanou v kohezní politice příliš velké škrty, celý evropský projekt i jeho hlavní přínosy by to vystavilo riziku,“ dodal.
Přečtěte si také:
