Rychlost zavedení systému rozhodne nejspíše i o dodavateli
Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila zavést výkonové mýto pro kamiony na českých dálnicích nejpozději v roce 2006. Tento cíl může být ohrožen. Teprve minulý týden totiž skončilo připomínkové řízení k dokumentu ministerstva dopravy, který má být základem ke zpracování zadávací dokumentace pro výběrové řízení a vypsání příslušného tendru. Vláda se původně měla tímto dokumentem zabývat již tento týden, ale nakonec by mýto mělo být na programu jednání kabinetu 13. prosince.
Jak již týdeník EURO informoval (EURO 48/2004), v první fázi by se za kamióny nad dvanáct tisíc tun mělo platit 4,20 Kč za km na dálnicích D1, D2, D5 a D8. Jejich celková délka je nyní 460 kilometrů, postupně by se mělo vybírat až na 2400 kilometrech dálnic a silnic první třídy. Při vybírání mýtného jde o velkou státní zakázku, a tak se nelze divit, že o ni začala pranice.
Ve výhodě je společnost Kapsch, jejíž systém je stále ještě jediným fungujícím. V Rakousku je v provozu od začátku roku 2004. K 1. lednu 2005 má však začít plný provoz satelitního systému výběru mýta v Německu a jeho dodavatel Siemens by rád posunul zpoplatnění jízdy po dálnicích v České republice na pozdější termín, aby se také mohl vykázat referencemi fungujícího zařízení.
Švýcarský model.
Nevědomky v tom Siemensu mohou pomoci i autoři různých českých cest nabízející v poledních týdnech nová technologická řešení. Právě jejich posuzování totiž může oddálit konečné rozhodnutí.
Vedle nabídky olomoucké společnosti FT Technologies byl minulý týden na semináři v Poslanecké sněmovně prezentován i projekt docenta Václava Jirovského z matematicko-fyzikální fakulty a Jana Prokeše, bývalého poradce bývalého ministra dopravy Jaromíra Schlinga. Navrhuje výkonové zpoplatnění veškeré silniční infrastruktury obdobně, jak je tomu ve Švýcarsku. Autoři soudí, že by to znamenalo soustředění těžké dopravy na hlavní tahy a zjednodušení celého systému. Projekt by se údajně obešel bez nákladů hrazených ze státního rozpočtu a lze ho využít jako dočasný systém , než se Evropská unie rozhodne pro jednotný a definitivní model výběru elektronického mýta. Dokument, který má týdeník EURO k dispozici, uvádí, že lze vybudovat zařízení pro výběr mýta do šesti měsíců. Použitou technologií má být GSM, využíváná mobilními telefony a internetem.
Technolgie však nebyla nikde odzkoušena. Je proto otázkou, nakolik spolehlivé by bylo toto řešení a zda by se dalo z fáze papírového projektu do fáze funkčního systému skutečně uvést za několik měsíců.
Slovenská zkratka.
Čas však opravdu tlačí. Přeplněné dálnice čeká od ledna, kdy bude zavedeno mýto v Německu, další zatěžkávací zkouška, protože část dopravy se z ekonomických důvodu přesune z německých silnic na české. Navíc se situace může zkomplikovat i na východě, kde Slovensko plánuje zpoplatnění kamiónů rovněž od začátku roku 2006. Slovensko zřejmě ustoupí od složitých výběrových řízení a hodlá přímo vstoupit do rakouské společnosti Asfinag, která provozuje systém elektronického mýta v Rakousku. Rakušané by pak jednoduše a velmi rychle vybavili zatím krátké slovenské dálnice svou technologií a zajistili i výběr mýta. To by mohlo přesunout část dálkové dopravy ve směru z jižní do severovýchodní Evropy ze slovenských dálnic na české.
Tři čtvrtě miliardy pro Rakousko.
Společnost Kapsch, která je zatím favoritem v soutěži o české mýto, dobře ví, jak je čas pro Českou republiku důležitý. Jeho zástupci uvádějí, že jejich technologii je možné na sedmi stovkách kilometrů dálnic a rychlostních komunikací, tedy v rozsahu dvou předpokládaných etap, instalovat a zprovoznit za osm měsíců. Na prvních 460 kilometrech by to prý mohlo být ještě rychlejší. Minulý týden se také v Praze objevil Walter Hecke, generální ředitel rakouského Asfinagu - státní společnosti zřízené za účelem financování dálnic a rychlostních komunikací, aby připomněl přednosti tamního způsobu výběru mýta.
„K dnešnímu dni jsme prodali 450 tisíc palubních jednotek, takzvaných GO-boxů, z toho asi 120 tisíc jednotek připadá na německé a 22 tisíc na české dopravce. Efektivita výběru mýtného se pohybuje kolem 99 procent, přitom v rámci výběrového řízení na výstavbu systému jsme požadovali přesnost ve výši jen 93 procent,“ řekl týdeníku EURO Hecke. „Letošní výběr mýtného dosáhne asi 750 milionů euro, což je o tři procenta více, než jsme plánovali. Náklady na provoz ročně dosáhnou asi 82 až 85 milionů eur, tedy zhruba dvanáct procent. Celkově se letos zvýší příjmy Asfinagu na 1,2 miliardy eur, což je skoro dvakrát více než loni. Firma přitom vydá na výstavbu nových a údržbu současných dálničních úseků asi 1,1 miliardy eur,“ uvedl k ekonomickým výsledkům rakouského systému.
V Rakousku se mýtné vybírá na dvou tisících kilometrech dálnic a rychlostních komunikací. Každý řidič vozu s maximální užitkovou hmotností nad 3,5 tuny si musí pořídit za pět euro GO-box, který si jednoduše umístí na přední sklo. Pořízení palubní jednotky je narozdíl od Německa povinné (tam zůstává možnost hradit mýtné bez nutnosti nechat si instalovat palubní jednotku), takže Rakušanům stačí kontrolovat jen auta, které GO-boxem vybaveny nejsou. K tomu byl vytvořen tým 130 kontrolorů, kteří mají pravomoc podobně jako policie zastavit a případně i zabavit vozidlo. Pokuty za nesprávně uvedené údaje nebo úplné vyhnutí se clu se pohybují mezi 110 až 4000 eur. Přitom je systém 400 mikrovlných bran schopen vyhodnocovat, kterým vozům chybí GO-box. Auta rovněž fotografuje a snímky zašle nejbližšímu kontrolorovi.
box
Olomoucká cesta
V souvislosti s elektronickým mýtem se zatím hovořilo pouze o rakouské a německé technologické cestě, o slovo se nyní hlásí i zástupci českého kapitálu. „Naše řešení je neskonale levnější, spolehlivější, jednodušší a co do délky výstavby i rychlejší, než systémy používané v Rakousku a připravované v Německu. Přesto se zatím vůbec nebere v potaz, ač odpovědní činitelé o jeho existenci většinou vědí,“ tvrdí předseda představenstva akciové společnosti FT Technologies Daniel Bednařík „Možná ale právě proto, že by s výstavbou infrastruktury bylo spojeno daleko méně peněz, než vláda plánuje, dělají mnozí lidé jakoby tato čistě česká varianta vůbec neexistovala,“ uvažuje nahlas.
Firma vlastněná osmi fyzickými osobami a sídlí v městečku Hlubočky u Olomouce, pořádala již 20. května prezentaci v zámku ve Velké Bystřici. „Součástí prezentace byla i ukázka technologie. Sedm kamiónů vyjelo od zámku na rychlostní silnici R35 - po obchvatu Olomouce - a všichni pozvaní hosté měli možnost na obrazovkách on-line sledovat, jak je vozidlům měřena ujetá vzdálenost a dle tarifů počítána výsledná cena. Neobjevil se jediný problém. Zajímavé nepochybně bylo, že sledovaný úsek silnice, měřící 21 kilometrů, dokázali dva lidé technologií pokrýt za hodinu a půl,“ říká Bednařík. Uvedené prezentace se prý zúčastnili zástupci ministerstev dopravy, financí, armády, sdružení ČESMAD i některých firem. „Mimo tuto prezentaci jsme dvakrát hovořili i s ministrem dopravy panem Šimonovským. Velmi se mu to líbilo a říkal, že takové myšlenky by se měly podporovat.“ Bednaříkovi proto nyní vadí, že materiály připravované ministerstvem do vlády „dopředu zvýhodňují rakouskou technologii Kapsch“, ačkoliv se o tom nikde přímo nehovoří. „Máme informace, že v některých částech zadávací dokumentace se žádají reference, které nikdo jiný než Kapsch nemůže splnit. Mělo by být ale cílem vlády, aby se projektu uskutečnil tak, aby výtěžek zůstal v České republice,“ podotýká.
Určitou oporou mu může být názor vedení Státního fondu dopravní infrastruktury. „Na této prezentaci jsem sice nebyl a nabídku FT Technologies detailně neznám, ale náš fond je od samého počátku pro naprosto otevřený tendr, do něhož by měl přístup každý, kdo splňuje základní kritéria, evropské směrnice a kritérium kompatibility v rámci Evropské unie. Taktéž považujeme za rozumné, aby na zakázce participovaly české firmy,“ říká ředitel fondu Pavel Švagr.
Bednařík z FT Technologies představuje systém jako rakouský, ale v obráceném gardu. „Rakouská technologie je založená na tom, že zařízení, které odečítá informace o pohybech vozidel, je umístěno na speciálním rámu nad dálnicí. U nás je to naopak. Kolem dálnice jsou umístěny pouze pasivní prvky technologie, jednoduché kontrolní body, ale k vlastnímu odečítání informací dochází uvnitř vozidla, v němž jsou za oknem kabiny umístěny základní přenosové a identifikační jednotky. Informace o pohybu je pak skrze síť GSM z vozu odeslána do centrální databáze. Identifikační jednotka uvnitř vozu obsahuje i GPS modul, aby byla zajištěna kontrola údajů i kompatibilita se satelitním systémem,“ přibližuje podnikatel „olomouckou“ technologickou cestu. „Jsme připraveni podrobit se srovnávacímu testu nezávislých odborníků,“ vyzývá vládní činitele Daniel Bednařík.
Jiří Pšenička
