Šéf BIS Růžek se sešel s Miroslavem Šloufem a aféra je na světě
Čtenář novin, posluchač rozhlasu a divák televize musí být zděšen z výroků vysoce postavených politiků o bezpečnostních složkách českého státu. Václav Havel přivedl na svět termín mafiánský kapitalismus, s největší peckou však přišla v úterý 28. března Mladá fronta Dnes: Václav Havel údajně pochybuje o nezaujatosti šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiřího Růžka. Deník se odvolal na nejmenovaný zdroj, který údajně tvrdí, že Růžek má „dobré vztahy se šéfem premiérových poradců Miroslavem Šloufem. „S tím, co říká pan prezident v obecné poloze, lze jenom souhlasit, říká odstupující ministr bez portfeje Jaroslav Bašta, do jehož kompetence spadaly tajné služby. „Jeho hodnocení situace, jeho úvahy o mafiánském kapitalismu, o fondech propletených s bankami a nějakým způsobem s politiky a se státní správou, to je přesná analýza a dobrý náhled na situaci, sdělil dále Bašta týdeníku EURO, aniž by uvedl konkrétní jména. Zároveň vyloučil, že by byl s těmito „strukturami provázán současný šéf BIS. Nejmenovaný zdroj MF Dnes a možná i prezident Havel zřejmě opírají své domněnky o schůzku, k níž došlo nedávno v centrále BIS: Jiří Růžek přijal Miroslava Šloufa. „Jedním z úkolů ředitele služby je komunikovat s premiérem. Zejména za situace, kdy služba premiérovi podléhá. Je proto logické, že se ředitel služby nemůže vyhýbat kontaktu s nejbližším spolupracovníkem premiéra, říká Bašta. A dodává: „Vyvozovat z toho pak závěry, že z jednoho z našich nejlepších zpravodajců se stal člověk toho druhého na základě nějakého setkání, to je poněkud zpozdilé. Pak je tu ještě jedna věc, která se sice neříká, ale pan Růžek, ačkoliv je státní zaměstnanec a nepodniká, tak platí asi milion korun ročně na daních. Takže je nezávislý i finančně. Bašta dále upozorňuje, že Růžek se Šloufem se nemohli příliš bavit o práci BIS. „Ten rozhovor, ať se vedl o čemkoliv, měl jeden limit, a tím je zákon 148/98, řekl Bašta v narážce na zákon o utajovaných skutečnostech, který nositelům státního tajemství nařizuje podstoupit bezpečnostní prověrku. Tu Šlouf podle informací týdeníku EURO nemá. Začal to Havel. Na počátku nepřehledného dezinformačního víru byla schůzka prezidenta Václava Havla a ministra vnitra Václava Grulicha, k níž došlo 22. února na Pražském hradě. Havel si Grulicha zavolal proto, aby mu sdělil své znepokojení nad „útoky na Českou národní banku . Havlův mluvčí Ladislav Špaček po skončení schůzky oznámil, že „pana prezidenta zajímá, zda množící se útoky na ČNB nemají své pozadí v některých nálezech bankovního dohledu z poslední doby, ohrožujících mocné finanční skupiny . Václav Havel sice žádný finanční ústav nejmenoval, ale zcela jistě měl na mysli Investiční a Poštovní banku. Už 20. ledna totiž v rozhovoru pro ČTK šéf bankovního dohledu ČNB Pavel Racocha uvedl, že jeho úřad prověřuje operaci IPB, při níž banka prodala špatné úvěry v hodnotě 12,7 miliardy korun. O jedenáct dní později zveřejnil týdeník Respekt informaci, že IPB bude muset vytvářet až o šedesát miliard korun větší rezervy, než dosud tvrdila. Časopis se při tom odvolával na předběžné odhady vzešlé z hloubkové kontroly bankovního dohledu ČNB. „Rozsah problematických případů dokonce naznačoval, že se IPB může brzy ocitnout v nucené správě, napsal dále týdeník Respekt, který má blízko ke guvernérovi centrální banky a Havlovu chráněnci Josefu Tošovskému. Za mocné finanční skupiny tedy Havel zjevně považuje Investiční a Poštovní banku. Po skončení schůzky s ministrem vnitra Grulichem šel však Havlův mluvčí Špaček ještě dále. Podle jeho slov, jak je zaznamenala ČTK, by „prezident považoval za nebezpečné, kdyby určité finanční skupiny propojené s bankami a mnoha společnostmi měly skrytý vliv na politické činitele, vyšetřovatele a některá média, a zajímalo jej, jestli takové nebezpečí hrozí . Prezident se tedy bojí, že IPB má prsty i v politice, policii a mezi novináři. Za útok na centrální banku pak Havel označil vyjádření policejního vyšetřovatele, který obvinil někdejšího nuceného správce Agrobanky Jiřího Klumpara. Poz–ději vyšetřovatel dodal, že nevylučuje ani obvinění členů bankovní rady, kteří o uvalení nucené správy na Agrobanku rozhodovali. Pokračoval Grulich. O tři dny později zveřejnila Mladá fronta Dnes rozhovor s Václavem Grulichem. Ministr v něm mimo jiné uvedl, že situace v Útvaru pro boj s organizovaným zločinem je alarmující. „Myslím, že tento útvar je na dobré úrovni, má dobré výsledky. Ale chybějí tam lidé a jsou tam spory, dokonce to vypadá na vnitřní válku, řekl doslova. Prezidenta tyto informace – tlumočené Havlovi už při schůzce na Hradě – vyprovokovaly k akci. První březnový den se v doprovodu policejního prezidenta Jiřího Koláře vydal na návštěvu zmíněného útvaru. Původně se měl „inspekce zúčastnit také ministr Grulich, nakonec jej zdržely povinnosti v Parlamentu. Policejní prezident novinářům sdělil, že Útvar pro odhalování organizovaného zločinu už čtyři roky sužují anonymní dopisy, jejichž pisatelé obviňují vedení útvaru ze spáchání různých zločinů. „Podle obsahu je zřejmé, že se jedná pravděpodobně o lidi, kteří kdysi byli v aktivní službě u tohoto útvaru nebo na specializovaných složkách policie, dodal policejní prezident. „Zajímaly mě pokusy těchto temných sil o destabilizaci policejních složek, o působení dovnitř a proti nim, řekl po návštěvě Václav Havel. Kolář šéfa útvaru Jana Kubiceho vyzval, aby se vypořádal s těmi, kdo špatnou atmosféru v jednotce vytvářejí. „Jestliže dojde ke stabilizaci, není důvod k žádným změnám, řekl dále policejní prezident a popřel, že by nyní uvažoval o Kubiceho odvolání. Havlova návštěva mohla být motivována ještě jednou skutečností. Jan Kubice nastoupil do vedení útvaru v roce 1995, tedy v době, kdy byl ministrem vnitra Havlův důvěrník Jan Ruml a jeho náměstkem Martin Fendrych, do jehož gesce spadala policie. V roce 1995 nařídil Fendrych v Rumlově nepřítomnosti razii proti známé smíchovské restauraci U Holubů, kde se scházeli příslušníci ruského podsvětí. Akce skončila zatčením zhruba dvou stovek lidí, všichni však museli být nakonec propuštěni. Razie byla později označena za „bezvýslednou a stala se terčem kritiky některých policistů, mezi nimiž vynikal hlavně tehdejší šéf středočeského úřadu vyšetřování Josef Doucha. Ten kritizoval především šéfa týmu pro boj s rusky hovořícími mafiemi a Fendrychova chráněnce Zdeňka Macháčka, zaměstnance Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Také v pokračování událostí uplynulých týdnů hraje Josef Doucha důležitou roli. Sledujte ho! Krátce po návštěvě Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu se Havel vydal k další důležité jednotce, policejní Službě pro odhalování korupce a jiné závažné hospodářské trestné činnosti (SPOK). Zde uvedl, že je „velmi zneklidněn růstem hospodářské kriminality. Práci útvaru však označil za dobrou. Na to reagoval 11. března premiér Zeman, který uvedl, že výkonnost obou jednotek není „nijak zářivá . Personální změny označil za nutnost. Prezident Havel o den později v reakci na premiérovo prohlášení vyjádřil zneklidnění nad skutečností, že informace od premiéra se rozcházejí s informacemi, které má o práci obou policejních jednotek ministr vnitra a policejní prezident. Hned 13. března si prezident republiky pozval na Hrad šéfa BIS Jiřího Růžka, aby mu zadal úkol týkající se „aktuální bezpečnostní situace . Za pár dní vyšlo najevo, že nechal sledovat bývalého policistu Josefa Douchu, neboť jej podezřívá, že se snaží rozvracet bezpečnostní složky státu. Poradil–li Havlovi toto jméno policejní prezident Kolář či bývalý ministr vnitra Jan Ruml, ovšem není jasné. Jasné však je, že po zveřejnění úkolu je jeho splnění zcela bezpředmětné. „Občas do aktuální politiky vletí naprosto nekontrolovatelně animozity staré několik let, jejichž nositelem je velmi omezený počet lidí, tak dva až tři. Někdy to pak vypadá, že jsou kvůli tomu schopni rozpoutat mezinárodní zápletku, natož pak vnitropolitickou, říká Jaroslav Bašta, který celou věc považuje ze strany politiků za zcela iracionální záležitost. Nevylučuje však, že skutečným cílem akce je odpoutat pozornost od vyšetřování důležitých případů hospodářské kriminality a paralyzovat orgány činné v trestním řízení. Aféra, která neprospívá pověsti země, ale zřejmě hned tak neskončí. Horký brambor, který si přehazují premiér s hlavou státu, dopadne do klína nového šéfa resortu vnitra Stanislava Grosse. Ten sice ujišťuje, že nepodlehne tlaku předsedy vlády, ale i tak prohlásil, že bez personálních změn se policie neobejde.
