Rozkol v ODS kvůli rozpočtu ohrožuje současnou vládu
Nejen výkonný místopředseda ODS a pražský primátor Pavel Bém minulé pondělí před zasedáním výkonné rady očekával, že „zcela jednoznačně budou hlavním a klíčovým tématem reformy“. V tříbodovém usnesení z onoho zasedání není však o vládních reformách ani slovo. „My v této chvíli nemáme ucelený, jednotný pozměňovací návrh, o kterém bychom mohli vážně diskutovat s koaličními partnery,“ připustil Mirek Topolánek. Zpoždění ODS vysvětluje tím, že „musíme najít kompromis, který bude odpovědný vůči rozpočtu a bude přijatelný i pro tu skupinu, která chce radikálnější změny“. Takové zadání se však blíží úkolu vyřešit kvadraturu kruhu. Nedivme se proto, že z ODS ob den unikne nějaký další novátorský nápad, jak vyhovět liberálním představám Vlastimila Tlustého a zároveň nepodrazit státní rozpočet a nerozklížit koalici.
Na čem se ODS nakonec oficiálně usnese, je na pozadí této tvořivosti obtížné odhadnout. Návrhy, které její expertní skupina v čele s poslancem Michalem Doktorem postupně dodala k „přepočítání“ na ministerstvo financí, co do výpadku veřejných příjmů oscilují od sedmadvaceti do devíti miliard korun. A protože ministr Kalousek se sveřepě drží vládního programu a odmítá připustit vyšší deficit, znamená to, že čím větší by byl výpadek příjmů státního rozpočtu, tím více by musely ušetřit všechny resorty včetně ministrů ODS, což by se jim jistě nelíbilo a neučinilo je populárními. Naštěstí poslanec a ekonomický expert ODS Michal Doktor minulou středu prohlásil, že „máme variantu, která je přátelštější ke státnímu rozpočtu“. Sláva, asi to nakonec přece jen bude devítimiliardová a z pohledu rebela Tlustého ovšem nedostatečně liberální varianta.
Jak se asi zakladatel „názorové platformy“ v ODS Vlastimil Tlustý zachová? „V průběhu jednání nebudu nic říkat. Za dobré ale považuji jen to řešení, které se ODS na návrh komise rozhodla prosazovat původně“. To nevěsti nic dobrého. Původní návrh rovná se sedmadvacetimiliardová „sekyra“ do příjmů státního rozpočtu a až třináctiprocentní DPH na léky a základní potraviny. Lidovci by museli opustit koalici, kdyby ODS „šla přes mrtvoly“.
Ta však není v situaci, aby si něco takového mohla dovolit. Osm let byla v opozici, první Topolánkova vláda nedostala důvěru sněmovny, a kdyby sama podtrhla nohy té druhé, patrně by opět skončila v opozici. Místo poslanců Michala Pohanky a Miloše Melčáka, kteří pomohli Topolánkovi, by se našlo pět jiných, ochotných pomoci Jiřímu Paroubkovi. Když se stal Jiří Čunek předsedou KDU-ČSL, jednal přece nejprve s ním a teprve pak s Topolánkem. Příští parlamentní většina by vznikla bez ODS, kdyby se nedohodla na velké koalici s ČSSD. Tu prý ale odvál čas! Paroubkovi rostou preference a asi by nechtěl zachraňovat ODS dříve, než Topolánkova vláda provede nepopulární reformy, a už vůbec ne poté, co by potopila svou vlastní loď. Kdyby se ODS koaliční vláda rozpadla pod rukama, Václav Klaus by se mohl rozloučit s vidinou dalších pěti let na Pražském hradě, protože s nespolehlivou stranou by se při prezidentské volbě nikdo nedal do holportu. ODS je do té míry pragmatickou stranou, že si tato rizika nemůže neuvědomovat. Jistě jsou zřejmá i Vlastimilu Tlustému, jenž je však, zdá se, není ochoten či schopen brát na vědomí.
Tlustý už před dvěma měsíci obvinil veřejně Topolánka ze zrady programu ODS. Předminulý týden k tomu dodal, že je-li nucen vybrat si mezi Topolánkem a programem, se kterým ODS vyhrála volby, více podporuje program. Podle předsedy Topolánka je však zřejmé, že ODS nemůže prosadit celý svůj ekonomický program, a proto prý Tlustého pozice straně škodí. Ano, mnozí členové ODS včetně její středočeské organizace, Tlustého to bašty, ze srdce sdílejí jeho liberální ekonomickou doktrínu, ale zároveň se obávají vnitrostranické krize a nechtějí pád Topolánkovy vlády. V této souvislosti není náhodou, že k Tlustého názorové platformě se nepřidali krajští hejtmani, regionální a místní zastupitelé ODS, ačkoli v ustavujícím prohlášení frakce byli velmi vlídně osloveni. Původní desítka rebelů v poslaneckém klubu ODS, jež s Tlustým táhla za jeden provaz, se také nijak důrazně neprojevuje, a dokonce se prý výrazně smrskla. „Prostě budeme (s Tlustým) jednat a zdůrazňovat, že jedinou alternativou neschválení reformy je rozpad koalice,“ říká místopředseda Petr Nečas, leč podle mnohých toho bylo řečeno tolik a dělící příkopy vyhloubeny tak hluboké, že dohodnout se s Vlastimilem Tlustým nebude možné.
Kdyby jako samojediný z koaličních poslanců nepodpořil balík reformních zákonů, mohly by i tak ve sněmovně těsně projít. Lidovecký místopředseda sněmovny Jan Kasal vládu neskolí a Ludvík Hovorka prý z ministerstva zdravotnictví i od svých jihomoravských spolustraníků obdržel nové podměty, které by jeho výhrady k reformě mohly utlumit. Tlustý by se však v ODS odepsal, kdyby se právě takto situace vyvinula a on jako jediný koaličník vládu „nepodržel“. V opačném případě, kdyby se za ním sešikovali.
Autor je komentátor Českého rozhlasu 1-Radiožurnálu
