Evropský soud pro lidská práva má řešit odškodnění polských majitelů domů
O jakou konkrétní částku přišli majitelé domů v Polsku kvůli regulaci nájemného, bude v nejbližší době rozhodovat Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Uplynula totiž půlroční lhůta, během níž se mělo Polsko dohodnout s Marií Hutten-Czapskou o výši odškodnění, nebo předložit soudu své stanovisko, aby soudní orgán mohl rozhodnout o finanční náhradě za to, že v domě Hutten-Czapské bydleli nájemníci s regulovanou činží. K dohodě však strany zatím nedospěly. Loni v létě uspěla hraběnka Hutten-Czapská ve Štrasburku se žalobou proti polskému státu, když jí sice soud přiznal náhradu škody za morální újmu (a za soudní výlohy), ale nestanovil přesnou sumu, o kterou kvůli regulaci přišla. Na rozsudek též čekají majitelé českých domů. Ti předpokládají, že pokud se polští kolegové skutečně dočkají finančních náhrad, Štrasburk rozhodne obdobně i v jejich případě.
Navráceno s nájemníky.
Francouzská hraběnka polského původu Maria Hutten-Czapská, sestra manželky Františka Oldřicha Kinského, je majitelkou domu ve Gdyni. Do tohoto objektu nastěhoval stát před padesáti lety nájemníky. Budova byla šlechtičně v polovině roku 1990 navrácena, nicméně i s obyvateli a se stanovenou činží. S polskými soudy proto vedla několikaleté spory, v nichž neúspěšně usilovala o přestěhování nájemníků.
Zákon, který v Polsku platil od roku 1994, ukládal vlastníkům domů povinnost provádět údržby, jenže jim neumožňoval stanovit nájemné, jež by tyto náklady pokrylo. Z loňského rozsudku štrasburského soudu vyplynulo, že nájmy nepředstavovaly více než šedesát procent výdajů nutných k údržbě nemovitostí. Roku 2001 přijala polská vláda novou právní úpravu, která měla situaci zlepšit. Zachovala však všechna do té doby platná omezení pro majitele domů. Nebylo například možné stanovit nájemné, které by bylo vyšší než tři procenta hodnoty rekonstrukce bytu. Polský Ústavní soud rozhodl, že systém regulace nájemného, který platil mezi lety 1994 až 2001, byl protiústavní a neúměrně zatěžoval vlastníky. Ale ani poté nebyla regulace nájemného zrušena.
Hutten-Czapská se na Evropský soud pro lidská práva obrátila prvně roku 1994, přičemž ten loni uznal, že „regulace nájemného porušuje lidská práva majitelů nemovitostí“. Konstatoval, že žalobkyně - tedy hraběnka - je jednou ze zhruba sta tisíc polských vlastníků nemovitostí, kteří jsou regulací nájemného postiženi. V rozsudku se píše: „Toto porušení vychází ze strukturálního problému souvisejícího s dysfunkcí polské legislativy, která vnutila a nadále vnucuje omezení práv vlastníků, a nepočítala a stále nepočítá s postupy nebo mechanismy, které by umožnily kompenzovat ztráty vzniklé v rámci údržby jejich majetků.“
Štrasburk rovněž připustil, že výše nájemného byla určena pod úrovní nákladů nutných k údržbě. „Je jisté, že polský stát zdědil z období komunismu velký nedostatek bytových prostor s přijatelnou výší nájemného, a musel se díky tomu potýkat s velmi komplexními a sociálně choulostivými problémy, které vyžadovaly smírčí řízení protichůdných zájmů vlastníků a nájemníků. Nicméně legitimní zájmy společnosti v takovém případě vyžadují spravedlivé rozdělení sociálních a finančních nákladů, což předpokládá transformaci a reformu v bytové oblasti. Tato zátěž nemůže - jako je to v tomto případě - ležet na jedné sociální skupině, ať už je důležitost zájmů druhé skupiny (nebo společnosti jako celku) jakákoliv,“ zdůvodnil své rozhodnutí soud.
Půlroční lhůta.
Hraběnce Hutten-Czapské, jako vítězné straně sporu, přiznal soud náhradu mravní újmy ve výši třicet tisíc eur a dalších 22 500 eur má získat na výlohy soudního řízení. Žalobkyně však požadovala kompenzaci ve výši 140 tisíc eur, o hmotné újmě soud loni nerozhodl. Tento spor je - vzhledem k rostoucímu počtu obdobných žalob proti polskému státu - považován za precedentní případ. „Soud dospěl jednomyslně k názoru, že otázka nároku žadatele na finanční odškodnění nebyla zralá na rozhodnutí,“ uvedla pro týdeník EURO Sabine Van Migemová z tiskového oddělení Evropského soudu pro lidská práva.
Dne 19. června loňského roku určil soud půlroční lhůtu, během níž mohly obě strany sporu buď dospět k dohodě, nebo předložit svá stanoviska k otázce kompenzací za regulace nájemného. Smír mezi žalobkyní a žalovaným uzavřen nebyl. V nejbližší době by tedy mělo začít řízení, po jehož skončení bude jasné, na jakou částku mají nárok polští majitelé domů s byty regulovanými činžemi. Přesné datum, kdy by měl soud případ začít řešit, zatím dle Van Migemové stanoveno nebylo.
Jak dopadne kauza Hutten-Czapská versus Polsko? To napjatě sledují i majitelé domů s regulovaným nájemným v Česku, kteří se ve Štrasburku domáhají odškodnění ve výši až padesáti miliard korun.
