Brity zajímá, proč Roman Abramovič koupil právě zadluženou Chelsea
Ruský miliardář Roman Abramovič koupil jeden z nejúspěšnějších anglických fotbalových klubů, a naplnil tak populární vtip, který mezi fanoušky delší čas koloval: Angličtina je na stadionu Chelsea cizím jazykem. Většina hráčů, která za klub hraje, totiž přišla ze zahraničí. Z Nizozemska, Francie, Itálie. Trenérem je také cizinec – populární Ital Claudio Ranieri, který baví britské publikum legrační angličtinou.
Na první pohled by se proto mohlo zdát, že se nic neděje. Fanoušci jsou na neanglické obsazení klubu zvyklí. Proč by vadilo, že klub již není v anglických rukou? Hned první hodiny po nečekané obchodní transakci se ovšem ukázalo, že onomu vtipu se už nikdo nesměje. Ruské končiny nejsou v očích Angličanů Holandskem či Itálií. A vůbec, kdo to je, ten pan Abramovič?
Šestatřicetiletý muž, který zaplatil v hotovosti 30 milionů liber za padesát procent akcií firmy Chelsea Village. Údajný přítel ruského prezidenta Vladimira Putina, jenž srovnal dluhy klubu ve výši 80 milionů liber. Guvernér Čukotky a nadšený fotbalový fanoušek, který za dalších 30 milionů liber hodlá odkoupit zbylých padesát procent akcií od drobných akcionářů.
To však pozorným Angličanům nestačí. Tony Banks, celoživotní příznivec Chelsea a bývalý člen Blairova kabinetu, jenž v letech 1997 a 1999 zodpovídal ve vládě za sport, vyzval k vyšetření obchodní transakce. „Chceme znát motivy pana Abramoviče, chceme vědět, zda je pravda, že je druhým nejbohatším Rusem, chceme mít jistotu, že nestojí pouze o nemovitosti, které klub vlastní. Musíme být opatrní. Etika podnikání zatím není v Rusku příliš rozvinutá.“
Muž, který se nebojí téměř ničeho.
Roman Arkadijevič Abramovič se podle dostupných informací narodil v říjnu 1966 v Saratově. Oba rodiče mu brzy zemřeli, a tak se o něj postaral otcův bratr – vysoký úředník sovětského ropného průmyslu. Roman vyrostl na Sibiři, obklopen ropnými vrty, a když přišel čas, odešel studovat do Moskvy. Kam jinam než na Gubkinův ropný a plynový institut.
Ekonomický časopis Forbes odhaduje současný Abramovičův majetek na téměř šest miliard dolarů. Roman Arkadijevič je jedním z hlavních akcionářů ropné společnosti Sibněft, která se po spojení s další firmou Yukos Oil stala čtvrtým největším světovým producentem ropy. Abramovič má majetkovou účast v hliníkovém průmyslu, vlastní akcie Aeroflotu a privatizované ruské televizní stanice ORT. Jak k tomu všemu přišel?
Jeho osudy po dokončení studií jsou nejasné, ale má se za to, že své první peníze vydělal v éře Gorbačovsko-Jelcinovské transformace: na rozdílu v cenách vzácných kovů v Sovětském svazu a na Západě. Z knihy Alexeje Muchina „Ruští oligarchové“ je jisté, že již na počátku devadesátých let patřil k velmi bohatým Moskvanům a úspěšně rozvíjel obchod s pneumatikami. V roce 1992 bylo proti němu zahájeno trestní řízení za to, že se jeho 55 vagonů naplněných naftou náhodou zjevilo v Lotyšsku. Kriminální vyšetřování ovšem bylo přesunuto z Moskvy do jeho rodného města – a tam bylo zastaveno.
Zlom přišel ve chvíli, kdy se dal dohromady se známým bývalým matematikem Borisem Berezovským. Ten přesvědčil v roce 1995 Borise Jelcina, aby stát jemu a Abramovičovi prodal ropnou společnost, složenou z těch nejvybranějších lokalit. Cena byla směšná: 110 milionů dolarů za hodnotu, která se reálně počítala v miliardách. Zatímco Berezovského hvězda od té doby slábla, Roman Abramovič se dodnes vyšplhal do výšin, v nichž se může bát pouze jediného - hněvu prezidenta Putina.
Ropné souvislosti?
Ruský miliardář má tolik peněz, že si v Británii leckdo klade otázku, proč stál zrovna o Chelsea, která loni vytvořila ztrátu 11,3 milionu liber. Proč si nevybral třeba Real Madrid?
Sám Abramovič na otázku zatím neodpověděl. Jeho mluvčí uvedl, že rozhodování bylo jednoduché: jeho šéf prý nechce na fotbale vydělat. Chce se jím bavit, chce vyhrávat trofeje. Fotbal miluje a uznává anglickou ligu. To proto se prý rozhodl pro Chelsea, byť vybíral z několika evropských klubů.
Ačkoli všichni vědí, že miliardáři si občas kupují prapodivné hračky, ne každého vysvětlení uspokojilo. Profesor Stefan Szymanski z londýnské Imperial College Business School řekl BBC, že fotbalový obchod může souviset s nedávnou Putinovou návštěvou Británie, a především s obchody, které se při návštěvě dokončovaly. „Není pochyb o tom, že ruský ropný průmysl je čím dál více spojen s britskou společností British Petroleum. BP právě v Rusku uzavírá velký obchod, takže je možné, že se Roman Abramovič snaží stát se v Londýně více známým,“ uvažuje profesor Szymanski, podle nějž má na spolupráci BP s Ruskem velký zájem i britská vláda (viz EURO 26/2003), takže může jít o snahu zpopularizovat v Británii ruský byznys vůbec.
Bude se vyšetřovat.
Zda se to podaří, těžko říct. Příznivci Chelsea sice doufají, že Roman Abramovič zadlužený klub finančně zvedne, ale angličtí fotbaloví fanoušci jako celek jsou prozatím spíše rozpačití. Znepokojení nad obchodem, jenž s Abramovičem uzavřel dosavadní šéf klubu Kenneth Bates (ten zadluženou Chelsea koupil v roce 1982 za symbolickou jednu libru), vyjádřila i londýnská burza. Její mluvčí připustil, že okolnosti prodeje prošetří kontrolní úřad, neboť cena akcií Chelsea Village několik dní před nečekaným prodejem podezřele stoupla o čtyřicet procent. Zkrátka rozdíl mezi Británií a Ruskem může Romanovi Abramovičovi zhořknout dřív, než na stadionu Chelsea uvidí první gól.
