Je vůbec šance, že se Landesbanky někdy změní?
Když v listopadu balancovala letecká společnost LTU International Airways na pokraji platební neschopnosti, jednal Wolfgang Clement rychle a bezodkladně. Již několik málo hodin poté, co se o potížích LTU dozvěděl, svolal ministerský předseda nejlidnatější německé spolkové země, Severního Porýní-Vestfálska, schůzku nejvyšších manažerů společnosti s členy představenstva Westdeutsche Landesbank.
Ve své prostorné kanceláři pak Clement u kávy a štrůdlu dojednal nástin záchranného plánu. WestLB, v níž má spolková země podíl ve výši 43,2 procenta, a Stadtsparkasse Düsseldorf, spořitelna, kterou ovládá město Düsseldorf, měly poskytnout LTU další úvěr dosahující 110 milionů dolarů. Pokud se banky na počátku zdráhaly, Clement jejich nechuť rychle zahnal příslibem vládní záruky na drtivou většinu nových úvěrů. LTU znovu narostla křídla a v hlavním městě Severního Porýní-Vestfálska Düsseldorfu a jeho okolí zůstalo zachováno 2300 pracovních míst.
To však popudilo konkurenty LTU, mezi nimi i německou vlajkovou loď letecké dopravy Lufthansu, kteří se ihned ohradili proti nerovným podmínkám. Obvinili banky z toho, že peníze nepůjčují z důvodů ekonomických, ale spíše politických. A bezpochyby měli pravdu. V Německu nicméně nejsou události oné bouřlivé soboty ničím neobvyklým, ačkoli vzbuzují stále silnější polemiky. Vazby mezi mocnými regionálními vládami v Německu a dvanácti zemskými bankami jsou tak těsné, že ministři běžně ovlivňují jejich uvěrová rozhodnutí. Landesbanky vlastně slouží jako dvorní banky pro jednotlivé spolkové země, jimž poskytují celou škálu služeb od financování vládních rozvojových programů až po emise dluhopisů jménem zemských vlád.
Dnes se toto pohodlné uspořádání znovu stává předmětem ostrých útoků. Za rozbušku posloužil hrozící krach skupiny KirchGruppe. Loni poskytla Bayerische Landesbank této mediální korporaci úvěr ve výši jedné miliardy dolarů na příkaz bavorského předsedy vlády Edmunda Stoibera, jenž bude v letošních podzimních volbách konzervativním kandidátem na spolkového kancléře. Banku, kterou z 50 procent vlastní spolková země Bavorsko, mohou potíže KirchGruppe zasáhnout nejvýrazněji ze všech finančních institucí, neboť v případě krachu firmy riskuje ztrátu až 1,9 miliardy dolarů.
Kritikové systému zemských bank tvrdí, že podobné praktiky jsou charakteristické spíše pro země rozvojové a že zásadně deformují největší ekonomiku Evropy. Podle analytiků odrazuje samotná existence Landesbank zahraniční banky od pronikání na německý trh formou akvizic, a tím zároveň brání vzniku celoevropských bankovních ústavů. Spolu s německými spořitelnami, jež jsou většinou vlastnictvím měst a obcí, dnes Landesbanky představují 37 procent německého bankovního sektoru. Úvěry poskytované Landesbankou jsou většinou kryty zárukami spolkové země, a proto dosahují velmi vysoké úvěrové spolehlivosti, což znamená, že jejich prostřednictvím lze získat peníze při mírách až o půl procenta nižších než u bank komerčních.
Německo se pod tlakem Evropské komise chystá do roku 2005 vládní záruky pro Landesbanky postupně zrušit. Výsledkem bude ovšem propad uvěrové spolehlivosti, zdražení jejich peněžních prostředků a nutnost soutěžit se soukromými ústavy za rovných podmínek. Bude to další rána pro kulturu zájmových skupin, které již dlouho ovládají Evropu, a další krok k rozpletení skrz naskrz provázané „korporace Německo“. I když se však předpokládá, že se Landesbanky v očekávání horších časů začnou restrukturalizovat a slučovat, vliv politiků jistě přetrvá. „Mnozí si možná přejí jejich privatizaci,“ říká Michael Zlotnik, který se bankami zabývá pro ratingovou agenturu Standard & Poor’s ve Frankfurtu, „ale spolkové země nadále zůstanou částečnými vlastníky.“
Špatné úvěry, poskytnuté pod tlakem politiků, by mohly restrukturalizaci Landesbank urychlit. Bankgesellschaft Berlin, v níž vlastní 81 procent hlavní město - spolková země Berlín, je nejdramatičtějším příkladem toho, do jak zapeklité situace se může banka se špatnými úvěry dostat. Na popud města poskytla miliardové úvěry developerským firmám, které začaly s obnovou východního Německa, a následně zjistila, že firmy nejsou schopny své úvěry splácet. V roce 2000 přišla Bankgesellschaft o 1,4 miliardy dolarů a loni musela být sanována částkou 1,5 miliardy z městské pokladny. „Vliv politiků je v těchto ústavech cítit na každém kroku,“ tvrdí Chris Huhne, člen výboru pro hospodářské a peněžní záležitosti Evropského parlamentu.
Není divu. Ministři zemských vlád mívají křesla v dozorčích radách a v garančních výborech, které dohlížejí na velkou část obchodních aktivit těchto bank, obvykle zasedají ministry jmenovaní lidé. Podívejme se například na Landesbank Schleswig-Holstein, která bude možná brzy vybídnuta k tomu, aby pomohla z potíží firmě MobilCom, místnímu prodělečnému mobilnímu operátorovi. Banku vlastní z 25,05 procenta spolková země, jejíž premiérka Heide Simonisová předsedá i čtyřiatřicetičlenné dozorčí radě Landesbanky. Pokud se Heide Simonisová rozhodne, že by banka měla MobilComu pomoci, je dost pravděpodobné, že si své rozhodnutí prosadí.
Zemští ministři a landesbankéři namítají, že v jejich vztazích není zhola nic incestního. Mluvčí bavorského ministra hospodářství, dopravy a technologií Otto Wiesheue prohlašuje, že banka BayernLB rozhoduje o svých úvěrech samostatně. Zástupci banky zase tvrdí, že firmě Kirch půjčili peníze, protože to bylo komerčně výhodné. BayernLB se však rozhodla Kircha podpořit jen pár dní poté, co jej odmítla soukromá Hypovereinsbank. A WestLB a Stadtsparkasse Düsseldorf pomohly LTU až poté, co se do obchodu odmítla zapojit soukromá Dresdner Bank.
Samozřejmě ne všechny politicky motivované úvěry končí špatně. Koncem 90. let pobídl Wolfgang Clement banku WestLB, aby se postavila za restrukturalizaci krachující ocelárny Preussag, které se podařila úspěšná transformace na významného poskytovatele služeb v cestovním ruchu. A na druhou stranu Landesbanky nejsou jedinými bankovními ústavy, které jsou přemlouvány k politicky motivovaným úvěrům. V roce 1999 udělal spolkový kancléř Gerhard Schröder vše, co mohl, aby přemluvil konsorcium převážně soukromých bank k finanční výpomoci pro stavební firmu Philipp Holzmann, která se tehdy potýkala s vážnými problémy. A dnes se s nimi potýká znovu.
Vládní lobbování ve prospěch místních firem se projevuje tím, že Landesbanky mívají ve svých výkazech větší podíl úvěrů než banky soukromé. Poskytování úvěrů představuje více než 60 procent jejich obchodních aktivit, zatímco celkový průměr pro všechny německé banky činí necelých 50 procent. To je jedním z důvodů, proč se zisky Landesbank drží tak při zemi. Jejich průměrná kapitálová návratnost dosahovala v posledních pěti letech pouhých šesti procent oproti zhruba deseti procentům u soukromých bank.
Vysocí činitelé, jako například Chris Huhne, tvrdí, že až vstoupí v život reformy iniciované Evropskou unií, bude pro politiky mnohem obtížnější rozhodování Landesbank ovlivňovat. Bylo by však předčasné na to sázet. Politici budou i nadále udržovat svá křesla v bankovních představenstvech a pevné vazby na vysoké bankovní úředníky. A vlády jednotlivých spolkových zemí je nadále budou využívat jako své dvorní banky. Aby se to všechno změnilo, musely by banky projít úplnou privatizací, což není v blízké budoucnosti pravděpodobné. A tak budou němečtí politici i nadále postupovat tak jako v uplynulých desetiletích - budou využívat Landesbanky ke svým vlastním cílům.
Na rozkaz politiků Německé Landesbanky půjčují peníze nejen podle úvěruschopnosti, ale i na objednávku moci
90. léta
Bankgesellschaft Berlin bezstarostně půjčuje místním stavebním firmám na popud berlínské radnice a nakonec končí s miliardami utopenými v nedobytných úvěrech.
počátek roku 2001
Bavorský předseda vlády Edmund Stoiber prosazuje u Bayerische Landesbank půjčku skupině Kirch ve výši jedné miliardy dolarů.
listopad-prosinec 2001
WestLB a spřízněná spořitelna Stadtsparkasse Düsseldorf se nechává pod politickým tlakem přesvědčit k záchraně letecké společnosti LTU International Airways.
únor-březen 2002
Bernd Rohwer, ministr hospodářství, dopravy a technologií Šlesvicka-Holštýnska, naléhá na Landesbank Schleswig-Holstein, aby podpořila červencovou restrukturalizaci dluhů operátora MobilCom. Očekává se, že banka bude souhlasit.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Jiří Vrbický
