Jak by se vám líbilo pracovat v lese, cítit vůni dřeva, dívat se do zeleně, ale přitom se nemuset vzdát teplé a měkké kancelářské židle? Tento sen se splní zaměstnancům Lesů ČR v Hradci Králové. Místní pobočka se stěhuje do nové budovy, kde doslova splyne s přírodou díky unikátnímu projektu, na který bude dohlížet brněnské studio K4 Architects & Engineers. Spolu s odborníky na dřevostavby z TAROS NOVA chtějí architekti posunout možnosti využití dřeva a dalších moderních a udržitelných konstrukčních řešení v architektonickém konceptu „Lesy v lese“. Začátek výstavby nového sídla je v plánu na rok 2026.
Administrativní budova bude mít dvě podlaží a bude kompletně postavená z lepeného smrkového dřeva. Aby stavba splnila také pasivní standard, vyrostou na její střeše fotovoltaické panely, které by měly pokrýt co největší část spotřeby energie z jejího provozu. Autoři projektu dále plánují využití centrálního větrání s rekuperací a centrálního chlazení celého objektu. V projektu je také navrženo asi 60 parkovacích stání pro nabíjení elektromobilů.
„Stavba sídla firmy Lesy ČR bude velmi citlivě zasazena do příměstských lesů města Hradec Králové a její členitý půdorysný tvar bude napomáhat splynutí s přírodou v duchu architektonického konceptu ‚Lesy v lese‘. Není to zkrátka běžná administrativní budova navržená na standardním obdélníkovém půdorysu někde v městské zástavbě,“ upřesňuje Vladimír Pacek ze společnosti K4 Architects & Engineers, podle kterého je v Evropě na rozdíl od tuzemska výstavba budov ze dřeva o více podlažích již běžnou praxí.
Budova, nebo strom?
Nepravidelná podoba nadzemní části budovy má připomínat strom s pěti větvemi. V každé z nich bude mít pomyslné „hnízdo“ jeden provozní celek podniku. Základy domu však zůstávají věrné tradici. U suterénu stavitelé vsadí na železobetonový monolit a dovnitř umístí sklady, archivy, technické zázemí celé budovy a nově také parkovací prostory.
Železobeton do dřeva však pronikne i v podobě ztužujícího jádra stavby, které slouží v souladu s bezpečnostními předpisy zároveň jako únikové cesty. „Návrh požární odolnosti stavebních konstrukcí a bezpečnostní řešení u požárně nebezpečného prostoru je vzhledem k velikosti a tvaru objektu náročnější. Principiálně je však stejný jako u jiných dřevostaveb,“ vysvětluje Radek Ondruch, generální ředitel TAROS NOVA.
U dřevěných budov je také obecně důležité udržovat hranici vlhkosti dřeva pod 18 procenty, aby organický materiál nelákal houby, plísně a škůdce, dokonce i pokud obyvatelé stavby lehce zanedbají údržbu. Koneckonců právě hmyz zavinil odložení celé stavby o několik let.
„Jde o znovu obnovenou zakázku navazující na architektonickou soutěž a projekt původně vypracovaný naším sdružením v letech 2017 až 2018, který ale nebyl realizován v důsledku ekonomických obtíží v souvislosti s kůrovcovou kalamitou,“ objasňuje Pacek. Nové sídlo Lesů ČR nahradí současný objekt ze 70. let minulého století. Sdružení projektantů a architektů nyní připravuje novou projektovou dokumentaci, stavební povolení chce investor získat do října příštího roku.
Rekordmani ze dřeva
Zatím nejvyšší česká dřevostavba byla dokončena v roce 2022, jedná se o třípatrové sídlo Kloboucké Lesní v Broumově-Bylnici, které měří na délku 60 metrů a hřeben střechy se tyčí do 18metrové výšky. Spodní dvě patra slouží administrativním prostorům, podkrovní prostory pak zůstaly otevřené a záměrně „nevyužité“. Vedle firemních akcí by tady měly probíhat také programy určené veřejnosti, například letní kino. Pod návrhem jsou podepsáni Mjölk architekti a o budově se dlouho mluvilo jako o základech budoucnosti udržitelného stavebnictví v České republice.
Ještě před nimi provedli podobný experiment Prodesi/Domesi, když na pražském Výstavišti postavili vzorovou dřevostavbu o čtyřech patrech a třinácti metrech. Sloužila však pouze jako výstavní objekt, který vydržel jen pár týdnů. Chystané Lesy v lese pro srovnání plánují dosáhnout výšky osmi a půl metru.
Aby se mohly měřit s největší dřevostavbou světa, muselo by se takových sídel, jako bude to v Hradci, postavit deset na sebe. Norský mrakodrap Mjøstårnet, kterému toto prvenství patří, je včetně zešikmené pergoly na střeše vysoký 85,4 metru. Má 18 podlaží, je maximálně ekologický a na Petřínskou rozhlednu bychom se z jeho vrcholu dívali směrem dolů. Jeho majitel, tedy místní investor do nemovitostí Arthur Buchardt, se o rekord snažil už od začátku – nejvyšší dřevostavba měla světu ukázat směr, kterým se bude udržitelná budoucnost ubírat. A je dost možné, že jeden z dalších malých krůčků vstříc novému přístupu ke stavění administrativních budov představují právě i chystané Lesy v lese.
