Karel Vopička, člen prezidia České golfové federace, tvrdí: Zkoušíme švédský model
EURO: Proč se mistrovství Evropy družstev osmnáctiletých, které v Česku proběhne letos od 8. do 12. srpna, pořádá v Cihelnách u Karlových Varů?
VOPIČKA: Do Cihelen jsme turnaj umístili, protože v době našeho rozhodování jsme právě tam dostali nejlepší podmínky pro jeho uspořádání. Už v loňském roce se na tomto hřišti připravovala naše reprezentace, navíc bylo prohlášeno za její středisko. Důležitou roli hrálo i to, že se hřiště každoročně zkvalitňuje. Nyní jsou v regionu tři hřiště blízko sebe - karlovarské, mariánskolázeňské a Cihelny - a každé z nich má jiný charakter. Cihelny disponují jednou velkou výhodou: může se na nich začínat nejdříve, protože hřiště je v kaňonu říčky a klimatické podmínky jsou na něm velmi dobré.
Turnaj se bude konat zároveň s karlovarským filmovým festivalem, takže bychom chtěli, aby se stal součástí „balíku“ různých akcí okolo něj. Například chceme po dohodě s Jiřím Bartoškou uspořádat zahájení mistrovství na kolonádě, protože oni tam mají vše připravené.
EURO: Jaké jiné akce můžeme v sezoně očekávat? VOPIČKA: Samozřejmě budou probíhat tradiční mistrovství, jako mezinárodní mistrovství, které se bude konat v srpnu na Karlštejně, jamkové mistrovství v červnu v Cihelnách. V Cihelnách bude proto, že jsme chtěli, aby naši mladí měli šanci měsíc před svým mistrovstvím si na tomto hřišti zahrát kvalitní přípravu. Doufáme, že by nás tihle osmnáctiletí mohli posunout konečně kousek dál.
EURO: Co byste chtěl v tomto roce dokázat vy osobně? VOPIČKA: Byl bych velice rád, kdyby se již letos z golfu smazala nálepka, že je to „snobárna“ a že to není sport. Je mi však jasné, že odstranit tuto zakořeněnou představu bude trvat ještě několik let.
EURO: Chystáte letos nějaké novinky? VOPIČKA: Pro rok 2003 jsme připravili možnost švédského modelu. Funguje to tak, že je přístupný opravdu pro každého a dá se hrát i na posekané louce. Švédů je sice málo, ale přesto jsou v popředí jak amatérských, tak profesionálních žebříčků. To dokazuje, že nastoupili dobrou cestu.
EURO: Jakou má tento model podobu? VOPIČKA: Ve Švédsku se pojem profesionál a amatér srovnává, protože mají možnost hrát spolu v soutěžích. Nás je také málo, a tak jsme si říkali, že by nebylo špatné umožnit špičkovým amatérským hráčům zahrát si s profesionály, kteří na to mají čas. Porovnání bude pro obě strany jistě užitečné. Proto jsme pro tento rok udělali změny v pravidlech tří soutěží, aby se model mohl vyzkoušet.
EURO: Které to jsou?
VOPIČKA: Prvním turnajem je národní jamkové mistrovství v Cihelnách, kde startuje podle žebříčku Prize Money dvacet nejlepších profesionálů. Také jsme umožnili, že v extralize a v první a druhé lize bude mít kapitán družstva možnost nominovat profesionála, který v jeho klubu hraje. Třetí soutěží, které se to týká, je souboj Východ–Západ. V ní jsme rovněž kapitánům, kteří družstvo sestavují, umožnili nominovat určitý počet profesionálů.
Samozřejmě to naráží na různá úskalí. Někteří hráči jsou například toho názoru, že profesionálové by soutěže hrát neměli, já se však domnívám, že by to mohlo fungovat.
Také jsme letos přijali ustanovení, že v golfové federaci rádi přivítáme každého, kdo si založí občanské sdružení a má možnost na pronajaté louce udělat driving a pár jamek s výhledem na rozšíření. Samozřejmě pouze pokud bude mít zájem. Letos jsme přijali všech třináct objektů, které se přihlásily. Nyní máme 71 golfových klubů.
EURO: Podařilo se už někde v Česku švédský model zavést?
VOPIČKA: Na tomto principu vznikl například Golf Klub Šumava. Je to úplná nádhera. Na posekané louce udělali pár jamek, pozvali si tam Pavla Hebnera, který jim udělal pár akademií, a začali jim jezdit lidi. Prostě nadšenci. To samé můžu říct o Hřensku v Českém Švýcarsku.
Na tyto projekty jsou náklady minimální. Základem je pouze posekat louku a udělat pár jamek, ani není nutné dělat terénní úpravy, protože o to se už postarala příroda. Lidé přijedou, golf si vyzkoušejí a stojí je to pár korun. Přesně takto vypadá švédský model.
Mnoha lidem, kterým se míček vznese, se hra zalíbí. Začnou chodit častěji a budou si vybírat i jiná hřiště, jež nebudou přeplněna a budou kvalitnější. Je potřeba tímto způsobem přilákat na golf více lidí, kteří i po malých částkách budou přinášet peníze. Nemusejí dávat zrovna sto tisíc vstupního poplatku.
Když v Česku bude hrát padesát tisíc lidí místo současných patnácti a každý z nich zaplatí zhruba pět tisíc korun, v konečném součtu to bude velké množství peněz, které by bylo v golfu vidět.
Tuto myšlenku nyní rozvádíme dál. S golfovou federací jsme udělali projekt s názvem „Hraj golf, změň život“. Je to jakási kuchařka, kterou nabízíme obcím a v níž se tyto obce seznámí s možnostmi, jakým způsobem upravit své pozemky k tomu, aby tam mohli udělat drivingy a pár jamek.
EURO: Kdo projekt vymyslel? VOPIČKA: Autorem a majitelem projektu je Česká golfová federace, podporovatelem je Royal Ancient Golf Club of St. Andrews, který poskytl finanční dar v hodnotě patnácti tisíc liber. Základní část vypracovala firma Golf Desing Swan. K projektu patří i informace, jak postupovat při výrobě hřišť, aby vše bylo v souladu se životním prostředím. Tento dodatek vydalo přímo ministerstvo životního prostředí.