Hranatý předchůdce Brava s názvem Stilo, v němž se italská automobilka pokusila přeorientovat na strohý německý design, už je dlouho minulostí. Nastoupivší model se opět vrací k osvědčené italské klasice, ke hře oblin a tvarů, k barevným kombinacím, jaké by si konzervativní Germán nedovolil, a hlavně k osobitému vyznění vnějšího designu, které Bravo jednoznačně identifikuje coby model Fiatu.
Vnější design má tenhle hatchback úžasný, o tom není pochyb. Mohutná a vystouplá záď činí auto agresivním, vytáhlé lemy blatníků a hluboce zapuštěné světlomety identifikují ve voze jeho rychlostní potenciál. Oproti například nechutně usedlé Fabii působí Bravo svěže a mladě, tak jako třeba nová Ibiza.
Koncert pro designéra pokračuje i vevnitř. Černá v kombinaci s lesklou červenočernou tkaninou – kdo by si podobný exces dovolil? A přesto tahle podivná kombinace Bravu sluší. Ještě více jej dotváří do podoby nezaměnitelného originálu. Sedačky popírají klasický italský problém s podivně tvarovanými zády. Skvěle drží a vedou i v prudce projetých zatáčkách. Volantu by sice slušelo poněkud více vůle k nastavení a stejně tak i některé ovladače mohly být blíž k řidiči, ale většinu nejdůležitějších funkcí stejně řidič ovládá tlačítky na volantu, takže nejde o žádnou tragédii. Spolu s ideálně dlouhou řadící pákou a dobrým gripem volantu se bravo řídí až návykově příjemně. Jen budíky v kapličce by chtěly inovovat grafiku. Chvíli trvá, než si z nich řidič dokáže rychle odečítat údaje. Prostor uvnitř je více než dostatečný. Ozvěnu při komunikaci se spolujezdcem sice slyšet není, ale i tak je kolem ramen místa dost. A to dokonce i vzadu, kam se pohodlně směstnají i relativně vysoké kusy. Pochválit si zaslouží i tovární audio, které na cenové poměry Brava hraje více než dobře.
Jízdní vlastnosti jsou tak trochu předurčeny kategorií. Bravo je mrštné, relativně lehký motor umožňuje nastavení podvozku dostat pod kontrolu nedotáčivost a štíhlý profil auta zaručuje nízkou citlivost na boční vítr při dálničních sprintech. Na kvalitních silnicích elegantní sedmnáctipalcová kola drží jako přilepená tím lepidlem z reklamy, jak se v ní věší Bob za podrážky bot na strop. S klesající kvalitou vozovky Bravo více a více trpí, až na delších příčných nerovnostech si nahlas stěžuje na nepřiměřenou rychlost. Sportovní image je navíc tak trochu klamání tělem. Než při nějaké rally si Bravo bude libovat při delších cestách po okreskách rychlostí tak o dva palce pod sportovní jízdou. Důvodem je zejména posilovač řízení, který vůz umlčí, a Bravo tak neprozradí o přilnavosti pneumatik téměř nic. Řazení by přes veškerý komfort chtělo přesněji vymezené dráhy.
I motorizace testovaného vozu se přiklání spíše k poklidnější jízdě. Naftová šestnáctistovka disponuje 120 koňmi, což je tak akorát na bezpečné předjíždění s plně naloženým vozem. Zároveň lze Bravo udržet na uzdě stran spotřeby. V kombinovaném cyklu lze dosáhnout kolem šesti litrů, při těžší noze sedmi.
klady
Design
Velký zavazadlový prostor
Sedačky
Prostorný interiér
Nízká spotřeba
Zápory
Výhled dozadu
Nižší komfort odpružení
tabulka:
Fiat Bravo
Cena: 665 900,- Kč, testovaný vůz
Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec
objem (ccm): 1590
převodovka: šestistupňová manuální
Nejvyšší výkon 88kW
Nejvyšší rychlost (km/h): 195
Zrychlení 0-100 km/h (s): 10,5
Spotřeba 6,3 / 4,1 / 4,9
ČLÁNKY DO MAILU