Dnešní mobilní hry si těmi, jež jsou určeny speciálně pro počítače a herní konzole, příliš nezadají. Jasně, pokud člověk v rámci své oblíbené kratochvíle dává přednost renomovaným závodním titulům nebo sofistikovaným leteckým simulátorům, k nimž jsou zapotřebí volant, pedály, joystick a podobné příslušenství, pak se bez našlapaného počítače zkrátka neobejde. Takto náročných hráčů je však v porovnání s těmi běžnými přeci jen o dost méně. A vývoj trhu to jasně dokládá.
Z údajů německé internetové platformy Statista a poradenské společnosti Newtoo totiž vyplývá, že jsou to právě chytré telefony, které v uplynulém roce vygenerovaly vývojářům celosvětově největší příjmy z prodeje videoher. Konkrétně se jednalo o 74,9 miliardy dolaru, tedy nějakých 1,58 bilionu korun. To představuje tržní podíl 43 procent.
Herní konzole typu PlayStation, Xbox a další, respektive tituly, jež se dají hrát právě na nich, skončily s celkovými 51,2 miliardami dolarů, a tedy 29procentním podílem, až jako druhé. Následovaly PC hry, které vydělaly 34,2 miliardy, hry na tablet (11,4 miliardy) a hry hrané sice na počítači, avšak v rámci internetového prohlížeče. Ty vývojářům přinesly 3,2 miliardy dolarů.
„Od té chvíle, co jsou chytré telefony schopny utáhnout technicky náročné hry, jsou zároveň i nejlukrativnějším zdrojem příjmů v rámci celého videoherního průmyslu,“ potvrdil italskému webu 123scommesse analytik Rex Pascual.
Mobilní hry budou udávat tempo i nadále
Dle aktuálního výhledu na letošní rok se dá předpokládat, že mobily budou videoherní průmysl, který díky pandemii zažil nebývalý boom, táhnout i nadále. „Očekáváme, že stále pokročilejší a technologicky vyspělejší chytré telefony budou, o to větší podíl na globálním herním trhu zastanou,“ dodává Pascual.
Konkrétně by letos herním vývojářům mohly zaručit dodatečných 4,1 miliardy dolarů (přibližně 86,3 miliardy korun), čímž by se jejich tržby navýšily o slušných 5,5 procenta. To je v hrubém kontrastu s ostatními herními platformami, které nejspíš čeká další „ústup ze slávy“.
Herní konzole zajistí tvůrcům videoher příjmy ve výši 49,2 miliardy dolarů, tedy o téměř čtyři procenta nižší než loni. Také počítačové tituly budou táhnout o poznání méně, a to jak ty fyzické, respektive stažené, tak i hry hrané přes internet. V prvním případě se bude jednat o jednoprocentní pokles, ve druhém dokonce o propad dosahující citelných 19 procent.
Jedinými platformami, které by si vedle zmíněných chytrých telefonů měly polepšit, jsou kolikrát opomíjené tablety. Ty by měly herním studiím vydělat o dvě desetiny miliardy dolarů (4,2 miliardy korun) více než vloni, předpokládá Pascual.
Češi za hry utratili tři miliardy korun
Že byly videohry jedním z nejoblíbenějších způsobů, jak během pandemie trávit volné chvíle, dokládají i nedávno zveřejněná data mapující situaci tuzemských maloobchodníků. Čeští prodejci zabývající se právě tímto volnočasovým segmentem vloni utržili celé tři miliardy korun, což v meziročním srovnání znamená, že si polepšili o masivních 34 procent.
O něco menší nárůst zaznamenali jejich němečtí kolegové – ti v porovnání s rokem 2019 vydělali „jen“ o 32 procent více. I to nicméně Německu stačilo k tomu, aby se s celkovými 8,5 miliardy eur (bezmála tři čtvrtě bilionu korun) utracenými za hry, herní konzole a další nezbytné doplňky stalo v daném ohledu největším trhem v Evropě a pátým na světě. Lepší bilancí se mohou pyšnit už jen tradiční „herní bašty“ jako Spojené státy americké, Japonsko, Jižní Korea a Čína.
