V novele zákona o DPH unikla odborům změna, přestože zaměstnávají nemálo právníků
Staré odborářské pravidlo říká, že nemá-li stávka naději na úspěch, je lepší dát se včas na organizovaný ústup. Stávka ve veřejné dopravě, vyhlášená koalicí dopravních odborů na minulý čtvrtek, naději na úspěch neměla ze tří důvodů. Nepostihla by celé odvětví, poněvadž ji chtěli převážně jen železničáři, se stávkou nesympatizovala veřejnost a hlavně ztratila smysl poté, co nižší zdanění zaměstnaneckých výhod, její deklarovaný cíl, už začal přednostně projednávat Parlament. „Stávka je zrušena,“ suše komentoval rozhodnutí odborových předáků minulou středu odpoledne předseda Svazu odborářů služeb a dopravy Jaromír Dušek. Jiný odborářský boss prezident Federace strojvůdců Jindřich Hlas sice pohrozil, že jsou „schopní stávku opět zorganizovat velmi rychle“, ale to už byla jen taková parádička pro obecenstvo.
Vraťme se však k nižšímu zdanění zaměstnaneckých benefitů. Odboráři v dopravě prohlašovali, že bojují za výhody všech zaměstnanců, i když bojovali zejména za své – především železničáři za laciné režijní jízdenky a také zahraniční dovolené. Namísto 250 korun se jim nechtělo platit o dva tisíce víc. Tolik by totiž celoroční režijní jízdenka stála, kdyby byla zatížena DPH odvozenou z obvyklé ceny obdobného produktu na trhu. Tím je celoroční volná jízdenka Českých drah za 22 tisíc korun. Pro „zdražovací“ novelu zákona o DPH přitom loni 4. listopadu hlasovala ve sněmovně většina poslanců ČSSD, KDU-ČSL, KSČM a ODS a rovněž hladce prošla Senátem. Sedm železničních odborových svazů však pohrozilo kvůli ní vyhlášením stávky až 28. ledna 2010 – čtyři týdny poté, co vstoupila v platnost.
„Čertovo kopýtko“ v novele o DPH odborům uniklo, přestože ve svých aparátech zaměstnávají nemálo právníků. A nevšimli si ho ani poslanci a senátoři ČSSD a KSČM, kteréžto levicové strany mívají na ochranu „zájmů zaměstnanců“ patent a stávkovému apetitu dopravních odborů fandily. Jak je to možné, dostávají-li zákonodárci a také poslanecké a senátorské kluby od státu finanční příspěvek i na odborné expertízy projednávaných zákonů? Není to vyhazování peněz oknem, je-li finále takové, jak je popsal senátor ČSSD a šéf největší odborové centrály Milan Štěch: „Všichni říkali, že v novele zákona žádné zásadní změny v DPH nejsou. A žádné upozornění nebylo ani v důvodové zprávě k zákonu, kterou jsme dostali. Žádný poslanec ani senátor o této změně DPH nevěděl. Problémem je, že to nevěděla ani vláda.“
Ano, premiér Jan Fischer 2. března ve sněmovně přiznal, že „sporná pasáž zákona nebyla prostě dobře připravena a její možné důsledky a složitosti unikly jak vládě, tak Parlamentu“. Odstranění „sporné pasáže“ vládní novelou, projednanou sněmovnou na žádost kabinetu vystrašeného přízrakem stávky spěšně ve stavu legislativní nouze, je nicméně nebezpečným precedentem. V tomto smyslu zaplať bůh, že tato vláda a sněmovna brzy skončí. ODS a TOP 09 argumentovaly správně, upozorňujíce, že vydíráním stávkou nebyly ohroženy základní práva a svobody občanů, bezpečnost státu a ani mu nehrozily značné hospodářské škody, což jsou zákonné důvody pro vyhlášení stavu legislativní nouze. Stejně však pravdou je, že kdyby ODS a TOP 09 ve sněmovně tři týdny neobstruovaly, chyba v zákoně o DPH mohla být napravena bez krkolomností. Za Fischerovy přítomnosti bylo totiž při jednání zástupců odborů, poslaneckých klubů ODS a ČSSD a ministra financí 10. února dohodnuto, že sociálnědemokratický poslanec Bohuslav Sobotka načte během probíhající řádné schůze sněmovny k některému z projednávaných zákonů pozměňovací návrh zákona o DPH, a celá věc tím bude vyřešena.
Obstrukcemi tato možnost padla, a proto si politické strany s benefity jako s každým chytlavým tématem ještě před volbami pěkně vyhrají. Přitom není vyloučeno, že odboráři nakonec „ostrouhají“. Pokud prezident se svým očekávaným vetem bude otálet ústavou povolených patnáct dní a poslanci se k jeho přehlasování budou slézat jak „švábi na pivo“. Při schvalování novely o DPH ve stavu legislativní nouze se jich do sněmovny obtěžovalo pouze sto a pro novelu jich hlasovalo šestapadesát. To by k překonání Klausova veta nestačilo.
