Doba monopolů, zejména státních, je zřejmě za námi. V bankovnictví, dopravě či telekomunikacích se vytvořilo tržní prostředí. Můžeme diskutovat o tom, zda to mohlo být dříve nebo zda byly státní zásahy efektivní. Monopoly zbývají ještě v energetice, možná v poštovních službách, ale trend je jasný - státním monopolům odzvonilo. Pomohlo to nejen vytvořit trh, ale profitujeme z toho my: zákazníci.
Nechci se zabývat tím, že se někde, třeba v telekomunikacích, vytvořil díky pomalé regulaci „duopol“. Nebudu ani vyvracet argumenty, že se mohou monopoly vytvořit i v tržním prostředí a polemizovat, zda má stát zasahovat.
Podívejme se na zajímavou strategii, kterou v řadě sektorů výrobci nasadili. Scott Adams, tvůrce komiksové figurky Dilberta, ji nazývá „confusopoly“. Tento anglický termín pro zmatené prostředí se dá těžko přeložit. Charakterizuje jej strategie skupiny firem, které vyrábějí obdobné výrobky nebo poskytují obdobné služby. Kdo z nás se vyzná v tarifech mobilních operátorů, aby si byl jist co a za co vlastně platí? Totéž můžeme říci i o bankovních službách.
Většina zákazníků je bezradná a podléhá marketingu. Po konečném vyúčtování zbývá jen zaplatit a povzdechnout si, že navzdory tržnímu prostředí platíme čím dál víc, a skoro bez ohledu na to, čí služby využíváme.
Do hry byly nasazeny i počítače, které vytvářejí neprůhlednou mlhu čísel, v níž se nevyznáte ani po přečtení návodu. Cílem confusopolů je namísto cenové soutěže úmyslně mást zákazníka. Tyto confusopoly se šíří jak mor. Stačí se podívat na hypotéky, pojištění nebo finanční služby. Dovedu si představit, že konkurenční dodávky elektřiny v budoucnosti budou propagovány tím, že na elektřině firmy X se lépe dělají toasty než na elektřině firmy Y. Nebo že sazby elektřiny Z jsou výhodné pro časté užívání mikrovlnné trouby. Udržování confusopolů vede od „primitivních“ kartelových dohod až k přesouvání nadměrného zisku do jiných služeb. Nebo si snad myslíte, že nedávné rozhodnutí EU o limitu roamigových poplatků sníží váš měsíční účet za mobil?
Confusopoly vládnou i tam, kde je tuhá konkurence. Příkladem mohou být ceny počítačových tiskáren a náklady na stránku tisku. Ať si na základě marketingu vyberete tu či onu, zažijete nevyhnutelný průvan v peněžence. Všudypřítomnost marketingu roste; a buďte si jisti, že jej platíme my všichni. Katastrofický scénář vede k tomu, že v budoucnu nebude žádných výrobku zapotřebí. Stanou se jen nutnou komoditou doprovázející marketing.
