Menu Zavřít

Hrdý Čech zatleská

25. 3. 2004
Autor: Euro.cz

Prezident Klaus nepodpořil námluvy ODS

Britští konzervativci přemýšleli o tom, že se spojí s českou Občanskou demokratickou stranou (ODS), a v Evropském parlamentu vytvoří vlastní klub, zcela nezávislý na Evropské lidové straně (EPP). Přidat se měla také polská strana Právo a spravedlnost. To však bylo za bývalého předsedy konzervativců Iaina Duncana Smitha. Pro jeho nástupce Michaela Howarda je důležitější, aby evropské pravicové strany zůstaly pohromadě a společně bojovaly proti socialismu.

bitcoin_skoleni

Politické uskupení.

Kdyby se původní nápad uskutečnil, mnohým by se možná ulevilo. Šéf klubu EPP-Evropští demokraté ve štrasburském parlamentu Hans-Gert Pöttering by nemusel cestovat na námluvy s ODS do Prahy a jednat s lidmi, kteří určitě nepatří mezi jeho oblíbence. Šéf kandidátky ODS do Evropského parlamentu Jan Zahradil by si nemusel připravovat netradičně nekontroverzní projev na konferenci Forum Populini v Praze (19. března), jíž se zúčastnili předáci EPP. Pöttering by si nemusel stěžovat, že s ním český prezident Václav Klaus nechce mluvit, a Klaus by si ušetřil dopis, v němž Pötteringovi vyčetl, že srovnává Česko s diktaturami.
Hrdý Čech měl ovšem důvod k potlesku. Prezident opět jednou tak trochu zametl s nafoukaným Západoevropanem, německým křesťanským demokratem. Šéfovi ODS Mirku Topolánkovi však radost určitě neudělal. Realistický předseda strany, která by podle průzkumů měla české volby do Evropského parlamentu vyhrát, logicky přemýšlí o budoucích spojencích na evropské scéně. Nejlépe přímo v dnes nejsilnějším klubu EPP-ED. Kdyby Klaus s Pötteringem přátelsky poklábosil, námluvy EPP s ODS by byly o něco radostnější. Prezident možná udělal dobře, že se držel stranou od stranických záležitostí. Vysvětlujte to ale Pötteringovi…
Řada komentátorů v minulosti upozorňovala, že ODS na rozdíl od jiných českých stran (ČSSD, KDU-ČSL) není pevně zakotvena v žádném evropském politickém uskupení. Politologové blízcí ODS (Ladislav Mrklas, Miroslav Mareš) naopak zdůrazňují, že potenciální spojenci mezi evropskými pravicovými stranami existují. Německé křesťanské strany, které mají v EPP značný vliv, ale znepokojuje nedostatečné nadšení občanských demokratů pro evropské vize a také jejich postoj k Benešovým dekretům. A snaha ODS ukázat se jako součást širšího proudu v Evropské unii naznačuje, že určitý komplex osamělosti tu přece jen bude.
Bylo by však chybou nevidět, že i přímo v EPP mají občanští demokraté své advokáty. Místopředseda evropských lidovců, švédský politik Bo Lundgren v rozhovoru pro týdeník EURO řekl, že by po volbách rád uvítal ODS nejen v širším parlamentním klubu (s čímž se počítá), ale i přímo v EPP (s čímž se zatím příliš nepočítá). Lundgren tvrdí, že ani konzervativci ze švédské Umírněné strany, jejímž je on sám zástupcem, zcela nesdílejí všechny názory evropských lidovců. Důležité je, že se členové EPP shodnou na základních společných hodnotách, jako svoboda a tržní hospodářství.

Stébla za které je možno se chytit.

Pozornosti ODS však asi neunikne ani to, že Lundgren mluví o sociálně tržním hospodářství, byť ve velmi liberálním pojetí odlišném od představ některých křesťanských demokratů. Také na rozdíl od občanských demokratů a britských konzervativců podporuje přijetí evropské ústavy, která „vytvoří rámec pro politickou diskusi“.
Občanští demokraté každopádně musejí počítat s tím, že jejich čeští soupeři budou chtít „nezakotvenosti ODS“ využít. KDU-ČSL se prezentuje jako strana, která už je pevnou součástí EPP. Aférky Klaus-Pöttering se chytil šéf českých lidovců Miroslav Kalousek, který podle Lidových novin obvinil českého prezidenta z nezdvořilého jednání. Pöttering českým křesťanským demokratům nahrává, neboť zdůrazňuje, že k přijetí občanských demokratů do klubu EPP-ED se nejprve bude muset vyjádřit KDU-ČSL.
Zdá se, že EPP je v Česku opravdu velkým lákadlem. K evropským lidovcům by se chtěl připojit ještě třetí subjekt – Evropští demokraté vedení Janem Kaslem, kteří sestavili kandidátku společně se Sdružením nezávislých. Nelze vyloučit, že tato formace vedená senátorem Josefem Zieleniecem ve volbách překročí pětiprocentní práh a do Evropského parlamentu se dostane.
K EPP se ještě nedávno hlásila jednička na společné kandidátce Unie svobody a menších stran Helena Rögnerová. Předseda nejmenší vládní strany Petr Mareš však nakonec zvolil jiný manévr – představitelé nově vzniklé koalice, pokud budou zvoleni, se zapojí do práce liberální frakce Evropského parlamentu. Mareš zjevně doufá, že v záplavě starých a novopečených lidovců na české politické scéně bude chytré se odlišit. Nízké preference Unie svobody ostatně naznačují, že už není mnoho stébel, jichž by se mohla chytit.
Co však na různé evropské námluvy řeknou voliči? Mnohé z nich asi „zakotvenost“ stran v Evropě nebude vůbec vzrušovat. ODS sice musí uvažovat o své budoucnosti v Evropském parlamentu, ale v předvolební kampani mohou být větším hitem její „nezávislé postoje“.

  • Našli jste v článku chybu?