PRAHA (rů) - Východočeská plynárenská (VČP) bude mít 23. dubna další mimořádnou valnou hromadu. Dosud poslední se konala 7. února. Generální ředitel VČP Bohdan Pásek pro týdeník EURO potvrdil, že valná hromada se sejde, protože jeden z menšinových vlastníků, společnost SPP Bohemia už počtvrté požádala, aby mohla zastavit své akcie za úvěr. Pásek uvedl, že představenstvo VČP také již počtvrté vydá k žádosti předběžný souhlas. Musí však vyhovět obchodnímu zákoníku a k rozhodnutí svolat valnou hromadu. Zástupci státu reprezentující většinového vlastníka na ní budou opět hlasovat proti. A tak SPP Bohemia požádá popáté… Mimořádné valné hromady se mohou opakovat každé dva měsíce.
SPP Bohemia už pětkrát neuspěla s podobnou žádostí také v Severomoravské plynárenské (SMP). Poslední mimořádná valná hromada se konala 28 února. SPP Bohemia nyní žádá o svolání šesté, termín však ještě nebyl stanoven. „O souhlas budeme žádat, dokud ho nedostaneme,“ sdělila týdeníku EURO mluvčí firmy Marie Pressburgerová.
Náklady na pořádání zbytečných valných hromad celkem ukrojí ze zisku obou polostátních plynárenských firem téměř půl milionu korun. „I když se snažíme šetřit a setkání akcionářů pořádáme ve vlastních prostorách, vyjde každá mimořádná hromada na 30 až 40 tisíc korun,“ říká Pásek.
Zástupci státu hlasují proti, přestože na zamítavém stanovisku tratí i stát. Ze zisku firem má jako majoritní akcionář nadpoloviční většinu. Při celkovém počtu deseti zbytečných valných hromad se již odhadem připravil zhruba o čtvrt milionu korun.
Důvody nechce nikdo komentovat. Mluvčí Fondu národního majetku (FNM) Jana Víšková tvrdí, že zástupci státu hlasují na základě pokynů z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Mluvčí MPO Anna Stárková pro týdeník EURO uvedla, že jim vydává pokyny FNM. „Ministerstvo do majetkových práv FNM nezasahuje,“ sdělila.
Lidé z okolí ministerstva se domnívají, že jde o osobní nevraživost. SPP Bohemia žádá o povolení už od loňského srpna. Privatizace se de facto rozběhla až v říjnu, kdy mohli vybraní zájemci začít s hloubkovou kontrolou nutnou pro stanovení ceny kupovaných firem. Majitel SPP Bohemia Karel Komárek však dlouhodobě bojuje s bývalou šéfkou SMP Alenou Vitáskovou. Ta se těší přízni náměstkyně MPO Milady Vlasákové, která jí vloni na podzim pomohla do křesla generální ředitelky Transgasu. Vlasáková tím dokázala, že o polostátních energetických firmách rozhoduje skutečně prakticky sama.
SPP Bohemia má v SMP dvacet a ve VČP téměř devatenáct procent akcií. O povolení jejich zástavy žádá kvůli syndikovanému úvěru ve výši 1,6 miliardy korun. Aranžérem úvěru je Komerční banka, spoluaranžéry HypoVereinsbank a Česká spořitelna. Zástava akcií je jednou z podmínek úvěru.
Vláda letos v lednu rozhodla, že prodá Transgas a státní podíly v plynárenských distribučních firmách německé firmě RWE Gas. Po dokončení prodeje, jež nyní čeká na souhlas antimonopolního úřadu, zřejmě mimořádné valné hromady, a tím i nynější plýtvání skončí. RWE nemá prakticky žádný důvod, proč by neměla žádosti SPP Bohemia vyhovět. S dalšími akcionáři - včetně SPP Bohemia - bude chtít spolupracovat, nikoli bojovat. Komárkovu firmu si navíc bude muset předcházet. Týdeník EURO má informace, že se chystá v plynárenských firmách značně redukovat početné dozorčí rady. V SMP a VČP by se měl počet z nynějších jedenácti členů snížit na tři. K tomu bude v každém případě potřebovat podporu dalších akcionářů, protože taková změna vyžaduje schválení dvoutřetinovou většinou hlasů. SPP Bohemia jedná v obou firmách ve shodě dalšími vlastníky akcií: slovenským SPP a německým Ruhrgasem. Skupina ovládá ve VČP kolem 45 procent akcií a má tak mnohem více než blokační minoritu. V SMP má necelých třicet procent akcií.
