Rusové již nechtějí prodávat tak levně
Očekávaný nedostatek ropy v blízké budoucnosti (EURO 35/2005) a současné nedostatečné rafinerské kapacity se v posledních několika měsících staly mnohem viditelnějšími, než byly dříve. Například Evropská komise přijala v září pětibodový plán reakce na růst cen ropy s cílem snížit poptávku po energii na straně jedné a zvýšit dodávky ropy a zemního plynu na straně druhé. Česká republika se musí navíc vypořádat ještě s jedním problémem, a to jak zajistit dopravu ropy. Ropovod Družba, kterým proudí do Česka většina zde zpracovávané ropy, totiž kapacitně nestačí. Napájí mnoho rafinerií a české jsou až na konci roury. „Ruská státní společnost Transněfť, které má na starost všechny ruské ropovody, v nedávné minulosti neoficiálně informovala Unipetrol o kapacitních problémech ropovodu Družba a o prozatímní nepřipravenosti k investicím pro jejich odstranění. Investice společnosti Transněfť se soustřeďují na ropovod do Číny a export po moři,“ řekl týdeníku EURO generální ředitel společnosti Čepro Pavel Švarc.
Cesty.
Ropná potrubí vedou do České republiky z východu i ze západu a na českém území je jejich kapacita dostatečná. Jenže dále za českými hranicemi leží úzká hrdla. Spotřeba ruské ropy českými rafineriemi osciluje mezi 4,5 a 5,5 miliony tun ročně, její doprava je z velké části zajišťována ropovodem Družba. Pokud společnost Transněft nepřidělí České republice požadovanou kapacitu, musejí čeští odběratelé nakupovat ruskou ropu na moři, nechat ji vyskladnit v přístavu Terst a poté poslat ropovodem TAL do Ingolstadtu a dále ropovodem IKL do Kralup nad Vltavou.
Touto druhou cestou cestují do České republiky sladké ropy (přibližně dva až tři miliony tun ročně) pro rafinerii v Kralupech, která není schopná zpracovávat vysokosirné ruské ropy. Jenže kvůli využívání rafinerských kapacit v západní Evropě na maximum je zároveň maximálně vytížen i ropovod TAL, což může v příštích letech nepříjemně snížit dostupnou kapacitu pro Českou republiku.
Vláda úkol nezvládá.
Společnosti nakupující ropu pro české rafinerie mají smluvní vztah nikoli s dopravcem ropy na slovenské hranice, tedy se společností Transněfť, ale jen s těžařskými firmami. Producentů je více, ale Transněfť je pouze jeden, a je proto klíčovým hráčem. Vzhledem ke své pozici a státnímu vlastnictví je poté ovlivnitelný více politicky než ekonomicky.
„Transport ropy je z významné části politickou otázkou, vzhledem ke státnímu vlastnictví ropovodu Družba. Česká vláda, jejíž úlohou je i zajištění dodávek této strategické suroviny pro nouzové stavy, by měla iniciovat jednání s ruskou vládou s cílem zajistit dlouhodobé transportní kapacity ropovodu Družba pro požadovaná množství ruské ropy do českých rafinerií,“ říká generální ředitel společnosti Čepro Pavel Švarc.
Má česká vláda vůbec zpracovanou nějakou analýzu budoucího zabezpečení dodávek ropy do Česka? Jak hodlá reagovat na očekávané problémy s dopravou ruské ropy do České republiky, způsobené nedostatečnou kapacitou ropovodu Družba mimo naše území? Mluvčí kabinetu Lucie Orgoníková odpovídá: „Ministerstvo průmyslu a obchodu před dvěma týdny oslovilo všechny společnosti, které do České republiky ropu dovážejí, a Správu státní hmotných rezerv s otázkou, zda neočekávají nějaké problémy v dodávkách ropy na nejbližší období. Z doposud doručených odpovědí je možné konstatovat, že žádná z oslovených firem problémy s dodávkami ropy do České republiky neočekává v blízké budoucnosti ani v následujících letech. Mimoto má Česká republika vybudován systém nouzových zásob ropy, který by dokázal pokrýt případné krátkodobé výpadky dodávek.“
Levnější a později splatná.
Ropa z Družby je výrazně lacinější než ta samá ropa z ropovodu IKL. Ruská ropa dodávaná Družbou je nakupována na bázi kótace Brent s určitým diskontem. Ten se pohybuje v rozmezí od dvou do osmi dolarů na barel. Je dodána na slovenské hranice se splatností třiceti dnů po dodání. Naproti tomu sladká ropa, která do Česka teče z Ingolstadtu, je na nakupována na bázi kótace Brent s určitou přirážkou, je dodána do Terstu a splatná je deset dnů předem. Ruská ropa z Družby tak bývá i o více než deset procent lacinější a o šest týdnů později splatná než ropa z Ingolstadtu. Lacinější ropa je hlavní konkurenční výhodou českých rafinerií ve srovnání s jejich západoevropskou konkurencí. Cena suroviny totiž představuje osmdesát procent jejich nákladů.
Plán české ropovodné společnosti MERO a ministerstva průmyslu a obchodu na otočení ropovodu IKL, o kterém jako první informoval týdeník EURO (43/2005), čímž by se Česká republika stala tranzitní zemí pro ruskou ropu, a získala tím silnější vyjednávací pozici, by znamenal zlikvidování této konkurenční výhody českých rafinerií nad jihoněmeckými.
To minulý týden potvrdila i vládní mluvčí Lucie Orgoníková: „Z hlediska dlouhodobější perspektivy je zvažováno, že se Česká republika stane i v oblasti ropy tranzitní zemí a přes její území by se přepravovala ropa do některých rafinerií ve Spolkové republice Německo. To by v případě realizace zcela jistě zvýšilo bezpečnost dodávek do České republiky (viz analogie se zemním plynem, kde je Česká republika tranzitní zemí více než 30 let a nikdy žádné problémy s dodávkami nenastaly). Uvedený problém tranzitu ropy bude zcela jistě podchycen v memorandu mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem průmyslu a energetiky Ruské federace o spolupráci v oblasti dodávek ruské ropy do České republiky a možnostech tranzitu ruské ropy přes území České republiky. Na tom, že experti obou zemí budou na takovémto dokumentu pracovat, jsme se dohodli v říjnu na zasedání Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko technickou spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací.“
Putin přísnější než olejgarchové.
Relativně levná ruská ropa se ale zřejmě brzy stane minulostí. „Ruská strana se snaží tyto diskonty snižovat. Tento z jejich strany naprosto rozumný a pochopitelný krok je patrný od okamžiku návratu některých producentů do vlastnictví Ruské federace,“ říká generální ředitel společnosti Čepro Pavel Švarc.
Tento trend potvrdil týdeníku EURO i manažer společnosti Unipetrol, který si nepřál zveřejnit své jméno. „Pro čtvrté čtvrtletí letošního roku nám ruská strana přislíbila dodat téměř takové množství ropy, jaké jsme požadovali. Jenže na druhé straně přitvrdila v cenách, diskont klesl,“ řekl.
Na druhé straně ale na říjnové konferenci Světové rafinerské asociace ve Varšavě představil Josef Pospíšil ze společnosti Fitch Ratings analýzu, která dospěla k závěru, že výše diskontu na uralskou ropu koreluje s cenou ropy. Při vyšších cenách ropy bylo v minulých letech dosahováno i vyšších slev na ruské ropě.
Družba mezi národy.
Pokud se české vládě nepodaří vyjednat s ruskou stranou smluvní zajištění potřebných kapacit v ropovodu Družba, může česká část tohoto ropovodu v příštích letech také vyschnout. Transpetrol, který vlastní Družbu na Slovensku, se totiž připravuje připojení rakouských rafinérií společnosti OMV u Schwechatu, a to novým ramenem z Družby o kapacitě pět milionů tun ročně. Ropovodem Družba jsou zásobovány i rafinerie v Bělorusku a na Ukrajině, které nyní rovněž zvyšují objemy zpracovávané ropy. Navíc po stabilizaci politické a ekonomické situace v Srbsku se plánuje zprovoznění ropovodu Adria, který je na Družbu rovněž napojen. Stejně tak je pravděpodobné, že Rusové budou nakonec silnější než Ukrajinci a ropovodem Brody - Oděsa poteče surovina z Družby ještě do mořského přístavu a nikoli naopak.
