HROZÍ VLÁDNÍ KRIZE

Odbory i veřejnost se postavily proti záměrům kabinetu

Zpočátku to vypadalo na velice smělý krok vlády. Do důchodu bude možné odejít až po čtyřiceti odpracovaných letech, nikoli po pětatřiceti jako dosud. Měsíční penze bude odpovídat asi šedesáti procentům předchozího průměrného výdělku namísto dosavadním osmdesáti procentům. A hlavní změna: povinné spoření na stáří u soukromých penzijních fondů. Aténská vláda ale musela po nedávných masových protestech, které vyvrcholily generální stávkou, od tohoto záměru couvnout. Průzkumy veřejného mínění ukázaly, že její návrh by podpořilo jenom šest procent Řeků. Proto nyní raději hovoří o „sociálním dialogu . Představitelé vlivné odborové centrály GSEE ale tvrdí, že nebudou jednat, dokud jim vláda neslíbí, že se zvýší státní příspěvky penzijním fondům a důchody se v budoucnu nesníží. Premiér ztrácí body. Předseda řecké vlády Kostas Simitis byl staršími spolustraníky, členy Panhelénského socialistického hnutí (PASOK), dokonce obviněn, že neplní klíčový politický závazek partaje – chránit práva dělníků a ostatních zaměstnanců. Avšak premiér a jeho vláda jsou pod silným tlakem Evropské unie, aby země urychlila strukturální reformy a poté, co se od letošního roku připojila k eurozóně, také snížila celkový veřejný dluh. Pozorovatelé nevylučují, že boj o důchodovou reformu může vyústit v politickou krizi. Proti zavedení reforem se ostře postavila nejen pravicová strana Nová demokracie, ale i další parlamentní strany. Průzkumy volebních preferencí ukazují, že chystaná reforma otřásla voliči tak silně, že stranu PASOK by pouhý rok po volbách, ve kterých získala 43 procent hlasů, volilo jen něco málo přes pětinu dotázaných. To je nejnižší procento preferencí, které kdy vládnoucí strana v Řecku měla. Silný hlas odborů. Proti důchodové reformě se staví vedoucí činitelé odborů, kteří jsou také voliči PASOK. Obviňují vládu, že zapomněla na svou dříve proklamovanou sociální politiku, že se příliš zaměřuje na „neokonzervativní metody, které aplikuje britský premiér Tony Blair. Odborové centrály, které zorganizovaly první generální stávku 24. dubna a druhou 17. května, měly díky svému silnému zastoupení hlavně ve státních podnicích a institucích podporu téměř všech zaměstnanců. Stávkovali i pracovníci z privátního sektoru a velkých průmyslových podniků ze severní části Řecka. Odborové svazy viní stát z nedůsledné politiky vůči penzijním fondům, kterých je v současné době v Řecku asi dvě stě. Podmínky jsou však ve fondech velmi rozdílné, proto chce stát jejich počet zredukovat na sedm. Řecký list Ta Nea napsal, že deficit největší sociální pojišťovny IKA dosahuje 1,3 bilionu drachem, to znamená asi 130 miliard korun, což je přibližně 3,3 procenta hrubého domácího produktu země. Jenom za období 1993 až 1997 dluží řecký stát penzijním fondům za nově zaměstnané pracovníky ve státním sektoru více než 650 miliard drachem, tedy asi 65 miliard korun. Řecký ekonomický novinář Ilias Georgakis tvrdí, že stát od padesátých let nenechal penzijní fondy investovat podle svého uvážení, ale nutil je ukládat peníze do státních bank s velmi nízkými úroky. Vláda z těchto zdrojů čerpala výhodné půjčky. Výzkumný ústav práce při Konfederaci řeckých odborů (GSEE), spočítal, že bez těchto státních zásahů by celkový kapitál všech penzijních fondů byl čtyřikrát vyšší, než je v současné době, což by umožnilo financovat důchody bez problémů až do roku 2024. Přistěhovalci to nevyřeší. Také Řecko je ohroženo „dramatickým poklesem obyvatelstva v aktivním věku v poměru k důchodcům. Již dnes připadají na jednoho důchodce zhruba dva ekonomicky aktivní lidé, za necelých čtyřicet let to bude 1,2 pracovníka. Kromě demografických potíží se řecká vláda potýká i s vysokou nezaměstnaností. Pyšní se sice tím, že se jí při přípravě na vstup do eurozóny podařilo vylepšit četné makroekonomické ukazatele, hlavně srazit inflaci, ale nezaměstnanost je v Řecku stále jedna z nejvyšších z členských zemí unie: dvanáct procent. Bez práce je 520 tisíc lidí. Pokud by pracovali, penzijní fondy by podle propočtů získaly asi 500 miliard drachem (50 miliard korun) ročně. Odboráři jsou zase přesvědčeni o tom, že problémy fondů by vyřešilo snížení nezaměstnanosti na sedm procent. Velký počet imigrantů, kteří se do Řecka začali stahovat hlavně před dvěma lety, kdy Řecko zavedlo zelenou kartu, situaci kolem důchodů také nevyřeší. Většina z nich totiž pracuje načerno, takže za ně nikdo příspěvky na důchod ve výši asi 285 miliard drachem neodvádí. Situaci by mohla trochu zlepšit nová pravidla pro přistěhovalce platná od letošního června. Pro asi 400 000 dosud nelegálních přistěhovalců by mělo být snazší získat pracovní povolení, a začít tak přispívat do penzijního systému.